Kmoníček promluvil v novinách o prezidentově návštěvě Číny. S evropským "kategorickým ne" je to prý úplně jinak

8. 8. 2015 9:19

Prezident Miloš Zeman nemusí být jedinou hlavou státu ze zemí EU, která pojede na zářijové oslavy konce druhé světové války do Číny. V obsáhlém rozhovoru, který poskytl sobotnímu vydání deníku Právo, to naznačil vedoucí zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. „Podle mě evropské státy zvolí různou míru účasti. Některé vyšlou hlavu státu, jiné ministry, další velvyslance, další zase ‚jen‘ pochodující vojáky,“ řekl Kmoníček.

Kmoníček promluvil v novinách o prezidentově návštěvě Číny. S evropským "kategorickým ne" je to prý úplně jinak
Foto: Archiv HK
Popisek: Dr. Hynek Kmoníček, ředitel Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky

Pokud by přesto ČR nakonec byla jedinou zemí EU, která by na čínských oslavách byla zastoupena prezidentem, jaký by tím naše země vyslala signál? „Česká republika tím jasně vyjádří, že považuje za nešťastné smíchávání oslav druhé světové války, během níž zahynulo patnáct až dvacet milionů Číňanů, s reakcemi na současný vnitřní politický vývoj Asie,“ prohlásil Kmoníček.

Poukázal také na to, že vztahy naší země s Čínou rostou. „Pozvání zaznělo a pan prezident by považoval za neadekvátní a nezdvořilé ho odmítnout,“ řekl Kmoníček s tím, že problém Číny je navíc mnohem složitější, než ho česká domácí politická scéna dokáže zpracovat.

Po většinu historie byla Čína nejbohatší zemí planety

Na otázku, jak to myslí, pak Kmoníček obsáhle vysvětlil, že Čína sama sebe vždy považovala za střed světa. „V diskusích se zapomíná třeba na to, že po osmnáct z jednadvaceti století našeho věku pro to měla důvod, neboť to byla nejbohatší země na planetě. Ještě kolem roku 1820 měla sedminásobné HDP britského impéria,“ uvedl s tím, že Čína až do roku 1861 neměla ani ministerstvo zahraničí, protože nepovažovala za nutné mít jakékoliv styky s nečínskou kulturou.

Do té doby záležitosti „barbarů“, tedy Nečíňanů, zpracovávalo ministerstvo rituálů. „I to ukazuje, jak je v čínské kultuře extrémně důležité se některým rituálům věnovat,“ podotkl Kmoníček s tím, že z čínského pohledu jsou oslavy konce druhé světové války takovým rituálem a účast na něm je vyjádřením respektu. „Respekt je pak zdrojem důvěry. A důvěra je – kromě jiného – hlavní komoditou investorů. V době, kdy Čína začíná nahrazovat vývoz zboží vývozem kapitálových investic, o které budou nakonec všichni chytří soutěžit, by tedy bylo chybou nevnímat v konečné rovnici přínosů a nákladů i tento čínský pohled na věc.“

EK by měla věnovat čas získání mandátu OSN k potápění uprchlických lodí, než aby prosazovala uprchlické kvóty

Rozhovor se dotkl také aktuálního problému – uprchlické krize. Podle Kmoníčka je možné problém imigrantů, kteří již na území EU jsou, řešit. Nedaří se ale řešit problém dalších uprchlíků, kteří nyní směřují do Evropy jak po zemi, tak po moři. „V této situaci je klíčová ochrana vnějších hranic schengenského prostoru. Proto námořní mise EU ve Středozemním moři bude muset nakonec přestat jen monitorovat plavidla s uprchlíky, ale bude muset začít též lodě zachytávat, vracet a prázdné potápět,“ uvedl Kmoníček.

Upozornil ale, že je k tomu třeba mandát OSN. „A k němu musíte v Radě bezpečnosti přemluvit tři skupiny. Nestálé členy rady, kteří vstup do libyjských teritoriálních vod podmiňují souhlasem tamní vlády. Libye má v současnosti ovšem vlády dvě až tři,“ podotkl Kmoníček.

Rusko se podle něj staví do čela námitek nestálých členů Rady bezpečnosti, a tak bude nutné se s Ruskem domluvit, aby nám je pomohlo přemluvit. V neposlední řadě prý mají námitky i USA. „Je prostě na čase, aby Evropská komise investovala do získání mandátu OSN dostatek času, místo aby ho věnovala přemýšlení, jak znovu prosazovat členskými státy již dvakrát odmítnutý návrh na povinné kvóty pro imigranty. Tady je celkem jasné, kde EK může být velmi užitečná a kde jenom ztrácí čas a body.“

Může se stát, ze proud uprchlíků nebude pro EU zvládnutelný. Pak mohou nastoupit drastická opatření

Ohledně uprchlíků, kteří do Evropy proudí po souši, jediné řešení vidí Kmoníček ve spolupráci s Tureckem. Pokud to nebude zcela kontrolovat své hranice se Sýrií, můžeme se prý dostat do stavu, kdy proud uprchlíků nebude pro EU zvládnutelný. „To by nás časem mohlo dotlačit k neevropsky drastickým opatřením, která by v konci zpochybnila podstatu toho, na čem je naše civilizace postavena, tedy naše humanistické hodnoty. Evropa ovšem musí řešit realitu, jaká je, a ne tu, kterou si vysnila v bažinách vlastní politické korektnosti.“

Zařazení uprchlíků do české společnosti bude testem našich schopností

Ohledně toho, že také Česko se zavázalo přijímat uprchlíky, uvedl, že čtyři stovky pečlivě vybraných Syřanů za rok znamenají přírůstek 0,004 % obyvatel a v tom problém nevidí. Jiná věc je ale 1 100 přerozdělených uprchlíků z táborů na jihu Evropy, které si nebudeme moci sami vybrat. „Jejich zařazení do společnosti bude testem našich schopností.“

Kmoníček se také domnívá, že na dlouhou dobu zůstaneme jen tranzitní zemí. Protože mnohé komunity tady nemají své zázemí a protože se tu hovoří „takřka nenaučitelným“ jazykem, bez kterého je tu život pořádně těžký.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zmlátil ženu, až měla modřiny, píše časopis o novém velvyslanci USA v Česku, který již stihl vyznamenat romského aktivistu

11:51 Zmlátil ženu, až měla modřiny, píše časopis o novém velvyslanci USA v Česku, který již stihl vyznamenat romského aktivistu

Liberální americký magazín Newsweek se podíval blíž na minulost nového amerického velvyslance Stephe…