Nejprve se Jefim Fištejn vyjádřil k informaci agentury Reuters, že Rusko buduje velké vojenské základny u hranic s Ukrajinou. Podle Fištejna je to proto, že „hybridní válka“, kdy Rusko oficiálně pouze podporovalo povstalce na východě země, se Rusku nevyplatila, protože ukrajinské orgány dokázaly situaci v zemi stabilizovat. Nyní tedy prý musí Moskva vymyslet, jak svého cíle na Ukrajině dosáhnout jinak, a základny u hranic mohou být touto cestou.
„Na samotné Ukrajině se ekonomická situace jakž takž stabilizovala. Probíhá boj s korupcí a oligarchií, který se daří. Ze známých pěti až sedmi ukrajinských oligarchů, i když jsou to drobné postavičky, které se nedají srovnat s ruskými oligarchy, jsou dva v cizině a ostatní značně zbaveni svého oligarchického vlivu,“ vykládal divákům ČT Fištejn. Vývoj reforem na Ukrajině prý sledují mezinárodní pozorovatelé a radí se s nimi osvědčení státníci z jiných zemí. A ti prý vidí, že situace se zlepšuje, a žádný bankrot, o kterém někteří píší, nehrozí.
Přepis televizního vystoupení ZDE
Rusko to podle něj vidí a nelíbí se mu to. Ale na druhou stranu prý také vidí, že Evropa a USA teď řeší vlastní zásadní problémy. „Evropa a spolu s ní Spojené státy v podstatě vyprázdnily určitý strategický prostor, a to nejen v Sýrii, ale i na Ukrajině, a Rusko se nepochybně pokusí tento prostor využít,“ vysvětloval Fištejn s tím, že budování základen je typickým projevem ruského zájmu o danou oblast.
Na dotaz moderátorky, zda tedy očekává klasickou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, Fištejn přitakal: „Rusko nemůže a nebude nikdy zveřejňovat svoje plány do detailů. Každopádně Rusko má nepochybně tuto formu v zásobě a jistě je odhodláno ji použít.“
Rusko podle něj vidí, jak Angela Merkelová prosí o pomoc uprchlíky, a Barack Obama se zase zabývá Sýrií. „Rusko není dítě, které by umožnilo zapojit jej do hry, aniž by za to něco dostalo. Nepochybně dostane Krym, dostane východní Ukrajinu a jiné znaky nepozornosti Evropy vůči Ukrajině,“ odhaduje novinář.
Setkání prezidentů Obamy a Putina v New Yorku podle něj bude znamenat vřelejší vztahy Západu s agresivním a autoritářským režimem v Rusku. „Ukrajina se dostala do historicky velmi nepříznivé situace, kdy na jedné straně má Rusko, se kterým dnes Evropa svým způsobem flirtuje ústy Angely Merkelové. Hrozí „výměnný obchod,“ obává se Fištejn.
Fištejn nepracuje s realitou
Poslanec Jaroslav Foldyna z ČSSD, který je členem zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, se nechtěl vyjadřovat k vývodům Jefima Fištejna, ale je podle něj třeba ocenit současný vývoj na mezinárodní scéně. „Myslím, že je dobrá zpráva pro celý svět, že se dostává na světlo to, že dochází k jakési dohodě,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. Podle něj mohl tento vývoj, který Fištejna nemile překvapil, očekávat každý, kdo zahraniční politiku sleduje.
„Bylo by nebezpečné a snad i naivní, kdyby se dvě světové mocnosti nebyly schopny dohodnout. Ale stává se, že lidé jako pan Fištejn jsou ve své horlivosti tímto zaskočeni,“ připouští poslanec. A následně nabídl i vysvětlení: „Oni nepracují s realitou, ale s tím, co chtějí lidem říci, a ovlivnit je tím“.
Názor Jefima Fištejna nesdílí ani Vojtěch Filip, předseda KSČM. „Zapomíná se na to, že celou krizi způsobily USA. Nejméně tím, že finančně a vojensky podporovaly tzv. umírněné islamisty, kteří posléze přešli na stranu teroristů,“ připomněl Filip. USA podle něj jednoduše nejsou schopny Islámský stát porazit, a v důsledku toho začíná být destabilizována celá Evropa. Proto se prý nelze divit, že se o řešení situace v Sýrii začínají snažit i další země.
Podle dalšího člena zahraničního výboru, poslance Milana Šarapatky, je současný vývoj na Ukrajině důsledkem toho, že se USA a jejich spojenci rychle snaží z ukrajinské anabáze vycouvat. „Vede je k tomu jednak dosavadní neúspěch jejich snahy ‚zavařit‘ Rusku za jeho humny a dále se ukazuje, že pokračující podpora současného ukrajinského zkorumpovaného establishmentu je pro ně nadále politicky i ekonomicky neúnosná,“ myslí si Šarapatka. USA se podle něj mohou prostě sebrat a zmizet, zatímco evropské země, které mají Ukrajinu za humny, budou ukrajinský problém muset řešit ještě hodně dlouho.
Navíc prý USA zjistily, že řadu světových problémů nedokážou bez pomoci Ruska vyřešit. A Šarapatka připomněl, že nejde jen o nebezpečí Islámského státu, ale například i o rostoucí aktivitu Číny v pacifickém regionu, který USA pálí ze všeho nejvíce, protože ho mají „za humny“.
Pokud jde o pozici Ruska v Sýrii, Fištejn má prý ve svém „černém“ scénáři v podstatě pravdu. „Sovětský svaz a později Rusko byly v Sýrii aktivní již od začátku 70. let, kdy po určitém mezidobí SSSR vystřídal koloniální Francii. V době bipolárního světa vyvažovala tato přítomnost v regionu americkou podporu Izraele a později i Egypta,“ připomněl.
Šarapatka také dodal, že al-Káida byla de facto stvořena v osmdesátých letech Američany jako nástroj proti Sovětům. Nabízí se proto prý hypotéza, že zrození Islámského státu jako protivníka Rusům nakloněného Asadova režimu mohlo být v podstatě opakováním afghánského scénáře. „Islámský stát se však vymkl svým pánům z kontroly a s jeho eliminací má nyní Rusko pomoci,“ myslí si Šarapatka.
„Myslím, že kdyby blbost kvetla, byl by komentátor samé poupě,“ řekl k tomu pro ParlamentníListy.cz senátor Jaroslav Doubrava. Podle něj je zřejmé, že Západ je v zoufalé situaci a spolupráce s Ruskem je už to jediné, co jej může v Sýrii zachránit.
„Zajímavé je, že Fistejn a jemu podobní neřvali, když Američané rozbombardovali Jugoslávii a v protiprávně utrženém Kosovu stavěli a postavili obrovskou vojenskou základnu,“ popíchl rovněž s varováním ohledně Ukrajiny. „Zajímavé také je, že nevidí těch řádově sto šedesát vojenských základen, které Američané po světě mají,“ doplnil s tím, že to se asi za „imperiální“ nepovažuje. O to více se prý mluví o jedné základně, kterou má Rusko v Sýrii.
„Ať se pan komentátor podívá, kde všude se roztahují Američané, kde všude rozpoutali občanské války, kde všude ve jménu svých záměrů bez rozpaků vraždili nepohodlné lidi. Pak by se mu mohlo rozsvítit a mohl by pochopit, kdo, jestli Rusko, nebo Amerika, je tou imperiální mocností,“ uzavřel Doubrava.
ParlamentníListy.cz se žádostí o vyjádření k názorům Jefima Fištejna oslovili zástupce celého politického spektra. Někteří však bohužel neměli zájem na otázku odpovědět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
