Kolář přiznal, že Ukrajina není členským státem NATO a tak skutečně nemáme povinnost na jejím území vojensky zasáhnout, pokud by ruská vojska na její území vstoupila. Zmínil ale fakt, že v tomto případě jde i o nové geopolitické uspořádání v Evropě. Proto by alianční jednotky mohly zahájit vojenské cvičení nebo zvýšit bojovou pohotovost. Případně se přesunout k hranicím s Ukrajinou.
Zemanův výrok o vstupu vojsk NATO na Ukrajinu je Kolářovi sympatický
Výrok prezidenta Zemana o tom, že v případě vstupu ruských vojsk na východ Ukrajiny by na území tohoto státu měly vstoupit i jednotky NATO, je Kolářovi sympatický. „Odráží naši historickou zkušenost, jak předejít konfliktu, ne jej vyvolat.“
Následně byl ze záznamu přehrán výrok premiéra Sobotky, který uvedl, že krize na Ukrajině nemá vojenské řešení a že o své budoucnosti by si Ukrajinci měli rozhodnout sami.
Kolář přiznal, že je „ku škodě věci“, že vláda a prezident nemluví stejným hlasem, protože to ČR činí hůře srozumitelnou.
Politolog: NATO by mohlo rozmístit vojska v Pobaltí a v Polsku
Politolog Jacques Rupnik by za správné považoval, kdyby se přistoupilo k preventivnímu gestu, například k rozmístění vojsk NATO v baltských zemích a v Polsku. O této možnosti se podle něj už v NATO jednalo. Nejednotnost vyjadřování vlády a prezidenta ČR nevnímá jako něco zásadního, protože hlavními hráči mezinárodní politiky jsou USA a velké státy EU.
Nová česká vláda je v EU podle Rupnika vnímána pozitivně. Oproti předchozí vládě má totiž kladný vztah k evropské integraci. Navíc řekla, že přijme fiskální pakt, který Nečasova vláda, ještě spolu s britskou, jako jediná v Evropě odmítla.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
