Jaký trest si zaslouží vrah dítěte? (pozn.: Jako maximální možnost. Konkrétní případ samozřejmě vždy musí posoudit soudce)Anketa
Čtyřiadvacet let se snaží, jak sama říká, současná starostka v Ostravě – Mariánských Horách a kandidátka Nezávislých do komunálních voleb v Ostravě Liana Janáčková řešit problematiku nepřizpůsobivých občanů. Marně.
„Snažili se i za jiného režimu, ale teď je situace daleko horší. Lidé se domnívají, že si každý může dělat, co chce. Holt, někteří jednají na úkor státu a společnosti,“ popsala Janáčková s tím, že tuto nepříjemnou skutečnost lze v současné době pouze konstatovat. „Vadí mi miliony korun vynaložených prostředků prakticky bez jakýchkoli viditelných výsledků,“ kritizuje Janáčková. „Myslím si, že kdyby se peníze, které se dávají ze státního rozpočtu na neziskovky, agentury a tisíce lidí, kteří se tím živí, na podporu ubytování a tak dále, dávaly obcím, tak ty by si věděly rady, protože své místní lidi znají,“ navrhla.
Janáčková: EU nám cpe prachy na začleňování jen proto, aby problémy zůstaly tady
Janáčková sice přesný recept na situaci nemá, ale využívaní prostředků z Evropské unie právě na integraci a ve prospěch nepřizpůsobivých se jí nezdá vhodné. „Z peněz Evropské unie bych řešila daleko palčivější problémy. Například péči o seniory nebo o mladé rodiny. Vím, že kapitola péče o seniory vůbec v Evropské unii neexistuje,“ vysvětlila Janáčková. „Obávám se toho, že Evropská unie nám cpe prachy na začleňování jen proto, aby problémy zůstaly tady, takže my zlepšujeme jejich životní podmínky, všechno se jim vylepšuje a málokdo o to stojí. Ti, kteří mají snahu se začlenit, se pak odtrhávají od minority. Takové jsou mé dlouholeté zkušenosti,“ popsala pro ParlamentniListy.cz Janáčková, která vešla ve známost během vlny romské emigrace do Kanady v roce 1997. Tehdy Romům nabízela příspěvek na letenku výměnou za to, že se zřeknou svých bytů ve prospěch radnice.
Psali jsme:
Bezmocnost, příšerná pozitivní diskriminace. Situace je horší a horší
Jednička kandidátky Nezávislých ale přichází například s tímto návrhem: „Vadí mi, že majitelé ubytoven klidně dávají svým podnájemníkům trvalé pobyty, protože pak jsme jako obce úplně mimo. Nebylo by špatné vrátit se k institutu přechodného bydliště a o trvalém pobytu rozhodovat na zasedání zastupitelstva, protože my jsme zvolení za obec,“ upozornila Janáčková. „Jinak nemáme žádné pravomoce. Ve Švýcarsku, když starosta vidí někoho, jak čůrá na ulici nebo se někde pobije, tak řekne: 'Běž na čtyřiadvacet hodin do šatlavy.' U nás vládne naprostá bezmocnost,“ dodala.
Právě tvrdší přístup by mohl být podle Janáčkové správnou cestou k řešení složité problematiky. „Čím více se podává pomocná ruka, tím více si lidé myslí, že se nemusí snažit. Oni vykládají, že nemají práci, že jsou diskriminovaní, ale diskriminovaní jsme nakonec my, protože jim se strkají peníze,“ zhodnotila starostka, podle které pak na nepřizpůsobivé doplácejí chudí, ale slušní lidé.
„Nařčena z rasismu už jsem byla. Upozorňuji na to, že se bavím o všech, kteří nechtějí vrátit společnosti to, co jim dává. Systém pozitivní diskriminace je příšerný. Nemám vlastní recept, ze své praxe vidím jen to, že je situace horší a horší. To není rasismus, jde o lítost nad tím, že se zneužívá společnost,“ dodala.
Dát peníze místo neziskovek obcím? To se vracíme do komunismu
Na vyjádření Liany Janáčkové reagoval Kumar Vishwanathan, aktivista indického původu a ředitel společnosti Vzájemné soužití z Ostravy, která se snaží o zlepšení vztahů mezi romskou a neromskou komunitou. „Myslím si, že to nejsou moc chytré myšlenky. Janáčková nemůže podložit to, že obce hospodaří lépe než nevládní organizace. 'Nevládky' jsou pod velmi silným dohledem. Každý měsíc máme kontrolu,“ uvedl k finančním tokům.
„Lidé hledají pomoc u samosprávy i u nevládního sektoru. Je to správně, protože mají mít právo volby, a to je základ každé demokratické společnosti. Že by měla vše zajišťovat obec? To jsme zpátky v komunismu. Lidé mají mít možnost získávat různé druhy služeb. Důležitá je spolupráce. Ani obce samostatně, ani neziskové organizace samy nemohou najít řešení. Musíme se naučit dohodnout a ne jeden druhého vytlačovat,“ doplnil.
Chtějí znárodnit „nevládky“? To je nesmysl
Úřady podle Vishwanathana neumí hledat zdroje financí. „Závidí to, že neziskové organizace umí získávat peníze z Evropské unie,“ myslí si aktivista a dál vysvětluje: „Když se podíváte na množství úředníků, které mají a přitom nejsou schopní sehnat takové zdroje jako například nevládní organizace, tak i to o něčem svědčí. Řešení není zbavit nevládní organizace peněz a dát je samosprávám, ale to, aby se naučily i samosprávy lépe hospodařit a získávat zdroje. Místo toho, aby se učily, chtějí znárodnit 'nevládky' a to je nesmysl.“
Chudý člověk potřebuje pomoc
Všichni občané této země mají podle Vishwanathana právo žít důstojně. „Mají právo žít bez ponížení s možností získat pomoc od státu i nestátních institucí. Podívejte se, kolik lidé dostávají pomoci od státu, mají kotlíkové dotace, zateplení, eurookna. To vše jde z veřejných zdrojů,“ popsal aktivista. „Lidé zapomínají. V sociálně vyloučených lokalitách bydlí lidé v domech, které nejsou zateplené, nemají plastová okna. Jsou tam vysoké nároky na energie, ve vodě je olovo z potrubí. Je strašně jednoduché říct, že za to mohou právě lidé, kteří tam žijí,“ dodal s tím, že samospráva se zbavuje odpovědnosti, když má řešit problémy chudých lidí: „Naopak politici se rádi předvádějí před ostatními lidmi, těm shání dotace, banky poskytují středním třídám půjčky. Nemůžeme říci, že chudí zasluhují jen trest. Já zastávám názor, že se všem má měřit stejně. Všichni si zaslouží stejnou míru pozornosti od státu i podporu z evropských zdrojů. Vidíme, že se samosprávy kvůli své demagogii soustřeďují jen na určité vrstvy lidí. Ty, které vnímají jako neperspektivní, ponižují. S represí nesouhlasím, tudy nevede cesta. Chudý člověk potřebuje pomoc.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
