Nejprve se list Vitáskové zeptal, zda by v příštím roce nemohly ceny elektřiny klesnout ještě více. „Je možné, že kdybychom tu nebyli, byl by tu naopak třeba patnáctiprocentní nárůst cen,“ upozornila Vitásková. Podle ní vzhledem k tomu, že u nás vznikly desetitisíce nových zdrojů elektřiny, jsou nutné rozsáhlé investice do distribuční sítě, aby byla spolehlivá. Tyto investice bude muset zaplatit zákazník. „Jde o to, aby investice byla úměrná dopadu do cen,“ podotkla s tím, že ale nelze pominout riziko blackoutu.
Ochranné transformátory na hranicích se teprve budou stavět
Prý nastane, jen se neví, kdy. Proč? „Když třeba více zavane vítr v Německu nebo se stane něco podobného, pak skutečně můžeme být jen krůček k blackoutu i v Česku,“ varovala s tím, že proti náhlým přetokům elektřiny z Německa ještě není naše země zajištěna. Protože ochranné transformátory se na hranicích teprve budou stavět.
Někteří provozovatelé solárních elektráren možná snížili výrobu, aby moc nevyčnívali
Vitásková rovněž uvedla, že náklady na obnovitelné zdroje energie v příštím roce klesnou o více než dvě miliardy korun. „Nebudu říkat, že to je jen díky tomu, že někdo z provozovatelů solárních elektráren přišel o licenci,“ podotkla k tomu. Podle ní je také možné, že když někteří provozovatelé solárních elektráren viděli, že ERÚ spustil větší šetření, umírnili se ve výrobě, „aby moc nevyčnívali.“ Možná prý také méně svítilo slunce. Určitou roli sehrálo i to, že byla zastavena podpora pro nové obnovitelné zdroje.
Když jsem zjistila, co vše se tu odehrávalo, informovala jsem vládu a prezidenta
Vitásková také upozornila, že ERÚ může odebrat licenci solární elektrárně jen tehdy, když jsou k tomu pádné důvody. „Třeba takový důvod, že v době, kdy solární elektrárna licenci získala, vlastně ještě vůbec neexistovala,“ uvedla Vitásková.
List ale namítl, zda ERÚ neudělal chybu v tom, že šetření neprováděl sám. Místo toho vše přehazoval na státní zastupitelství. Vitásková vysvětlila, že kolem vydávání licencí byla spousta pochybností. „Šlo o velké systémové selhání – počínaje zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů a konče neřízeným solárním boomem v roce 2010,“ konstatovala. Podle ní se na tomto selhání podíleli její předchůdci ve vedení ERÚ. Když zjistila, „co všechno se tu odehrávalo“, informovala vládu a prezidenta. Došlo prý k dohodě s vládou a prezidentem, která spočívala v tom, že Vitáskové umožnili vytvořit pracovní tým, který se zmíněnými věcmi zabýval a který byl schopen komunikovat s policií a státními zástupci.
Hrozilo, že ať uděláme cokoliv, bude to špatně
Protože se snažila rozuzlit problematiku vydaných licencí, jednala také s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. „Hrozilo nám, že ať uděláme cokoliv, bude to špatně,“ uvedla a vysvětlila, že pokud by ERÚ některé solární elektrárně odebral licenci a soud by rozhodl jinak, hrozilo by, že ERÚ zaplatí škodu. „Když naopak nezahájíme nové licenční řízení, budeme mít na krku trestní oznámení právě od některého státního zástupce,“ vysvětlila.
Proto se s nejvyšším stáním zástupcem dohodla, že mu bude ERÚ předávat případy, v nichž má jakákoliv podezření. Závažnější případy ale úřad předával rovnou na policii. „Teď nás ale paradoxně někteří státní zástupci obviňují, že jsme nekonali my, což jsme podle nich měli,“ uvedla.
Neprovedla jsem nic nezákonného
Vyjádřila se i k tomu, že je obviněna v případě jednoho sporného udělení solární licence. Vitásková své obvinění bagatelizovala prohlášením, že ten, na koho trestní oznámení nebylo podáno, jako by ani nebyl. Podle ní ti, kteří na ni trestní oznámení podali, si neuvědomili, že ji zatlačili do situace, kdy to nevzdá. Sama je přesvědčena o tom, že neprovedla nic nezákonného.
Pokud by Mládkova novela začala platit, Vitásková a pět jejích místopředsedů okamžitě končí
Vysvětlovala také, proč se brání návrhu ministra průmyslu Jana Mládka, aby v ERÚ působila rada, podobně jako v ČNB působí bankovní rada. Podle Vitáskové chce Mládek radu, ale její navržené kompetence v novele energetického zákona jsou takové, že úřad fakticky nebude řízen. „Není jasné, kdo co bude dělat. Jasné je jenom to, že Vitásková okamžitě končí,“ uvedla. Odmítla Mládkův výrok o tom, že na ERÚ panuje samoděržaví. „Mám pět místopředsedů, kteří přímo odpovídají každý za jasně stanovenou oblast,“ vysvětlila s tím, že pokud by Mládkova novela vstoupila v platnost, skončila by nejen ona, ale i všech pět místopředsedů.
Místo nich by prý nastoupila rada ERÚ. Ta sice podle novely úřad neřídí, ale stojí v jeho čele. Takže se neví, kdo bude podepisovat vyhlášky, kdo bude dělat cenová rozhodnutí. Řízení úřadu se tak podle Vitáskové ze dne na den rozpadne. „A mimochodem – v legislativní radě vlády se těmito návrhy zabýval Antonín Panák, který byl v době solárního boomu členem vedení našeho úřadu,“ uzavřela Vitásková rozhovor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
