Podle Fendrycha by měl Pelikán rezignovat. „Kope za Babiše, ne za nás,“ uvedl ve svém komentáři. Považuje za chybu, že v Německu by strana ministra, který by takto ujel, rychle donutila k rezignaci, a u nás ne. A o co jde? Pelikán vážně zpochybnil v rozhovoru pro týdeník Respekt práci policie při vyšetřování údajného dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Mimo jiné řekl to, že žádost o vydání Babiše k trestnímu stíhání je jasnou snahou o ovlivnění voleb.
„Tvrzení vypustil z úst, aniž uvedl jediný důkaz. Je to jen dojem,“ konstatuje Fendrych.
„Nemáme v ruce policejní spis, nevíme, jaké shromáždila důkazy, to ví dozorující žalobce. A stejně jako my to neví Pelikán. Prostě jen kope za svého stranického šéfa. Zapomněl, že není Babišův fanoušek, ale ministr, který se občanům zodpovídá za českou justici. Svým tvrzením jí zasadil tvrdou ránu, těžce ji zpochybnil,“ podotkl také komentátor.
Pozastavil se i nad tím, že ministr vyzval redakci Respektu, aby rozhovor nevydávala, neboť šlo o jeho osobní názory, které z titulu své funkce neměl veřejně prohlašovat. „Redakce neuposlechla. Pelikán dal velmi neohrabaně najevo, že si uvědomuje svou chybu. Zároveň ale ukazuje, jak do hloubky nemá jasno. Za názory si stojí, ale neměl je říkat? Tak proč je vyslovil? Smutné, nemá na to,“ zmínil Fendrych. Podle něj Pelikán zkrátka šlápl těžce vedle, jako šéf spravedlnosti selhal.
Původní text ZDE.
Právník Aleš Rozehnal pak rozebral na serveru HlídacíPes.org podle jeho slov pozoruhodnou argumentaci ministra Pelikána, když se pokusil zamezit publikaci rozhovoru v Respektu a tvrdil, že mu redakce upřela právo zaručené autorským zákonem rozhodnout o tom, zda rozhovor bude, či nebude uveřejněn.
„Ministr Pelikán má pravdu v jedné věci – že rozhovor je autorským dílem. Jenže se nejedná o autorské dílo jeho, který vystupoval v roli dotazovaného, nýbrž o autorské dílo novináře, který s ním rozhovor vedl. Ten má také jakožto autor rozhovoru plné právo rozhodnout, zda rozhovor bude zveřejněn, či nikoli,“ zmínil jasně Rozehnal.
„Novinář, který je tvůrcem rozhovoru, je jeho tvůrčím duchem. Má nad ním plnou kontrolu, protože dohlíží nad tím, jak je rozhovor veden, rozhoduje, jaké otázky položí, určuje způsob, jakým je položí, určuje tón, jakým je klade, a vytváří konečný produkt, který je šířen tiskem. Skutečnost, že novinář formuje a kontroluje průběh rozhovoru, z něj dělá tvůrčího ducha výsledného produktu. Dotazovaný si může zvolit, jak bude odpovídat, ale je to právě novinář, který vede a formuje rozhovor, a je na něm, jaká bude konečná podoba publikovaného rozhovoru,“ dodal Rozehnal.
„Odmítat zveřejnění rozhovoru s poukazem na autorský zákon je tedy zcela nepřípadné a má asi tak stejnou logiku, jako kdyby chtěl herec zakázat vysílání filmu, ve kterém hraje – poukazem na to, že není spokojen se svým výkonem,“ uzavřel právník.
Původní text ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
