Zaujala jej slova švédského premiéra Stefana Löfvena, který ohledně migrační krize přiznal, že Švédové byli naivní, ale teď se začnou chovat jinak. K tomu přidal informaci, že ze Švédska bude deportováno 60 až 80 tisíc uprchlíků. Tedy zhruba polovina všech, kteří do této skandinávské země z Blízkého východu, Afriky a z Balkánu přišli.
Fischer mimo jiné poukazuje na to, že je rozdíl vracet domů 20 či 30 tisíc lidí z osmdesátimilionového Německa a 80 tisíc lidí z devítiapůlmilionového Švédska. „Na to není připravena ani tak ekonomicky vyspělá země, jako je Švédsko. Premiér Löfven se navíc ani neobtěžoval debatou o azylovém procesu a rovnou určil z hlediska ‚potřeb‘ země směrné číslo,“ upozorňuje komentátor.
Kdo dříve procházel bez problémů integračním procesem, musí být nově zachycen
Poukazuje také na to, že ještě před pár měsíci se zdálo, že právě Švédsko je zemí, kde si s uprchlíky poradí slušně, protože s nimi mají zkušenosti.
Jenže počet lidí, kteří do Švédska právě kvůli této dobré zkušenosti přišli, všechno změnil. Podle Fischera to pak vypadá nejen ve Švédsku, že pouhé množství mění zažité deklarované normy. „Nejen přístup k pomoci imigrantům, ale i k jejich posuzování z hlediska společenského rizika. A tak i ten, kdo by v minulosti procházel bez problémů integračním procesem, musí být dnes zachycen v nově pleteném sítu, které se zhušťuje od Británie přes Švédsko, Dánsko až k Německu,“ podotýká komentátor.
A stýská si na to, že tlak množství najednou zpochybňuje evropské jistoty, hodnoty a zásady, za které paradoxně bojují jak zastánci azylové pomoci, tak i bojovníci Pegidy a antiislámských sdružení. „Ale co je to za hodnoty, které zlomí pouhá matematika? Má potom cenu za takové hodnoty bojovat, když se tak snadno rozplynou?“ ptá se Fischer.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
