Akci moderoval prezident Václav Klaus a celý seminář se překlopil do ohnivé debaty o smysluplnosti eurozóny, Evropské unie a evropského projektu jako takového. Zatímco Dallara, který pracoval v minulosti i v administrativách amerických prezidentů Ronalda Reagana a George Bushe staršího či v Mezinárodním měnovém fondu, tvrdil, že jedinou cestou, jak jít vpřed a vyřešit dluhovou a ekonomickou krizi, je vytvoření evropské fiskální a politické unie, tedy Spojených států evropských po vzoru USA, Václav Klaus byl v naprosté opozici k tomuto názoru.
Fotogalerie: - Dallar a Klaus
Plaťte, plaťte a plaťte a zachráníte velkolepý europrojekt
Dallara podporuje fiskální transfery a solidaritu mezi státy EU, v posledním případě finanční injekce pro Španělsko a jeho bankovní systém. Kolektivní solidarita států EU by měla podle něj obnovit narušenou důvěru investorů. Poukázal na to, že evropský sociální model je pro ekonomiku těžkým břemenem a je i jedním z původců vysoké nezaměstnanosti.
Upozornil i na nebezpečí mezigeneračního konfliktu souvisejícího s demografickou krizí. Jediným řešením podle něho je rozpočtová a politická unie, vytvoření jednoho státu, jinak EU a eurozóně hrozí rozpad. Podle něho je potřeba bojovat za několik desítek let trvající evropský projekt a současná cena není podle něho až zas tak vysoká, aby byl zachráněn tento podle jeho názoru velkolepý projekt. Kolektivním zájmem je podle něho podporovat cizí země. Klaus při tom kroutil hlavou. A občané ČR mu dávají za pravdu. V posledních průzkumech se většina občanů ČR vyjádřila, že by nyní hlasovala proti vstupu do EU.
Seminář pak víceméně proběhl jako ostrá, byť přátelská, polemika mezi Klausem a Dallarou. Klaus řekl, že cesta vpřed je nesmysl, neboť EU je ve slepé uličce. Správný přístup je tedy vrátit se k osvědčeným principům volného obchodu a liberalizace, nikoli však centralizovat Evropu. Zpochybnil i termín Sovereign Debt, protože Řecko a další státy EU již nejsou suverénními zeměmi.
Evropa jako entita neexistuje. Řekové jsou obětí vstupu do eurozóny
Klaus zdůraznil, že Evropa je velice odlišná od USA, neboť zde žijí národy svými přirozenými rozdílnými zájmy, předsudky, tradicemi a nelze ji uměle sjednocovat zdánlivě racionálními rozhodnutími shora.
„Vy jste několikrát řekl, že Evropa musí přijmout rozhodnutí, ale já musím namítnout, že Evropa není entita...Politici z Bruselu nepoužívají své vlastní peníze. Oni používají naše peníze. Peníze daňových poplatníků a my nechceme tyto peníze někam posílat. Posílat koruny či eura do Španělska či Řecka je strašlivá chyba. Chcete vyřešit předešlé chyby ještě většími chybami. Zažili jsme sami zkušenost rozdělení měny a měnové unie v bývalém Československu, čili se eliminace měnové unie či odchodu některých států z ní tolik neobáváme. Pro nás je jedinou představitelnou cestou vpřed nechat odejít Řecko z eurozóny. Ponechat je tam znamená je znovu trestat. Řekové jsou obětí vstupu do eurozóny,“ řekl Klaus.
Chytrý „bůh“ nám vládl již za komunismu
„Není tu žádný ´bůh´, který má právo řídit Evropu shora čistě ´racionálními´ rozhodnutími. Nechceme v takovém světě žít. V takovém světě jsme žili v komunismu, kdy zde byla domněnka, že tu je kdosi velmi chytrý, kdo může dělat rozhodnutí místo nás,“ dodal Klaus.
Klaus dále polemizoval s tím, že Dallara používal termín Evropa ve smyslu, že Evropa investovala do sjednocování a tak dále. Prezident namítl, že nikoli Evropa, ale několik evropských politiků chybně investovalo do evropského projektu.
Neexistují evropští občané. Větší solidarita s Malajsií
Klaus se i zásadně ohradil i proti pojmu „evropský občan“, který používal americký bankéř Dallara. „Z definice zde neexistují žádní evropští občané. To je špatný termín. Zde jsou obyvatelé Evropy, ale ne občané. Existují občané Irska, Řecka, České republiky či Španělska, ale nejsou to občané Evropy. To je jen zbožné přání, snažit se vytvořit evropské občanství. Já sám necítím jakoukoli solidaritu s Řeckem, Španělskem, Finskem stejně jako ne s Malajsií či Brazílií,“ řekl Klaus a nakonec ještě dodal, že s Malajsií vlastně solidaritu cítil, když ji před lety poškodil svou politikou Mezinárodní měnový fond.
Viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík upozornil, že finanční transfery znamenají pouze kupování si času a odvracení neodvratitelného.
Vítek Jedlička ze sdružení Reformy.cz zase zdůraznil, že současný systém evropských záchranných mechanismů je založen pouze na tom, že již tak velmi zadlužené státy poskytují své peníze ještě více zadluženým státům a tím se dostávají sami do problémů.
Klaus rozhodne o 350 miliardách
Zmínil také, že Václav Klaus má nyní na stole k ratifikaci novelu Lisabonské smlouvy, která má umožnit vznik ESM. V případě vstupu ČR do eurozóny bude Česko povinno vstoupit do ESM a poskytnout částku zhruba ve výši 350 miliardy korun, i když konečná výše není zastropovaná. „Ano, mám to na stole,“ přitakal tajuplně Klaus.
Čeští euroskeptici se ale patrně nemusí obávat, že by Klaus tuto novelu Lisabonské smlouvy ratifikoval, neboť ve své knize Evropská integrace bez iluzí prohlásil, že po Lisabonu již další smlouvu nepodepíše, neboť se již dosti provinil ratifikací Lisabonské smlouvy.
„Byl byste excelentní evropský komisař,“ rýpl si na závěr Klaus do Charlese Dallary, který hájil vášnivě sjednocenou Evropu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
