Barboru Kroužkovou zajímalo, co Tomáš Klvaňa jakožto znalec říká tomu, že klíčoví lidé americké administrativy doposud nevědí, o čem spolu jednali Vladimir Putin a Donald Trump? „Je to další poprvé z té kategorie mnoha poprvé, které Donald Trump přinesl a zavedl jako zvyklost do Bílého domu. Je to prostě člověk, který je nepředvídatelný a myslím si, že ani on sám neví, co bude dělat zítra. Jen reaguje na impulsy a nemá v zásadě žádnou velkou strategii. Dostáváme se tady ale na velmi nebezpečnou půdu, protože on jedná přímo v rozporu se svým celým národněbezpečnostním aparátem,“ tepal do Trumpa Klvaňa.
Jak hodnotíte svou osobní ekonomickou situaci?Anketa
„To jsou lidé, kteří na svých místech pracují mnohdy i desítky let, opravdu se v tom vyznají. Práve proto je dnes ve Washingtonu ta situace tak velmi křehká. Mnozí republikáni se začínají obávat, že jejich sázka na Donalda Trumpa by se jim mohla krutě vymstít, míní Klvaňa.
Jak Tomáš Klvaňa vidí Trumpovu odmítavou reakci na údajné ruské vměšování do amerických voleb, speciálně s ohledem na blížící se listopadové „midterm“ volby? „Nejdůležitější je, že Donald Trump nedokáže rozlišit mezi svým vlastním osobním zájmem jako Donalda Trumpa, mezi zájmem prezidenta a mezi zájmem Spojených států. On hájí čistě svůj osobní zájem, neboť považuje to vyšetřování ruské interference do amerických voleb za účelovou politickou hru, což zcela jednoznačně není. Zfalšovat a ovlivnit celý ten aparát ministerstva spravedlnosti a FBI k politickým účelům takhle prostě nelze,“ myslí si Klvaňa.
Fotogalerie: - Orgány na prodej
Nelze tedy říci, že Donald Trump pouze specificky, ale v rámci Ústavy, pojal výkon své funkce? „To je takový ten velmi zúžený pohled těch lidí, kteří se Trumpa snaží hájit. Je pravda, že relevantní článek americké Ústavy říká, že ta exekutivní moc, kam patří i vyšetřování, je čistě v moci prezidenta. A on vlastně může podle takto striktně vymezené Ústavy dělat téměř, co chce. Na druhou stranu tady máme staletý vývoj těch ústavních zvyklostí, to je to, co dělá Ameriku silnou. Ta integrita státních institucí, která se ještě po aféře Watergate daleko více zpřísnila,“ podotkl Klvaňa. Došlo například k většímu osamostatnění ministerstva spravedlnosti a FBI.
„Může se stát, že ty pilíře americké demokracie, ty struktury, se nějak proti prezidentovi obrátí,“ zajímalo Barboru Kroužkovou. „Myslím, že je potřeba rozlišovat tu politiku, kterou on hraje doma, nebo i v zahraničí, a potom ty ústavní, nebo neústavní kroky, které jeho administrativa dělá. Ta integrita toho systému funguje, zatím mu neumožňuje dělat nic, co by bylo v rozporu s ústavou,“ reagoval Klvaňa.
Tomáš Klvaňa nadhodil, že bude zajímavé sledovat, co by se například stalo, kdyby speciální vyšetřovatel Robert Mueller skutečně zjistil, že se Trumpova kampaň spřáhla s Rusy. Pak by bylo vše v rukách Kongresu, který, jak Klvaňa dodal, je zatím ovládán republikány.
„Na jednu stranu si Donald Trump něco říká o Rusku, setkává se s Vladimirem Putinem, ale na druhou stranu jeho vlastní ministr obrany Mattis si dělá v zásadě svoji vlastní politiku, která se příliš neliší od té politiky těch předchozích vlád a v některých ohledech je vůči Rusku daleko tvrdší, než byla třeba politika Obamovy administrativy,“ řekl Klvaňa ke vztahu USA a Ruska.
V Demokratické straně podle Klvani momentálně probíhá boj o moc mezi progresivistickým, velmi levicovým křídlem a klasicky středovým, liberálním křídlem, které je momentálně pod tlakem. „Pravděpodobně demokraté vyhrají ve sněmovně, ale nedá se příliš očekávat, že by ovládli Senát,“ míní směrem k listopadovým volbám Tomáš Klvaňa.
Klvaňa svými poznámkami reagoval na tři dny starý článek amerického serveru Politico, kde redaktorka Eliana Johnsonová analyzovala náladu v Bílém domě. „Prezidentův otřesný výkon od chvíle setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem poslal morálku v Západním křídle Bílého domu na nejnižší úroveň od fiaska v Charlottesville před rokem,“ připomněla Johnsonová Trumpovy výroky, kterými hájil krajně pravicové demonstranty poté, co se střetli se svými názorovými odpůrci z levé strany spektra. Během potyček zemřel jeden člověk.
Fotogalerie: - Další konec ministra
Kritika se nyní týká zejména Trumpova výroku, že Rusko se nedopustilo zásahu do amerických voleb. Trump totiž tento svůj výrok vzal o den později nešikovně zpět, když otočil o 180 stupňů a prohlásil, že chtěl říci pravý opak.
„Lidé jsou z toho v depresích,“ řekl Politicu zdroj z okolí Bílého domu. „Nikdo nechce zažít ten tlak veřejnosti, který by přišel po rezignaci, ale je tu několik lidí, kteří přemýšlejí o tom, že by po listopadových volbách odešli a tihle lidé teď velmi vážně přemýšlejí, že by svůj odchod uspíšili,“ dodal zdroj.
Psali jsme:
 modified-635104513010100187.jpg&id=12916)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
