O tom, že v Krušných horách jsou zásoby lithia, nejlehčího alkalického kovu, se vědělo už před více než třiceti lety. Ještě v předchozím režimu to ukázal provedený průzkum, ale k těžbě nedošlo z několika důvodů. Neexistovaly tak kvalitní technologie pro těžbu jako nyní, krajina byla už tak zdevastovaná dlouhodobou těžbou hnědého uhlí, sílila ekologická hnutí a navíc lithium nemělo ještě zdaleka takový význam, jako má dnes. Situace se však v posledních několika letech začíná měnit, i když se zatím vše odehrává stranou pozornosti médií i politiků. Podle nejnovější zprávy z geologického průzkumu leží pod povrchem v katastru obce Cínovec na Teplicku až 6,5 milionu tun vytěžitelného lithia. Objevily se propočty, že v Krušných horách je skryto bohatství blížící se jednomu a půl bilionu korun.

„Zatím se pohybujeme čistě v rovině spekulací, jde pouze o předběžná data. Rozhodující budou výsledky detailního a relativně rozsáhlého geologického průzkumu lokality. Teprve pak lze předkládat nějaká relevantní čísla,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jan Dvořák, analytik společnosti Silverum, která se zabývá hlavně obchodem fyzickým stříbrem, zlatem a ostatními investičními kovy. Vzhledem k tomu, že lithium je cennou surovinou pro výrobu elektrických baterií a v nejbližší době se předpokládá rozmach elektromobilů, padají taková slova, že lithium představuje cennější surovinu než ropa, zemní plyn či zlato. Ovšem technologický vývoj jde tak rychle vpřed, že budoucnost lithia nemusí být tak jednoznačná, jak to v tuto chvíli vypadá, a záleží na mnoha faktorech.

Lithium je teď žádané, za pár let to může být jiné

„Především záleží na dalším vývoji technologií akumulace a přeměny energie, na nových objevech, ale i na dotační politice zemí. Nyní je lithium u akumulátorů stěžejní a nenahraditelný prvek, existují však další možnosti, které jsou funkční v laboratorních podmínkách. Za několik let může být vše jinak,“ připomíná Jan Dvořák. Kromě lithia se v krušnohorském podzemí nacházejí také cín a wolfram, jejichž tržní hodnota má být srovnatelná s lithiem. „O těchto kovech nemáme v oblasti žádné zajímavé informace, ani o přípravě geologického průzkumu tímto směrem. Proto nepředpokládáme srovnatelný ekonomický dopad jako u lithia, další kovy ale mohou zvýšit efektivnost využití ložiska. Vše ovlivní i náklady na geologický průzkum, přípravné práce před těžbou, na samotnou těžbu i následné zpracování rudy do použitelného kovu, a na rekultivaci krajiny. Částku nyní nelze ani odhadnout, podle našeho názoru ji nezná nikdo ani přibližně,“ myslí si analytik.

Průzkumné vrty, z nichž vycházela v úvodu zmíněná zpráva, provedla společnost Geomet, kterou vlastní australská firma European Metals Holdings. Kromě ní se však o naleziště zajímá americký podnikatel Elon Musk, který šéfuje v Kalifornii sídlící automobilce Tesla Inc., a i proto se objevily spekulace, že by přímo v Česku postavil závod na výrobu elektromobilů Tesla. Ve výhodnější pozici je však společnost Geomet a její australští vlastníci díky tomu, že už vlastní Ministerstvem životního prostředí přiklepnutou průzkumnou licenci. Do zahájení těžby jí však přece jen ještě důležité kroky zbývají. Musí vypracovat a následně nechat schválit studii vyhodnocení vlivu na životní prostředí, takzvanou EIA. Pak už by měl rozhodnutí na bedrech Český báňský úřad, který by jednak určil dobývací prostor a také by těžbu povolil.

Pražská rodačka Albrightová by ze své země také ráda něco měla

Zálusk na těžbu lithia v katastru obce Cínovec na Teplicku si však dělají i další. Patří mezi ně mimo jiné společnost Albright Stonebridge Group. Jak už název napovídá, jde o firmu bývalé americké ministryně zahraničí a velké přítelkyně prvního polistopadového prezidenta Václava Havla Madeleine Albrightové. Ta se z úspěšné političky proměnila v neméně zdatnou byznysmenku. Právě zmíněné firmě, které předsedá, se podařilo ovládnout veškerý mobilní byznys v Kosovu, v němž si od druhé poloviny devadesátých let vybudovala neotřesitelné vztahy. Výhodnou pozici by mohla mít pražská rodačka i v České republice, kde se stále těší velké přízni a podpoře některých kruhů. Na jejich pozvání také vystoupila loni v listopadu před zaplněnou aulou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na besedě, kterou moderoval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.