Švihlíková a její verze
Autorka není dle Podrackého ani tak levicová, jak by se mohlo zdát, i když v další knize - Kapitalismus, socialismus a budoucnost - popisuje současný kapitalismus za velkého ovlivnění Marxem. „Čistě ekonomický pohled na vývoj socialistického Československa a na převrat v roce 1989 je přece jen čistě ekonomický, ve skutečnosti celý přechod k novému systému byl doprovázen výbuchem svobody, kterou starý režim do poslední chvíle utlačoval. Proto také lidé opití nadšením nepozorovali tolik změny ekonomické, kterým dostatečně nerozuměli. Těžko říci, že to byl nějaký podvod na občany, když ODS celou politiku vysvětlovala lidem předem a lidé ji volili. Dá se tedy říci, že lidé přechod zvolili (každý chtěl zbohatnout a žít jako na Západě),“ upozorňuje.
Jak dále Vlastimil Podracký píše, Václav Klaus chtěl vytvořit strukturu podobnou západním zemím a co nejrychleji nastartovat tržní hospodářství se všemi atributy kapitalismu. „Proto také chtěl jen omezeně prodávat podniky zahraničnímu kapitálu. To je přirozené, když měl vzory v „asijských tygrech“, kteří vyrostli na vlastním kapitálu. To se ovšem nepodařilo, a v knize jsou vyjmenovány příčiny.“
Fotogalerie: - Převážně prázdná
Bývalé koloniální státy nahradily nadnárodní korporace
Současný stav popisuje autorka takto: „Současná mezinárodní dělba práce se od koloniálního systému příliš neliší. Jen bývalé koloniální státy nahradily nadnárodní korporace, které systematicky vyvíjely sofistikovaný tlak na stát, umně vynalézají možnosti, jak se vyhýbat zdanění. Logika fixace nerovnosti, prohlubování závislosti a transferu bohatství z chudších zemí do bohatších zůstala zachována.“ Zároveň píše: „... menší zaostávající země soutěží mezi sebou vydatně o to, kdo vytvoří lepší podmínky pro zahraniční investice, kdo poskytne delší daňové prázdniny, kdo sníží více daně z příjmů právnických osob, zkrátka kdo dokáže nabídnout větší úplatek.“
„To samozřejmě všechno znamená, že být zahraničním investorem je výhodnější a potom se nedivme, že naše podniky přesouvají svoje centrum do zahraničí a platí daně tam. Zvýhodňování zahraničních podniků má opravdu jen jeden účel: zaměstnat lidi a možná i nějaké firmy. Většinou spíše na podřadných pracích,“ konstatuje Podracký. V našem případě, díky vyspělosti oproti jiným zemím Východu, můžeme dle jeho názoru přece jen něco nabídnout, a tak se nakonec stáváme vývozcem dílů, surovin a nějaké sofistikovanější práce.
„To také znamená, že jsme se Slovinskem na tom lépe, a že nezažíváme výrazný odliv lidí. Chybí nám však výroba hotových výrobků (výjimkou je Škoda) a vlastnictví mezinárodních podniků, které by měly u nás centrum. Nevlastníme dokonce ani to, co by bylo poměrně jednoduché získat – velké banky a obchodní řetězce,“ všímá si.
„Obojí má velký význam, banky dokážou získat od našich lidí poměrně velké poplatky a úroky a obchodní domy dodávají zboží horší kvality za vyšší ceny než jinde. Kupodivu v tom nefunguje konkurence. Jakoby tyto komodity měly kartelové dohody, ale zřejmě je to tím, že jsou všechny v rukou zahraničních vlastníků, jejichž zájmy se přirozeně shodují, zatímco silný domácí subjekt by to mohl svým přístupem změnit,“ doplňuje.
Psali jsme:
Obrovská štvanice na prezidenta - německé zájmy, abychom Německo náhodou neobešli v obchodě s Čínou
Intenzivní je vazba s Německem, které má zase intenzivní vazby s Čínou. K tomu Podracký dodává, že německý vliv hájí německé zájmy, abychom náhodou Německo neobešli v obchodě s Čínou a nevzali jim tím jejich obchody. „Obrovské štvanice na prezidenta Zemana, který se pokusil svými cestami o zavedení přímých styků se zeměmi východu, budí dojem obrovského německého vlivu. Snaha oddělit nás od těchto přímých obchodů neutuchá ani různými politickými a bezpečnostními pseudokauzami (všimněme si, že Němci s Huawei obchodovat nepřestali, ale naše obchody jsou narušeny). Jak nevýhodné je zaplatit dodavateli nafty a plynu (Rusku) konvertibilní měnou těžce vydělanou na západě, zatímco vývoz hotových výrobků by byl mnohem výhodnější. Navíc to komplikují sankce,“ upozorňuje s tím, že autorka popisuje situaci dobře a zabývá se všemi odvětvími včetně katastrofálního stavu zemědělství.
Je dobře, že Jaromír Jágr jede se Zemanem do Číny?Anketa
To samozřejmě nemůže zůstat bez následku na kulturní a etnický stav země. „Přistěhovalectví se zdá být nutné a ať budeme jakkoliv protestovat, ekonomická realita nás donutí přijmout časem i lidi s odlišnou kulturou, když už bude vyčerpána Ukrajina, balkánské země a baltské země. Konečně Merkelová je si vědoma situace a pozvala utečence ze Sýrie u vědomí toho, že je vychová v příští zdravé a potentní německé občany. Byla sice za to velice kritizována, ale je to alespoň záchvat perspektivního myšlení, i když trochu fantastického,“ domnívá se.
