„Zatímco u nás doma řešíme otázky světodějného významu a ohromující hloubky, jako například zda může v demokratické zemi bez omezení vládnout vláda nepožívající důvěry zvolené Poslanecké sněmovny či zda v čele takové vlády může stát trestně stíhaná osoba s poskvrněnou minulostí, může se bez naší účasti a vlivu schylovat ke změně, která učiní odpovědi na tyto otázky víceméně akademické,“ varuje ve svém blogu Michael Žantovský.
Hamáček i Zimola, tedy noví lídři ČSSD, jsou pro vládu s ANO. Jak by to měli udělat?Anketa
Následně se rozhovořil o vystoupení předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera na mnichovské bezpečnostní konferenci. Tam Juncker přišel s požadavkem rozšříit princip většinového hlasování v Evropské radě na otázky evropské zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. „Podle Junckera Evropská unie nemůže vystupovat na mezinárodní scéně jako náležitě silný partner, pokud nebude v těchto otázkách vystupovat jednotně, a to i za cenu uplatnění názoru většiny proti nesouhlasícím členským zemím,“ poznamenal Žantovský a všímá si Junckerových slov, že takovýto posun je možný i bez změny Smlouvy o Evropské unii.
„Smysl navrhované změny je zcela zřejmý. Umožnila by Evropské unii zaujímat ‚jednotné‘ stanovisko k problémům, na kterých se dosud nedokázala shodnout. Juncker jmenovitě uvádí otázku lidských práv v Číně, či vztah Evropské unie k Jeruzalému. Existují ovšem desítky dalších takových otázek, z nichž některé se mohou dotýkat životně důležitých zájmů České republiky,“ dodal Žantovský. Podle něj schopnost rozhodovat o vlastní obraně a bezpečnosti patří k základním atributům suverénního státu. „Taková změna by znamenala další významný přesun suverenity z členských států na mezivládní úroveň,“ řekl Žantovský.
„Česká republika by ztratila praktickou schopnost prosazovat své vlastní stanovisko či řídit se svým vlastním národním zájmem jak ve svém bezprostředním okolí, tak globálně. Období od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v prosinci 2009 názorně ukázalo, že v systému většinového hlasování Česká republika nejenže nemůže prosadit svůj názor, aniž by se ztotožnila s názorem alespoň jedné ze dvou největších členských zemí EU, ale že její schopnosti spoluvytvářet takzvanou blokační menšinu, která je zapotřebí k blokování většinového názoru, jsou rázu víceméně teoretického,“ dodal dále Žantovský.
- Původní text ZDE.
„Šlo by dokonce o tak zásadní přesun suverenity z národní úrovně, že by bylo na místě uvažovat o jeho stvrzení vyšší ústavní silou, než je zvolený Parlament. Tak jako jsme (a tvrdím že správně) rozhodli o připojení k Evropské unii v její tehdejší podobě v referendu, měli bychom mít všichni možnost se stejným způsobem vyjádřit, zda se chceme vzdát vlastní zahraniční a obranné politiky,“ uzavřel rázně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
