Jaké řešení doporučujete v případě východní Ukrajiny?Anketa
Zlatuška tak dle Koudelky projevil totalitní povahu, kdy názorové oponenty vnímá jako nepřátele. „Můžeme být rádi, že Zlatuška nemá výkonnou moc, možná by pak chtěl názorové oponenty nejen urážet, ale i mocensky zastrašovat,“ poznamenal Koudelka.
Zlatuška kritizoval Klause i za změnu názoru
A co vlastně Zlatuška řekl? „Václavu Klausovi zjevně V. V. Putin imponuje. Možná po Puškinově medaili usiluje i o medaili Chmelnického a tuší, že bez toho, aby Putin anexi udělal, nic takového do své sbírky nedostane. Racionálnější důvod mě nenapadá. Ale znáte ho – když byl schopen té své amnestie, dá se u něj čekat cokoli. Ještě, že nežijeme v době před záborem Sudet, byl by to schopný označit za vynucený tah, který u Němců vyvolali svým chováním Češi.“ A později ještě dodal: „Ještě je dobré zdůraznit, že to byl Václav Klaus, kdo plédoval pro členství Ukrajiny v NATO i EU. Ve svém projevu 17. 6. 2005 řekl prezidentu Juščenkovi jasně: `Chci Vás ujistit, že Česká republika podporuje myšlenku perspektivního členství Ukrajiny v NATO i v Evropské unii. Pokládáme to za logické završení pozitivních změn, které ve Vaší zemi probíhají, za garanci pevného zakotvení Ukrajiny v dnešním světě.` Když to, co Klaus říkal osobně roku 2005 Juščenkovi, srovnáme s tím, jak při obhajobě ruského zabírání části Ukrajiny v roce 2014 oddaně líže řiť Putinovi, vychází z toho Václav Klaus jako bezpáteřní ubožák.“
Ještě že se Zlatuška nestal rektorem…
V této souvislosti rovněž vyjádřil potěšení nad tím, že Masarykova univerzita v roce 2011 Zlatušku nezvolila do svého čela a dala přednost Mikuláši Bekovi. „Jinak bych měl obavu, že z otevřené a úspěšné instituce by se mohla stát instituce jednoho názoru,“ dodal Koudelka s tím, že pak by zřejmě jiný názor než řiťolezectví Zlatuškovým názorům, nebyl možný.
Celý text vyjádření Zdeňka Koudelky:
Jiří Zlatuška je příkladem, že i 25 let po listopadu 1989 jsou ohroženy základní hodnoty, z kterých studentská vzpoura vznikla. Jedním ze studentských požadavků byl požadavek svobody slova a pluralismus, nejen politický, ale i názorový. Zlatuškův útok na Václava Klause za jeho názorové hodnocení ukrajinské krize, s kterým se ztotožňuji, je útokem na možnost vyjadřovat jiné než většinové názory. Zlatuška tak projevil totalitní povahu, kdy názorové oponenty vnímá jako nepřátele. Můžeme být rádi, že Zlatuška nemá výkonnou moc, možná by pak chtěl názorové oponenty nejen urážet, ale i mocensky zastrašovat.
Je dobré, že Masarykova univerzita jej nezvolila do svého čela v roce 2011 a dala přednost Mikuláši Bekovi. Jinak bych měl obavu, že z otevřené a úspěšné instituce by se mohla stát institucí jednoho názoru. A jiný názor než řiťolezectví Zlatuškovým názorům, by byl nemožný. Naštěstí Zlatuška nevládne. Je však názorným příkladem, do jakého bahna naše politika klesla. Je to také upozornění na to, že práva lidí je nutné stále hájit a nic není jednou pro vždy vybojováno, včetně práva člověka a v tomto případě Václava Klause na politický názor, který se nelíbí většině médií, ale plně zapadá do názorového pluralismu vybojovaného proti tehdejším Zlatuškům studenty v listopadu 1989.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
