Krade se prý přece jen trochu méně, než za pravice. Vždyť ta i hlásá, že je třeba maximalizovat zisk, připomněl u Moravce profesor Keller

7. 6. 2015 14:32

V první části dnešních Otázek Václava Moravce se diskutovalo o tom, nakolik by bylo výhodné přijetí eura, zda by případný bankrot Řecka ohrozil českou ekonomiku, i o tom, jestli mohou zaměstnanci čekat, že pocítí růst českého hospodářství na svých platech. V další části pořadu byly zveřejněny výsledky průzkumu pro Českou televizi ohledně popularity vlády a také volební model, který ukázal, jak by dopadly sněmovní volby, pokud by se nyní konaly.

Krade se prý přece jen trochu méně, než za pravice. Vždyť ta i hlásá, že je třeba maximalizovat zisk, připomněl u Moravce profesor Keller
Foto: Hans Štembera
Popisek: Diskuzní pořad OVM s guvernérem ČNB Miroslavem Singrem o přijetí eura, kurzu koruny, výkonu české ekonomiky a stavu ekonomiky evropské

Fotogalerie: - Guvernér v OVM

Diskuzní pořad OVM s guvernérem ČNB Miroslavem Sin...
Osamělý demonstrant před budovou zpravodajství ČT
Guvernér ČNB Miroslav Singer
Diskuzní pořad OVM s guvernérem ČNB Miroslavem Sin...
Diskuzní pořad OVM s guvernérem ČNB Miroslavem Sin...
Guvernér ČNB Miroslav Singer

Nejprve ve studiu naproti moderátorovi Václavu Moravcovi zasedl guvernér České národní banky Miroslav Singer, kterého Moravec označil jako „pan koruna“ pro jeho údajný odpor k přijetí eura.

Televize před začátkem diskuse odvysílala záznam proslovu prezidenta Miloše Zemana, který vypočítával výhody, jež by naší zemi přijetí společné evropské měny přineslo. Mimo jiné uvedl, že v zemích, jako jsou Rakousko či Slovensko, kde také zavedli euro, je přes 70 % lidí s touto měnou spokojeno.

Jak bych hlasoval v referendu? Neřeknu

Singer se nejprve svěřil s tím, že pokud by se u nás přijalo euro, postupovalo by se podle technického plánu na jeho zavedení, který zpracoval on. Byl to prý jeden z jeho prvních úkolů, jež v ČNB dostal.

Už tak sdílný ale nebyl při odpovědi na otázku, jak by hlasoval v referendu o zavedení eura. „Neřeknu vám to,“ odbyl moderátora. Naznačil pak, že pokud by nyní ČR požádala o vstup do eurozóny, byla by odmítnuta.

Řeč přišla i na nedávnou schůzku v Lánech, kde Singer a další odborníci diskutovali o zavedení eura. „Velký závěr jsem si neodnesl. Debata byla korektní,“ naznačil Singer, že velký význam toto setkání nemělo. Podle něj podnikatelé sice chtějí zavést euro, ale nechtějí posilování měny, které by jeho přijetí předcházelo.

Zavedení eura by Česku ušetřilo ročně 20 miliard

Odmítl i jeden z argumentů zastánců brzkého přijetí eura, a sice že Slovensku euro přineslo větší příliv investic. Ohledně přijetí eura uvedl jen dva klady. Odstranění kurzových rizik a snížení transakčních poplatků.

Pokusil se také vyčíslit poměr nákladů a přínosů přijetí společné evropské měny. Na transakčních poplatcích by se ušetřilo každý rok nejvíce 20 miliard korun. Naopak po vstupu ČR do eurozóny by naše země musela vložit do tzv. eurovalu 40 miliard korun.

Debata se pak stočila na ekonomické problémy Řecka. Podle Singera je celá historie ukázkou toho, jak se nemá řešit krize. Guvernér prý spočítal, že výše dluhů, která už byla věřiteli Řecku odepsána, byla ve výši čtyř ročních rozpočtů celé ČR. To je podle Singera pro Řecko ohromná pomoc.

Řešení řecké krize? Nejlepší už bylo promrháno

Podle jeho názoru by bylo nejlepší řešení takové, kdyby někdy v roce 2008 byly Řecku všechny dluhy odepsány. „Toto dobré řešení bylo promrháno,“ řekl s tím, že teď už nejde při hledání řešení o ekonomický, ale o politický problém.

Případný bankrot Řecka na českou ekonomiku by prý neměl prakticky žádný vliv. „Ekonomika Řecka tvoří 2 % evropské ekonomiky,“ podotkl Singer.