Zhoubné a škodlivé univerzalistické ideologie. Národní vědomí je záměrně ničeno
„Nicméně dosud v rámci naprostého nezájmu o budoucnost je rodina napadána, zařazuje se do stejných práv jako homosexuální páry, ženy jsou vychovávány k nezávislosti, vzdělanosti, výkonům v zaměstnání a vzniká odklon od veškeré přirozenosti k pouhé emociální výměně bez rodiny a dětí. Ideologie, které jsou prezentovány a prosazovány mocensky ve sdělovacích prostředcích, v občanské společnosti a na univerzitách, vedou k nezakládání rodin a jsou v celém svém rozsahu zhoubné. Tím myslím všechny univerzalistické ideologie, které se snaží udělat z občanů univerzální jednotlivce bez národa, bez rasy, bez národní kultury, bez genderového statusu (žena a muž jedno jest), bez rodiny (která je prý zdrojem mužské nadvlády), s libovolným druhem sexu, s nivelizovaným školním diplomem a politickou korektností k ničitelům vlastní kultury a etnika,“ popisuje Podracký.
„Tyto univerzalistické snahy mají na porodnost katastrofální následky a musíme je odsoudit jako škodlivé a zhoubné. Proti této zhoubě se nemůže postavit univerzální jednotlivec, kterého osud národa nezajímá, žijící jen pro sebe a pro své nepřirozené ideologie. V podstatě jedině návratem nějakého národního uvědomění, a tím i zodpovědnosti za současnost a budoucnost společenstva, je možno problémy řešit,“ myslí si.
Národní vědomí je však podle něj záměrně ničeno. „V rámci univerzalismu využívajíce sdělovacích prostředků, univerzit a občanských spolků se pomlouvá národní minulost, je snaha vyřadit národní sebevědomí, diskvalifikovat národní kulturu a odhodlanost. Poslední atak byl na výuku dějepisu ve školách, která je prý obrozenecká (což je prý špatně) a dokonce sovětská. Jaká asi má být? Proněmecká? Oikofobistická? Nenávistná k sebevědomé obraně vlastních práv? Domácí kultura je utlačována a velkými financemi je prosazována cizí, většinou světová, univerzalistická,“ objasňuje.
Toto přeci musí jednou bouchnout
Toto vše je dle Podrackého možné pouze proto, že jsme kolonií a vnější vlivy mohou silně pronikat téměř do všeho. Navíc ztráta státní samostatnosti znemožňuje řešení v rámci státu, pokud nedojde k nějakému vzbouření EU jako v Polsku nebo Maďarsku. „Katastrofální je stav našich východních sousedů, především balkánských a baltských zemí. V Lotyšsku bylo v době pádu SSSR 2,4 mil. obyvatel, dnes jen 1,8. V Moldávii je polovina obyvatel oproti minulosti. V Polsku je propad zaplněn Ukrajinci. O Ukrajině se přesně nic neví, ale katastrofa je obdobná a ničím se nezaplňuje,“ uvádí.
„To jsou ty země „na ocasu“, které na to doplácí v konečném důsledku. Chybí mladí lidé, jednak tím, že se nenarodili, jednak proto, že se vystěhovali zaplňovat mezery ve vyspělejších zemích. Řecko tento problém řešilo zadlužováním. U nás se mluví o vojácích, které nám budou přetahovat Němci, lékaře už přetahují, včetně dalších. A tak se projevuje do důsledku koloniální postavení: kolonie nedodávají jen zisky, ale i lidi, které metropole potřebují bez ohledu na to, co to s kolonií udělá. Co bude dál? Toto přece musí jednou bouchnout (snad se žluté vesty přelijí na východ?)!“ věští Podracký.
Propad veřejných rozpočtů o 30 miliard za první čtvrtletí tohoto roku je varující, všímá si publicista. „Příčiny jsou zvýšené výdaje různými rozdávacími opatřeními, zpomalení hospodářského růstu v Evropě, které ovšem nevykazuje zdaleka tak velký propad, nemožnost zvýšit příjmy daněmi, protože by byla nejvíce poškozena střední třída, která svojí spotřebou národní důchod drží,“ popisuje.
Ale už se začal projevovat vliv nedostatku pracovníků v různých odvětvích, zcela jasně zapříčiněný nedostatkem mladých lidí propadem porodnosti v devadesátých letech. „Mnoho podniků nesplnilo svoje závazky, nevyrobilo dostatek objednaného zboží, mnoho investorů naši zemi obešlo ve svých plánech. Mnozí svoje investice „vyždímávají“, ale neobnovují (Zetor). Ztrácíme pověst dobrých techniků vystudovaných v dřívějších dobách dostatku mladých lidí, kteří dnes odchází do důchodu; v minulých třiceti letech vystudovalo mnoho architektů, sociologů, politologů, ale propad porodnosti už nedodal dosti lidí pro méně lukrativní obory, které zanikly,“ objasňuje
„Nepodařilo se získat dostatek vhodných cizinců, kteří už nejsou v takovém množství a pokud jsou, odchází za lepšími mzdami na Západ. V případě krizí budou samozřejmě zahraniční firmy stahovat výrobu domů. Vláda má omezené možnosti, vidíme, jak manévruje v prostoru omezeném na jedné straně populistickými sliby, na druhé realitou závislého státu, který už nerozhoduje o svém hospodářství a je hračkou vnějších sil. Bez většího manévrovacího prostoru s vlastní měnou, s daněmi a cly a postupného získání převažující části bank a obchodů není možno cokoliv řešit,“ uzavírá Vlastimil Podracký.
Literatura:
1/ Ilona Švihlíková – Jak jsme se stali kolonií – Rybka publishers 2016
2/ Ilona Švihlíková, Miroslav Tejkl – Kapitalismus, socialismus a budoucnost – Rybka publishers 2017
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
