Kampaň pro eurovolby finišuje. Který kandidát vás oslovil nejvíce? (anketa zůstane až do dne voleb)Anketa
Jelikož takto podaný výrok vzbudil bouřlivé ohlasy, Stropnický o den později ve své reakci uvedl, že média jeho rozhovor s agenturou nepřesně citovala. Přítomnost vojsk NATO považuje za choulostivou pouze v případě, že by zde vojáci byli natrvalo. Lidé podle něj mají stále ještě v živé paměti okupaci vojsk SSSR z roku 1968. Větší viditelnost NATO v Evropě naopak podporuje. Jak se dívají na tuto „kauzu“ oba politici?
„Víte, já bych to shrnul snad jen jedinou větou. Kdyby pan Stropnický mlčel, udělal by asi nejlépe. Shoduje se to s mým názorem i na jeho kolegyni ve straně, paní Válkovou, která kvůli svým výrokům též prošla jisté palbě," reagoval stručně senátor Jaroslav Kubera. Podle něj stejně vojska NATO neeexistují, jsou to vojáci jednotlivých zemí, tedy i naši vojáci, a tak je zbytečné se tím nějak zásadně zabývat - i když připustil, že tak, jak byla zpráva interpretována, mohla mnohé rozčílit či rozladit.
„Ovšem rozmístění vojáků NATO mělo ukázat hlavně to, že si Rusko musí uvědomit, že nemůže vše. Bohužel, ono to tak už i po prvních zkušenostech s tím, jaké závést vůči němu sankce, nebude tak horké. Žádné zemi se do toho nechce, takže uvidíme, co bude dál," uzavřel první téma Kubera.
Koskuba: Kdo pamatuje rok 1968, pokládá výrok Stropnického za logický
„Výrok pana ministra jako mého vrstevníka byl naprosto logický. Kdo pamatuje rok 1968 a dočasný pobyt sovětských vojsk, další vysvětlování nepotřebuje. To nehovořím o lidech starších, kteří pamatují vojska hitlerovská. Soudím, že na jednu zem a jen pár desítek let její historie zde bylo opancéřovaných cizáků už poměrně dost. Čeho je moc, toho je příliš. Dělat z takového názoru nějakou kauzu je naprostý nesmysl. Ti, co to činí, jsou buď myšlenkově již tak impotentní, že se jim jako důvod k rýpání hodí cokoliv, nebo trpí syndromem chronického ‚přizdisráčství‘. Omluvte, prosím, vulgarismus. Nicméně tento hojně se šířící povahový rys může mít kořeny v dávné pohanské minulosti. Tehdy zvláště ti nejprostší byli zvyklí mít mnoho různých model. Před těmi pak v jakékoliv složitější životní situaci padali na kolena a prosili. Nebo jim přímo přinášeli oběti - tu a tam i lidské. Že by základ vzniku lidského poddruhu kolaborantů? Je mi líto, ale ač vládní podposlanec, nepatřím k těm, kteří touží mít v zemi jakékoliv cizí vojáky. To však neznamená, jak mylně jistí kolegové vykřikují, že se tím pošlapávají nějaké spojenecké závazky,“ konstatoval poslanec Jiří Koskuba.
Jak dodal, vojáky NATO ostatně v naší zemi máme tak jako tak. „Přece ty naše. Tak předraze vystrojené a vyzbrojené, že by se před nimi měl třást i daleko početnější eventuální nepřítel. Ponecháme-li, bohužel, funkčnost vojenského materiálu stranou. Rovněž neexistuje smluvní závazek, že musí být v každé členské zemi Severoatlantické aliance nezbytně americká posádka. Jako dozor? Spojenci by si měli věřit,“ uzavřel první téma komentáře pro ParlamentníListy.cz Koskuba.
Populace stárne – zvládneme přípravu na změny, které s tím přijdou?
Populace ve vyspělých zemích světa nezadržitelně stárne - přispívá k tomu řada faktorů. Demografové vysílají varovné signály, že je třeba se na to připravit. V čem by podle obou politiků měla být ta příprava nejdůkladnější? A nebude to vše pokulhávat třeba vzhledem k tomu, že většina lidí pohybujících se v politice rozhoduje pouze z ohledem na své funkční období?
