„Jsme po pětadvaceti letech opět konfrontováni s historickou událostí v našem prostoru. Pád komunismu byla poslední historická událost, která se nás přímo dotýkala a byli jsme jejími aktéry. Ty další události, že nedaleko byla jugoslávská válka, nebo že daleko spadly nějaké mrakodrapy, se nás přímo netýkaly. Byť to byly také historické události. Ale nedotkly se přímo našich životů. Tohle se našich životů přímo dotknout může,“ upozornil na úvod.
V Sýrii je nejšílenější konflikt od druhé světové války
Podle Komárka není vyloučeno, že uprchlická vlna bude pokračovat, což může výrazně změnit poměry v Evropě. „Kolem uprchlíků je celá řada mýtů. Situace je taková, že drtivá většina uprchlíků jsou uprchlíci váleční. Dvě třetiny z nich utíkají ze Sýrie. Tam trvá přes tři roky jeden z nejšílenějších konfliktů od druhé světové války. Válčí spolu krvelačný diktátor a Islámský stát. Do toho je ještě pár liberálů, aspoň si tak říkají. Ale je to v podstatě jiný klan. Pro normálního člověka tam není místo k životu,“ upozornil. Ze Sýrie odešlo už 9,5 milionu lidí. „Z čehož asi pět milionů žije v Turecku, Jordánsku a Libanonu,“ upřesnil poslanec. „Tito lidé se dali na pochod. V těch provizorních táborech se nedá moc dobře žít a hlavně přestali věřit, že válka brzy skončí,“ vysvětlil.
Kde je poptávka, je i nabídka
Objevily se specializované firmy, které jim cestu zařizují. „Jsou často relativně bohatí. Protože v Sýrii byla civilizovaná střední třída. Cestu si koupí, bohatší letí letadlem, chudší jdou pěšky a nechají se převést a riskují život na člunech,“ ozřejmil Komárek. Podle jeho odhadu jich do Evropy letos doputuje kolem milionu. „Problém, na který naráží Konvička a spol. – Nechceme je tu, není to naše věc, nic jsme nezavinili. – No jo, ale ti uprchlíci už tu prostě jsou. Nemůžeme se jich zbavit. Nezaženeme je do moře, nezastřelíme je,“ konstatoval.
Evropská unie podle Komárka vyvine tlak, abychom některé uprchlíky přijali
„Měli bychom se k tomu postavit se ctí a těm, kdo to potřebují, pomoci. Ale pozor – měli bychom pomoci těm, které si skutečné vybereme. Lidi, kteří zapadnou do naší společnosti. Pokud možno lidi s dětmi, abychom vyloučili, že jsou to agenti Islámského státu,“ vysvětlil poslanec hnutí ANO. „Musíme pro ně vytvořit podmínky a systém, aby se třeba co nejrychleji naučili řeč, a vyžadovat zcela striktně, aby dodržovali naše zvyklosti, nikoli svoje,“ zdůraznil.
Kromě toho je ale podle jeho názoru nezbytně nutné přes zimu, kdy podle všeho příliv uprchlíků na čas zeslábne, vybudovat tábor pravděpodobně na území Turecka. „Uprchlíci by věděli, že musí přijít tam a projít azylovým řízením. A pokud dostanou kulaté razítko, nebudou se do Evropy kodrcat na gumových člunech, ale odveze je trajekt a pojedou do země, která je přijme. Pokud ale azyl nedostanou, když je chytíme, pojedou zpátky do Turecka,“ nastínil svůj postoj.
Komárek: Jsou nezastavitelní. Nechtějí žít doma
Komárek na besedě také zmínil: „Ti lidé nechtějí za žádnou cenu žít doma. Může je zastavit jen smrt. Jim se nic horšího než doma stát nemůže. Takže jsou v podstatě nezastavitelní. Měli bychom se k tomu stavět ne tak, že jsou to cizinci, islamisté, všechny nás podřežou, ale podle možností naší země přijmout válečné uprchlíky inteligentně a tak, aby nám to nebylo k neprospěchu, ale pokud možno k prospěchu,“ domníval se.
