Na stránkách The New York Times vyšel článek o tom, zda kolektivní imunita na koronavirus není blíž, než si vědci myslí. Prý již na začátku jsme věděli, jak bude vypadat konec koronaviru – nebude schopen najít dost hostitelů na to, aby přežil, a nakonec vymizí. K dosažení této takzvané kolektivní imunity se předpokládalo, že je třeba, aby alespoň 70 % populace bylo vůči viru imunní, ať již díky vakcinaci nebo prodělání infekce.
Věříte, že ODS a TOP 09 půjdou do sněmovních voleb společně?Anketa
Nyní se však objevují odlišné názory. V rozhovoru pro New York Times se více než tucet vědců vyjádřilo, že práh pro kolektivní imunitu je mnohem menší, a to přibližně 50 % nebo i méně. „Pokud je to pravda, pak je možné odvrátit koronavirus rychleji, než se myslelo,“ psalo se v článku. „Nové odhady jsou výsledkem komplikovaného statistického modelování pandemie a všechny modely zaujaly odlišné přístupy, což vedlo k nejednotným odhadům. Není jisté, že jakákoli komunita na světě má dostatek obyvatel, kteří jsou nyní imunní vůči viru, aby odolali druhé vlně,“ bylo psáno dále.
Prý však není nepředstavitelné, že by například v New Yorku, Londýně či Bombaji nebylo dostatek imunních obyvatel. Tomu věří i epidemiolog Bill Hanage. „To, co se stane tuto zimu, to bude odrážet. Otázka toho, co to znamená pro obyvatelstvo jako celek, je však mnohem složitější,“ pověděl.
Dále se v článku píše, že kolektivní imunita se počítá z reprodukčního čísla R0, což je indikátor toho, kolik lidí jeden infekční člověk nakazí. Počáteční kalkulace kolektivní imunity však prý předpokládaly, že každý člen komunity má stejnou náchylnost k viru a dále se náhodně mísí se všemi ostatními členy komunity. K tomu však podle doktora Saada Omera, ředitele Institutu pro veřejné zdraví na Yale, nedochází. „Kolektivní imunita se může lišit od skupiny ke skupině a dílčí populace k dílčí populaci, a dokonce se může lišit mezi jednotlivými čtvrťmi,“ pověděl.
Fotogalerie: - V krizi vás ochráníme
Například v sousedství starších lidí může mít malý kontakt mezi jednotlivými členy, ale viru podlehne komunita rychle, když se s ním setkají, zatímco teenageři prý mohou virus předat desítkám dalších, a přesto mohou zůstat zdraví. Virus se podle článku pomalu pohybuje v příměstských a venkovských oblastech, kde lidé žijí daleko od sebe, ale ve městech a domácnostech s větší hustotou členů se šíří rychle, a právě to určuje práh kolektivní imunity.
„Jakmile jsou tyto proměnné hustoty a demografie v reálném světě započítány, odhady pro kolektivní imunitu klesají. Někteří vědci si dokonce myslí, že tento údaj se může pohybovat v rozmezí 10 až 20 procent, ale takoví jsou v menšině.
Jiný matematik, Tom Britton ze Stockholmské univerzity, přišel s hodnotou 43 %. Přesto to však prý znamená, že mnoho obyvatel komunity bude nemocných nebo zemře, což je vysoká cena za kolektivní imunitu. A odborníci, jako je dr. Hanage, varovali, že ani komunita, která by mohla dosáhnout kolektivní imunity, si nemůže dovolit být spokojena. „Nákaza viru může tu a tam vypuknout, i když jeho celkové šíření bude zmírněno. Rovněž není jasné, jak dlouho může být někdo, kdo se zotavil, imunní a na jak dlouho,“ řekl Hanage.
Navíc je možné, že některé komunity již kolektivní imunitu mají. Například v ortodoxní židovské části New Yorku došlo k masivnímu šíření nemoci. Tisíce lidí byly nakaženy a stovky následkem koronaviru umřely. „Je to jako černá díra v mé paměti, protože to bylo tak traumatické,“ svěřila se ošetřovatelka Blimi Marcus. Nyní je to však podle ní jiné: „Obecný pocit je uspokojení, že jsme to tak nějak měli všichni, a jsme tedy v bezpečí,“ myslí si. V některých klinikách dokonce až 80 % testovaných mělo v těle protilátky na koronavirus. Nejvyšší hodnota byla mezi dospívajícími chlapci. To však prý nemusí zase tolik znamenat, jelikož lidi na klinice spíše budou vykazovat symptomy, a proto budou pravděpodobněji infikovaní.
Dále New York Times informuje o průzkumu v indickém Bombaji. Tam výzkumníci testovali obyvatele každého čtvrtého bytu v domě na krevní testy a zjistili, že se velmi liší výsledky na základě demografie. 51 až 58 procent rezidentů bytů v chudších částech města mělo v těle protilátky, zatímco v bohatších částech Bombaje byl údaj mezi 11 až 17 procenty. Výzkumníci to vysvětlují tím, že chudší rezidenti často bydlí velmi blízko u sebe, sdílejí toalety a mají jen malý přístup k rouškám, zatímco u bohatších je situace jiná. „Tyto faktory přispěly k tichému šíření infekce,“ řekla mikrobioložka dr. Jayanthi Shastrová.
Většina vědců je tedy na pozoru před tvrzením, že ty nejvíce zasažené oblasti Brooklynu či Bombaje dosáhly kolektivní imunity nebo že budou ušetřeni budoucích ohnisek nákazy. Model dr. Britonna však ukázal, že to není nemožné. Je však možné, že hranice kolektivní imunity je mnohem, mnohem níž, jelikož někteří vědci přišli s hypotézou, že pro ni stačí 10 až 20 procent imunních. Tohoto cíle by prý mohly již některé země dosáhnout. Jiní si myslí, že například v New Yorku již kolektivní imunita vybudována je, to je prý důvod, proč nevidíme oživení nákazy v místech, jako je New York, jak poznamenala Sunetra Gupta. Většina expertů v oboru však takový názor odmítá. Prý jsme se stále nevrátili na předkoronavirovou úroveň aktivity. Je možné, že až se například v New Yorku vrátíme na tuto úroveň, tak nastane nárůst případů onemocnění.
„Myslím, že bychom si hráli s ohněm, kdybychom předstírali, že je to takto hotové,“ okomentoval epidemiolog Jeffrey Shaman z Kolumbijské univerzity závěry studií, že pro kolektivní imunitu stačí něco mezi deseti až dvaceti procenty těch, kteří se s nemocí setkali. Tyto nové modely prý dodávají zajímavé nápady, avšak neměly by se používat v politice. Jde pouze o matematické modely, které skutečně mohou takto vycházet, avšak jde stále o odhady.
Fotogalerie: - Vlastenci v Příčovech
Co se týče vakcinace, tak než očkovat všechny skupiny obyvatel, tak by bylo prý mnohem efektivnější, pokud by vlády správně identifikovaly a naočkovaly ty, u kterých je nejvíce pravděpodobné, že budou vystaveni událostem „super roznášeče“. Toto schéma se použilo i u jiných patogenů. Například když byla dětem podána pneumokoková vakcína na počátku roku 2000, míra bakteriální pneumonie u starších osob rychle klesla kvůli „kolektivnímu efektu“.
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: tle