Mnohem větší ránu euru zasadilo uvolnění měnové politiky eurozóny. Od jejího oznámení prý oslabilo euro asi o čtvrtinu. Podle Singera by Řecko ani v případě, že zbankrotuje, nemuselo z eurozóny odejít.

Guvernér ČNB také naznačil, že vzhledem k růstu pracovních míst, který souvisí se současným ekonomickým oživením, budou mzdy růst.

Centrální banka oslabování koruny ani neprodlouží, ani nezkrátí

Odpověděl také na otázku, zda kvůli příznivému vývoji ekonomiky centrální banka nezkrátí intervenční režim, jenž oslabuje korunu a který se zavázala udržovat do podzimu příštího roku. Singer uvedl, že není důvod přemýšlet o zkrácení intervenčního režimu, ale ani o jeho prodloužení.

V další části Otázek ČT zveřejnila výsledky výzkumu, na jehož základě byl vypracován volební model. Ten ukazuje, jak by dopadly sněmovní volby, kdyby se konaly v těchto dnech.

Nejlépe by uspělo hnutí ANO s 29 %, pak ČSSD (20,5 %), KSČM (12 %), TOP 09 (9,5 %), ODS (8 %), KDU-ČSL (6,5 %). Ostatní strany by se do sněmovny nedostaly, a to včetně hnutí Úsvit.

O tom, jakou má současná vláda zásluhu na nastartování české ekonomiky, pak ve studiu diskutoval europoslanec Jan Keller (ČSSD) a ředitel Transparency International ČR David Ondráčka. Podle Kellera je příspěvek současné vlády k nastartování ekonomiky nepochybný. Netroufal by si ale říci, nakolik k tomu přispěl úspěšný boj s korupcí. „Kdyby byl úspěšný, museli bychom růst více než jen o 4 či 5 %,“ podotkl europoslanec. Na druhou stranu přiznal, že boj s korupcí není úspěšný ve většině evropských zemí.

Myslí si také, že zlepšení výběru daní se zatím nedostavilo v míře, která se ve volební kampani slibovala.

Ondráčka připustil, že „jistá ostentativnost kradení“ se omezila. Upozornil, že ale vznikají nové výzvy. „Mluví se o nové vlně privatizace státních firem,“ podotkl. Keller privatizaci zbývajících státních podniků odmítl. „Kdyby byl stát špatný hospodář, tak proč je tak velká poptávka po státních dluhopisech,“ poznamenal k tomu.

Pravice koncekonců hlásá maximalizaci zisků...

Ondráčka s profesorem Kellerem poté ještě debatovali o zajišťování daňových příjmů. Ondráčka zastává názor, že řada zejména velkých firem je „černým pasažérem“ a své daně optimalizuje značně agresivním způsobem.

Šéf Transparency International pak vyjádřil svůj skeptický názor na to, že se někdy podaří vyřešit střet zájmů ministra financí Andreje Babiše. Podle něj je stav, kdy ministr financí zároveň vlastní jednu z největších společností tak mimořádným střetem zájmů, že jsme si to před dvěma lety vůbec nedokázali představit.

Za současných okolností podle něj ani není možné vymyslet takovou úpravu, která by zajistila absolutní čistotu Babišových byznysových aktivit. Musíme tedy prý vzít jako fakt, že zde máme značně nestandardního ministra financí. „Obávám se, že ČSSD a pravicové strany jej prostě budou muset porazit ve volbách,“ uvedl bojovník s korupcí.

Jan Keller pak vyjádřil názor, že Babiš má pravdu, že jej jako politický fenomém vytvořily dosavadní pravicové a levicové strany svou náchylností ke korupci. Keller v tom vidí problém hlavně u těch levicových, protože pravicové prý nakonec něco podobného i hlásají.

„Pravicové strany vychází z toho, že je třeba maximalizovat zisk. No a korupce je maximalizace zisku. Samozřejmě existuje slušná pravice, která připouští, že je někde hranice, za kterou už to nejde,“ objasňoval sociolog. Zato levicové strany se podle něj proti korupci vymezují a proto je případná korupce kromě nezákonnosti ještě zradou jejich vizí.

 

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Mika

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Migranty prostě přijmete, podepíšeme to za vás. Brusel prý plánuje podpis dokumentu, který nám znemožní bránit hranice

8:08 Migranty prostě přijmete, podepíšeme to za vás. Brusel prý plánuje podpis dokumentu, který nám znemožní bránit hranice

Ekonom a publicista Martin Kunštek upozorňuje čtenáře ParlamentníchListů.cz na dokument, který připr…