V posledních dnech se vyjma informací o čerpání dotací objevil i poznatek o údajné spolupráci nového lídra Starostů a nezávislých Dalibora Dědka. I byznysmen a majitel Jablotronu sám byl tímto zjištěním udiven. „V pondělí jsem oznámil, že vstupuju do politiky. V úterý jsem byl agent StB. Pak jsem byl druhý Babiš a bůhví co ještě. Dnes prý žiju z dotací. Hrome, co já se o sobě všechno nedozvím,“ vtipkoval před pár dny na svém facebookovém profilu jablonecký miliardář, který jezdí ve Škodě Yeti.
Dědka si skutečně vedla část StB, vojenská kontrarozvědka, respektive její Hlavní správa, jako spolupracovníka. Ale moc se toho od něj nedozvěděla.
Zmáčkneme četaře
Pokus o získání Dalibora Dědka jako spolupracovníka zahájil podplukovník Hlavní správy vojenské kontrarozvědky Stanislav Picek v době, kdy Dědek sloužil jako četař absolvent (studoval ČVUT) základní vojenskou službu v kasárnách v pražských Kbelích. Kontrarozvědka na jaře 1984 prověřovala, jestli se někdo z vojáků, kdo přišel do styku s utajovanými informacemi, nedopustil nějaké indiskrece. Lépe řečeno, jestli si armádní citlivé dokumenty neokopíroval a nepředal dál. Informace měly charakter přísně tajný, zvláštní důležitosti. Proto se kontráš Picek snažil získat jako informační kanál četaře Dědka, kterému dal krycí jméno Děda.
„Cílem jeho získání bylo ověření v jakém rozsahu pronikly mezi vojáky zákl. služby – neprověřené k pracem NA ST údaje z PT-ZD dokumentu, neoprávněně zpracovávaném na tomto pracovišti. Případně, zda nedošlo k zneužití údajů uvedených v dokumentu PT_ZD charakteru,“ napsal kontráš Picek. Četař Dědek byl podle něj vhodnou osobou k objasňování uvedeného cíle. Je zapotřebí uvést, že kategorie důvěrník byla takzvanou nevědomou spoluprací. I když vojáci základní vojenské služby v drtivé většině odtušili, že neznámý důstojník, který s nimi mluví, je kontráš.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný