Podle Pečinky jde o nejkratší programové prohlášení vlády v celé historii samostatné České republiky a zastavuje se hned u je jeho preambule. Ta prý svědčí o tom, že autoři považují vznik vlády za nelegitimní. Preambule prý útočí na předchozí vládu a podle Pečinky jde o zamaskování handicapu, že vláda vznikla pouze z vůle prezidenta, a to v rozporu s deklarovanou parlamentní většinou.
Pečinka v MF DNES píše, že vláda označuje pád Nečasova kabinetu a svůj zrod „za výsledek skandálu, jaký nemá v dějinách naší země obdoby“. „Tento konfrontační úvod svědčí o tom, že nový kabinet má problémy s vlastní identitou, když má potřebu se takto bojovně vyrovnávat s předchozí vládní sestavou,“ píše Pečinka.
Kromě jiného si Pečinka v programovém prohlášení vlády všímá deklarované snahy hledat východisko z hospodářské deprese v exportní orientaci na země typu Číny, Ruska, Brazílie a Indie. „Čeští průmyslníci, kteří se minulý rok shromáždili za Milošem Zemanem a výrazně mu pomohli k prezidentskému vítězství, si nyní evidentně prosazují svou představu o účasti státu na otevírání nových trhů,“ píše Pečinka a dodává, že právě toto je nejpozitivnější část celého programu.
Komentátor v textu hned upozorňuje na riziko, aby se protekcionářská proexportní politika časem nepřelila i do ekonomických rozhodnutí vnitropolitické povahy, což podle něj reálně hrozí.
Hlavní charakteristikou vlády je, že je přechodná
Komentátor píše o tom, že za pár dní si řekne vláda Jiřího Rusnoka o důvěru ve sněmovně. „Žádat o ni bude vláda, která vznikla pod protektorátem prezidenta Miloše Zemana a za významné asistence lidí z velkého, převážně těžkého průmyslu.“
Bohumil Pečinka si v komentáři v MF DNES všímá i dalších bodů programového prohlášení Rusnokovy vlády a v závěru svého textu píše, že některé body jsou sympatické. „Ale výsledný dojem trochu relativizuje způsob jejího vzniku. Hlavní charakteristikou proto je, že jde o vládu přechodnou. Na jejím konci budou volby a legitimně zvolená, pravděpodobně levicová vláda,“ uzavírá Bohumil Pečinka.
Psali jsme:
autor: dkr
