Kvůli novele loterijního zákona prý může stát přijít o miliardy a desítky tisíc lidí o práci

Česká republika tak nesmí pokračovat v přijímání této novely a musí se nejdříve vypořádat s výtkami, které teď putují z Bruselu na české Ministerstvo financí. Evropská unie také České republice nařídila prodloužení pozastavení legislativních prací až do 27. října 2014.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek 17. července na své mimořádné schůzi poslala do druhého čtení novelu loterijního zákona. Učinila tak i přesto, že v té době nebyl dokončen notifikační proces návrhu u Evropské komise. Nyní se ukázalo, že obavy byly oprávněné.

Stát přijde o miliardy, tvrdí analytik

„Ve sněmovně vzniká další paskvil. Kvůli novele loterijního zákona přijde stát o miliardy na daních, o další může přijít kvůli následným arbitrážím a žalobám. Pokud projde novela loterijního zákona v navrhovaném znění, výrazně ztíží fungování provozovatelů výherních automatů. Provozovatelé výherních automatů dokonce hovoří o likvidaci celého tohoto legálního odvětví. Novelizace totiž navrhuje dramatické snížení herních limitů a také zkracuje platnost již vydaných povolení na jediný rok. Pokud by skutečně zanikla většina heren, v praxi by to znamenalo, že stát přijde na daních zhruba o pět miliard korun. O práci má přijít kolem šedesáti tisíc lidí – jen v podpoře v nezaměstnanosti by tak stát těmto lidem vyplatil dalších téměř pět miliard korun,“ tvrdí Petr Jedlička, analytik společnosti Rebuy Stars.

Podle Jedličky by vše vedlo pouze k přesunu hráčů buďto na internet, kde v České republice není hazard téměř regulován ani daněn, navíc prostředí internetových sázek je zcela bez limitů, za večer tak klidně může člověk prý prohrát letité úspory, a také ke vzniku ilegálních heren, které s sebou kromě obřích daňových úniků přinášejí i další negativní společensko patologické jevy.

„Je absolutním nesmyslem, že nám vadí regulace hazardu. V Evropě je řada zemí jako třeba Slovensko, Dánsko nebo Německo, kde je hazard velmi rozumně regulován. Výsledkem je ten, že tam hazard slouží především jako zábava pro lidi a jeho negativní vlivy jsou velmi omezeny. A o to bychom stáli i u nás. Navrhovaná novelizace zákona ale nemá hazard regulovat, nýbrž zničit,“ tvrdí Jedlička.

Žaloby a arbitráže?

„Kvůli navrhované novelizaci stát absolutně ztratí přehled o tom, kolik peněz se na automatech prohraje a tedy i o tom, kolik se z toho má zaplatit daň. Návrh zákona totiž na stejnou úroveň a stejné limity staví videoloterijní terminály (VLT), které jsou napojené na centrální systém, jenž pro Ministerstvo financí přesně a nezpochybnitelně eviduje, kolik se na všech VLT otočí peněz, s mechanickými výherními hracími přístroji (VHP), u kterých je jakákoliv centrální evidence absolutně technicky nemožná a tudíž jsou pro stát z hlediska výběru daní zcela nevyhovující. Limity, které platily pro VLT, se nyní mají snížit na limity, které platí pro VHP. Jelikož se jedná ale o zcela odlišné přístroje, není možné, aby se na ně vztahovala stejná omezení. V praxi to bude znamenat likvidaci všech provozovatelů VLT,“ myslí si Jedlička.

Další ztráty pak mohou podle něho pro stát znamenat žaloby a arbitráže současných provozovatelů VLT. „Stát by novelou zcela změnil podmínky, které provozovatelům VLT garantoval a na jejichž základě oni provedli své investice. Jde například o délku platnosti povolení, které na provoz VLT získali. Tím by měli podle zákona právo na kompenzaci za zmařené investice, které se podle odhadů budou pohybovat až v řádech desítek miliard korun,“ varuje analytik společnosti Rebuy Stars.

Populismus?