Můžeme si stěžovat, nadávat, ale to je všechno, co s tím můžeme dělat. Už tu prostě jsou
V tu chvíli zazněl první dotaz od jedné (aktivní) návštěvnice. „Říkáte, že tu jsou určitá rizika, ale mohou být i přínosy. Jaké přínosy pro nás může představovat příchod skupiny těchto lidí?“ Poslanec odpověděl: „V Sýrii žila početná vyšší a střední třída. To jsou lidé, kteří utíkají. Úplně nejchudší na to nemají. Je tam řada lidí z technických profesí, kterých je u nás notoricky trvalý nedostatek. Nebo chybí zdravotní sestry. V Sýrii bylo do války fungující zdravotnictví. To jsou profese, které na trhu potřebujeme. Nesmíme v nich vidět necivilizované barbary. I když samozřejmě nelze vyloučit, že mezi nimi i takoví jsou. Když budeme schopni využít kvalifikované, vzdělané lidi, za předpokladu, že se sžijí s naší společností a našimi pravidly, tak to může být plus,“ ozřejmil.
Psali jsme:
Z publika: „Nezbudou na nás ti méně inteligentní?“
Podstatou věci podle něj je, že se prostě s těmi uprchlíky musíme vyrovnat. „Jsme konfrontováni s něčím, co nemůžeme změnit. Česká republika nemá tolik síly, aby řekla celé Evropské unii – ne, my si nikoho nevezmeme. Jak říká Jára Cimrman: Můžeme si stěžovat, nadávat, ale to je všechno, co s tím můžeme dělat. Oni už jsou tady,“ konstatoval Komárek.
Další divák přidal postřeh. „Každá země si bude chtít mezi uprchlíky vybrat ty nejkvalitnější lidi. Proč by oni ale měli chtít jít k nám? Nezbudou na nás ti méně inteligentní?“ Dle poslance se toto samozřejmě stát může. „Proto budu radit, abychom byli v tomto aktivní. Abychom byli první, kteří si vybírají. Kdo přijde dřív, dostane kvalitnější lidi,“ uvedl s tím, že také není nadšen, že tento problém nastal. „Ale prostě tu je. A buď budeme strkat hlavu do písku, nebo ho řešit,“ domníval se.
Podle Komárka lze přijímat miliony uprchlíků, ale Evropa by to politicky neunesla
Komárek se snaží na věc koukat konstruktivně. „Možné ale je, že vše bohužel dopadne hůře. A Evropská unie nebude akceschopná vybudovat retenční tábor v Turecku. Ekonomicky jsme hodně silní. Evropská ekonomika dokáže unést i několik desítek milionů uprchlíků. Ale nedokážeme to unést politicky. Pak by se k moci dostaly protievropské a protiemigrantské garnitury, rozpadla by se Evropská unie jakožto politický celek, vznikly národní státy. A jak známe z minulosti, když jsou v Evropě národní státy, tak je tam válka. A pak budeme prchat zase my,“ nastínil pesimistickou variantu vývoje.
Uprchlíci do Česka nechtějí. Ale tlak Evropy neustojíme
„K nám téměř nikdo z nich nechce. Máme pouhých 60 žádostí o azyl. U nás by nezůstali, pokud by nebyl tlak Evropy na to, abychom jich část vzali. Odhaduji, že ten tlak bude tak silný, že mu nedokážeme čelit. Pokud by ale bylo na uprchlících samotných, budou ve Švédsku, Norsku, Británii, Německu. Prostě tam, kde je nejvelkorysejší sociální systém a bude tam o ně nejlépe postaráno,“ objasnil. Za pravdu mu dávají poslední informace z médií, podle kterých jsou v Evropské unii nyní už jen čtyři země brojící proti kvótám – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ostatní je hravě přehlasují. Žhavé téma pak Komárek uzavřel: „Nejsem z toho šťastný, nevítám je. Ale apeluji – pojďme se s tím porvat.“
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
