Z čistě ekonomického pohledu se můžeme dle Michla dívat na migraci ze dvou pohledů: jaký má vliv na růst hrubého domácího produktu a jaký na státní rozpočet. Ekonom poukazuje na studie ve Spojených státech, které se prý spíše shodují, že co se týče příspěvku HDP, migrace k růstu přispívá. OECD to údajně tak vyšlo i pro Evropu.
V krátkém období je to však prý s dopady na rozpočet horší. Podle profesora Hanse Wernera Sinna v Německu vychází migrace z pohledu nákladů na rozpočet spíše mírně negativně. Sinn spočítal, že rozdíl mezi navíc vybranými daněmi a vyplacenými dávkami je minus 1800 eur na jednoho migranta ročně. Německo tedy na něho vydá víc, než kolik zemi přinese.
Podle Michla obecně platí, že čím starší člověk přijde, tím jsou dopady na státní rozpočet negativnější. Naopak u mladých uprchlíků může být dle jeho názoru dopad na rozpočet pozitivní, pokud ovšem chtějí pracovat. „Na začátku vás zkrátka stojí nějaké dávky, ale pak začnou zase platit daně, když se uchytí,“ konstatuje ekonom.
Mladí muži přicházející do Evropy za prací mohou mít dle Michla pozitivní dopad i na porodnost. Je prý spočítáno, že pokud zůstane nízká porodnost (Evropská unie má prý průměr 1,55 dítěte na matku), budou továrny v celé Evropě potřebovat v příštích dvaceti letech 32 milionů migrantů. Hlavně mladých lidí, aby platili daně a uživili kupříkladu i náš penzijní systém.
Michl rovněž upozorňuje, že dle ekonomických teorií nesmí být imigrace šoková. Tedy že sem nepřijde naráz milion Syřanů, ale přijdou sem postupně s tím, jak poroste ekonomika a trh práce. Pádným příkladem může být dle ekonoma Švýcarsko. V devatenáctém století to byla údajně rozvojová země, kterou pravidelný příliv migrantů dostal do pozice jedné z nejbohatších zemí v celé Evropě. A i dnes navzdory přísné azylové politice je Švýcarsko třetí nejvstřícnější evropskou zemí vůči azylantům.
Psali jsme:
autor: luš