K výsledku notifikace EU se vyjádřilo sdružení SPELOS, které reprezentuje více jak polovinu českého loterijního trhu. „Tento výsledek jsme očekávali. Již několik měsíců upozorňujeme na to, že díky našim bohatým zahraničním zkušenostem a podrobné znalosti mezinárodního prostředí jsme přesvědčeni o tom, že tak, jak je novela loterijního zákona furiantsky sepsána, nemůže být v žádném případě v souladu s právem Evropské unie. Navíc k podobnému závěru dospěla také vláda, která předkladatelům novely vytkla množství legislativních nedostatků, a i proto zaujala neutrální stanovisko,“ uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel asociace SPELOS.

Pro provozovatele centrálních loterijních systémů bylo proto překvapením, když se Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR rozhodla zařadit první čtení novely loterijního zákona dokonce na program mimořádné schůze, přestože se v červnu vedení sněmovny rozhodlo právě kvůli probíhající notifikaci vyhovět písemné žádosti ministra financí a projednávání této normy odložit až do obdržení výsledků notifikace.

„Máme velké obavy o to, že důvodem ukvapeného zařazení na program mimořádné schůze těsně před termínem obdržení výsledků notifikace z EU byla pouze snaha populisticky získat politické body před blížícími se podzimními volbami. Teď to má Česká republika černé na bílém, že poslanci nesmějí až do konce října pokračovat ve schvalování zákona a musí se nejdříve vypořádat s připomínkami Evropské komise a Rakouska,“ řekl Vrzáň.

Znepokojující informace

Podle Petra Vrzáně tak nebude poslancům stačit ani devadesátidenní lhůta, kterou si v rámci prvního čtení odsouhlasili na projednání novely ve výborech. „Sněmovna má před sebou další technicky-legislativní oříšek. Bohužel si sama svým neuváženým a ukvapeným jednáním přidělává problém za problémem. Navíc jsou velmi znepokojující informace, které zazněly na plénu Poslanecké sněmovny o tom, že novela není ve skutečnosti poslaneckým návrhem, ale že vznikala v kanceláři náměstka ministra financí Ondřeje Závodského a že jejím předložením prostřednictvím poslanců se její skuteční autoři chtěli vyhnout vnějšímu připomínkování i vypracování studie hodnocení dopadu regulace RIA,“ dodal ředitel asociace SPELOS.

SPELOS apeluje na zákonodárce, aby místo novely dokončili návrh zcela nového zákona o sázkových hrách. Ten by měl dle sdružení po řádném připomínkovém řízení a odborné diskuzi nastavit jasná, transparentní a dlouhodobá pravidla pro fungování loterijního průmyslu v České republice a především vyřešit palčivý problém s působením nelegálních provozovatelů loterií a her a zabránit souvisejícím miliardovým daňovým únikům. „Takovým pravidlům se seriózní české loterijní společnosti rády přizpůsobí,“ dodal.

Nedostatečné porozumění problematice?

Legislativní nedostatky již dříve novele vytkl například ministr Jiří Dienstbier. Novelu oficiálně předložila skupina poslanců, převážně z hnutí ANO, KDU-ČSL a Starostů.

Nedostatečné porozumění problematice a její zjednodušování vytýkají novele i někteří zákonodárci. „Mám pocit, že na to jdeme úplně špatně, když se snažíme regulovat jenom herny. Nemám nic proti regulaci heren, ale zapomněli jsme na tu druhou stranu mince, a to jsou hráči,“ řekl například poslanec Ivan Adamec z ODS. „Když v Americe přijde někdo do herny a bere sociální podporu, tak si majitel nebo obsluha vyžádá jeho průkaz, a když zjistí, že je příjemcem takovéto státní dávky, tak nejenom, že ho tam už nepustí, ale oni na něj pošlou policii a dokonce ho zavřou,“ dodává Adamec, který také upozornil na to, že podle statistik je 11,1krát více problémů s alkoholiky než s gamblery.

Novela má dle předkladatelů omezit výhry i vklady na videoloterijních terminálech. „Hráči již neprohrají tak velké sumy v tak krátkém čase jako dnes,“ vysvětlil poslanec ANO Matěj Fichtner. Také má posílit pravomoci obcí nad těmito hracími přístroji. Pod novelou loterijního zákona jsou podepsáni poslanci z klubů ANO, TOP 09 a Starostů, KDU-ČSL, sociálních demokratů i Úsvitu. Podepsal ji i předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš.