Psali jsme:
„Pokud je mi známo, ten výhled se zabýval 22. stoletím. Tím netvrdím, že nemá smysl. Ale je to ještě moc a moc daleko. Vzhledem k tomu, co se kolem nás na modré planetě děje, není ostatně vůbec jisté, co vše bude potřebné za 100 let řešit a bude-li mít kdo. Natož pak politici. Jen tak na okraj: letos 28. července to bude 100 let, co František Josef I. vyhlásil Srbsku válku. A tak začala první světová. Lidstvo včetně politiků se z jejích hrůz tak dokonale poučilo, že již 20 let po jejím skončení se začalo mydlit znovu a dokonaleji. Demografové pak řešili zcela jiné problémy,“ řekl poslanec Koskuba.
Psali jsme:
Podle něj ale jinak „stárnutí“ lidstva podceňovat skutečně nelze. „Ale řešení nebude v tom, že do penze se bude chodit v 71 či 75-ti letech. Ne každý totiž může být třeba vetchým senátorem - čímž jsem vskutku neměl na mysli zrovna mého kolegu v této aréně pana Kuberu. Možná by bylo vhodné zamyslet se i nad relativně stále se prodlužujícím neproduktivním mládím. Délkou studia, pochopitelně. Na to se trochu zapomíná. Ne každá profese totiž nutně potřebuje střední školu, natož pak vysokou. Jako dnes třeba zdravotní sestřičky. Věřím, že přijde doba, kdy výuční list bude opět ceněn a podobně maturitní vysvědčení. Snad jednou popelář nebude muset být alespoň bakalář a šofér metra magistr. Pouhý titul o skutečné kvalitě člověka totiž nic nevypovídá. Ta je o něčem jiném. Nedá se vysedět, natož koupit. Ostatně, rozhlédněme se kolem sebe…“ zakončil komentář tohoto týdne sociálnědemokratický poslanec.
Kubera: Nejsem válečný štváč, ale kdo ví, co bude
Podle senátora ODS Jaroslava Kubery je již dnes patrné, že obchod se stářím je již nyní výhodným byznysem. Ovšem do budoucna bude potřeba najít chybu v tom, proč by lidé - budou-li desetiletí pracovat a přispívat do státního rozpočtu - neměli mít na to, aby i stáří prožili důstojně.
Psali jsme:
„Je možná trochu paradoxem, že o globálním oteplování dokážou lidé i poliitci mluvit zcela samozřejmě s výhledem na nejbližších 50 i 100 let. Ale u stárnutí populace tomu tak je většinou jen vyjímečně. Já osobně se skutečně domnívám, že i v takovém případě, kdy tu bude za pár desítek let většina lidí v seniorském věku, je možné to, že nebudou strádat. Je ovšem třeba najít tu chybu v systému - aby ty peníze někam nemizely. A tím nemám na mysli jen ono obligátní - že se tu vše rozkrade. Může za tím být zcela prozaický důvod - že se s těmi financemi, které se vyberou, nenakládá ideálně, tak, aby prostě lidem, když zestrárnou, mohly zase sloužit - když je tam po celý život dávali. To bychom ale zabředli do dlouhé diskuze," uvedl pro ParlamenntíListy.cz Kubera.
Zmínil pak však ještě jeden faktor. „Asi se na mě budou mnozí zlobit, ale to, co říkám, neříkám proto, že bych si to přál. A nejsem žádný válečný štváč. Přesto se domnívám, že je třeba se zamyslet i nad tím, že ekonomiku i obrovskou nezaměstnanost lze bohužel rozhýbat i odbytem ve zbrojním průmyslu, který dává hodně pracovních příležitostí. Z minulé doby víme, že když skončila studená válka, hodně lidí přišlo o práci po světě, protože zbrojovky prostě přestaly vyrábět v takovém množství. Vzpomenu si navíc vždy na jeden článek amerického novináře Erika Besta, který poukázal před časem na to, že ty dluhy, které současný svět nadělal, opravdu není v lidských silách někdy splatit. A tak se nabízí otázka, jak se to vyřeší. A může to být opravdu i válka a nikoli pouze nějaká lokální," uzavřel senátor komentář tohoto týdne v podobném duchu, který naznačil i poslanec Koskuba.
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
