Ostrému střetu předcházelo vystoupení Heleny Langšádlové (TOP 09), jež před poslanci zmínila, že Severní Makedonii navštívila a vyjádřila přesvědčení, že když v oblasti západního Balkánu je alespoň taková stabilita jaká je, tak je to obrovskou zásluhou tlaku a dialogu, který v oblasti zprostředkovávají Severoatlantická aliance i Evropská unie. „Pokud by toto nebylo, tak máme další malér ve své blízkosti,“ dodala poslankyně.
Mgr. Helena Langšádlová
Její slova ale ze židle zvedla sociálnědemokratického poslance Jaroslava Foldynu, podle jehož názoru je pravda zcela jiná: Pokud byl někdy Balkán stabilní, tak to bylo v době Jugoslávie. „My zde voláme po sjednocování, ale země západního Balkánu byly naprosto jednotné. Jeden z nejlepších států té doby se jmenoval Jugoslávie a země NATO se snažily tu zemi rozložit a změnit. Nebylo to Rusko, které vybombardovalo Srbsko a Černou Horu,“ zdůrazňoval Foldyna.
Na jeho výstup velmi popudlivě reagoval předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Skoro se mi chce říci, tady platí přísloví: ševče, drž se svého kopyta. Protože skutečně to je nepochopení historie Balkánu, pokud tady hovoříme o tom, že Jugoslávie byla jakýmsi stabilizačním prvkem této části Evropy. No to přece vůbec není pravda. Kdybychom znali celou tu historii, tak víme, že Jugoslávie vznikla uměle a ne úplně šťastně na Versaillské konferenci v Paříži a potom to tam čtyřicet let držel krvavý pes Tito. To bylo celé,“ hřímal Výborný.
Mgr. Marek Výborný
To už Foldynovi došla trpělivost a hlasitě se pustil do obhajoby tehdejšího prezidenta Jugoslávie. „Hodně dlouho jsem neslyšel ten výraz krvavý pes Tito. Naposledy to říkal Klement Gottwald a jemu podobní lidé. Naposledy o něm hovořili ustašovci a lidi jako byl Ante Pavelič, ale vy k nim asi, pane kolego, přes tu katolickou církev máte hodně blízko,“ řekl směrem k Výbornému, čímž vyvolal v sále rozruch.
Zdůraznil, že tyto věci dělaly právě v té Jugoslávii a na západním Balkáně velký problém. „Tyto výrazy z 50. let, tyto výrazy v českém Parlamentu, které používáte v dnešní době – víte, kdybyste tam někdy jel 4. května k hrobu maršála Tita, prezidenta Jugoslávie, a potkal jste se tam s lidmi z celé bývalé Jugoslávie, i z toho Chorvatska, i ze Slovinska, z Makedonie, z Černé Hory, přijíždějí tam z ciziny...“ pokračoval Foldyna.
„Byl jste někdy na takovémhle procesí třeba k hrobu Tomáše Garrigue Masaryka?! Sešli jsme se my Češi takhle dokonale a oslavujeme své vůdce, své představitele takovýmto způsobem, jako národy bývalé Jugoslávie oslavují svého Tita?! Vy nevíte vůbec nic o západním Balkánu, nevíte vůbec nic o těch lidech,“ rozčilil se na lidoveckého předsedu Foldyna.
„Vy používáte akorát výrazy, které používali ti nejspodnější lidé, komunisti, fašisti a podobní lidé. Krvavý pes Tito – za mě to byl vynikající politik a vynikající státník,“ vyčetl Výbornému poslanec s tím, že lidé v té Jugoslávii se měli líp v té době, než my tady.
Poté Foldyna vystoupil znovu s faktickou poznámkou, v níž se znovu vrátil k Masarykovi. „Masaryk se asi určitě obracel v hrobě, když jste souhlasili s bombardováním Jugoslávie. On se obracel v hrobě, kdy jste souhlasili se vznikem Kosova, protože to byl právě prezident Masaryk, který budoval československý stát se srbským pasem v kapse, protože v té době, když byl v ilegalitě, se musel po světě pohybovat a měl srbský pas. A právě v roce 1919 s králem Jugoslávie Petarem I. měli společné heslo ‚věrnost za věrnost, ljubav za ljubav‘. A tu (zemi) vy jste pošpinili a pošlapali,“ uzavřel Foldyna.
Zastání Foldyna našel například u Václava Klause ml. (Trikolóra). „Tady někteří lidé nemohou říct názor a někteří jako vy, poslanče Výborný, používáte slovník pana Urválka, Stalina a Gottwalda, a nazýváte prezidenta Tita krvavým psem. Já jsem členem parlamentní skupiny přátel Srbska, tak bych rád vyzval členy vlády, zda tato slova jsou v souladu s naší zahraniční politikou,“ řekl Klaus junior.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