Novela má zásadně omezit společenské dopady hazardu

„Novela je to dosti převratná záležitost, stanoví totiž plošné limity pro provozní parametry všech hracích automatů. Teď můžete prohrát za večer statisíce, po změně to tak snadno nepůjde. V současné době existují dva typy automatů – výherní hrací přístroje a videoloterijní terminály. U obou je princip hry stejný. Hráč sedí u stroje, vhodí peníze a buď vyhraje, nebo prohraje. Rozdíl je ale v technologii. Videoloterijní terminály jsou připojeny na centrální server, který určuje výsledek hry. To je odlišuje od výherních hracích přístrojů, které stojí samostatně. Problém spočívá v tom, že zákon zatím nastavoval limity pouze pro výherní hrací přístroje, videoloterijní terminály se regulaci vyhnuly, a někteří mimochodem říkají, že to nebylo pouhé nedopatření. Povolení videoloterijních terminálů bez limitů vedlo k nehoráznému boomu tohoto druhu hazardu, který nemá v Evropě obdoby. Tahle lumpárna objemově srovnatelná s fotovoltaikou se musí konečně zastavit,“ řekl ParlamentnímListům.cz předkladatel zákona Matěj Fichtner z ANO.

Fichtner argumentuje, že novela zásadně omezí společenské dopady hazardu: „Limit pro maximální výhru například bude odrazovat některé patologické hráče, kteří před sebou mají vizi této výhry, téměř jako nějakou modlu, ke které vzhlížejí s tím, že by je mohla vytáhnout z dluhů a tak sází dále a dále a ve finále padají až na samé dno. Následkem gamblerství a dnešního neuspokojivého stavu trpí celé rodiny, a to až do jejich úplné destrukce. Doprovodným efektem samozřejmě je, že provozování videoloterijních terminálů již nebude tak výnosné jako dnes.“

Češi loni prosázeli celkem 123,9 miliardy korun

ČTK informovala, že Češi loni prosázeli celkem 123,9 miliardy korun, z toho 51,4 miliardy připadlo právě na videoloterijní terminály. Vyplývá to ze statistiky výsledků provozování loterií a jiných podobných her za rok 2013, kterou na svém webu zveřejnilo Ministerstvo financí. Z celkové výše prosázených sázek se hráčům na výhrách vrátilo 95,3 miliardy korun, provozovatelům tak zůstalo 28,6 miliardy korun. Pokud jde o videoloterijní terminály, ty přinesly svým provozovatelům příjmy více než 14 miliard korun.

Konkrétně novela stanovuje limity pro videoloterijní terminály tak, aby byly shodné s klasickými výherními hracími přístroji. Například nejvyšší možná prohra za jednu hodinu hry na videoloterijním terminálu by měla činit u terminálů v hernách 2000 korun. Naopak nejvyšší možná výhra na VLT v herně by představovala 750 korun a v kasinu 50 tisíc korun.

Předloha má současně posílit pravomoci obcí. Dosud vydaná povolení na některé videoloterijní terminály by skončila do tří měsíců od účinnosti zákona, a to bez nutnosti správního řízení na Ministerstvu financí. Šlo by o povolení na terminály v těch místech, kde je zakazuje obecní vyhláška.

Vláda Bohuslava Sobotky k návrhu zaujala neutrální stanovisko. Upozornila však na to, že předloha není v souladu s právem EU a nesplňuje zcela požadavky dané judikaturou Evropského soudního dvora. Jde hlavně o požadavek na stanovení jasných podmínek pro vydávání i odnímání povolení k provozování loterií a podobných her.

Předseda Úsvitu Tomio Okamura sdělil, že zákon vnímá jako vítězství hazardní lobby, protože předkladatelé nesáhli k úplnému zákazu hracích automatů. Navrhované limity na sázky jsou podle něj stejné řešení, jako povolit loupežné přepadení, ale omezit výši uloupené částky na jednu loupež. Řekl, že jeho hnutí zákon sice podpoří, ale bude i nadále usilovat o plošný zákaz herních automatů v tuzemsku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.