„Od paní ministryně Marksové jsme se zase všichni dozvěděli, že prý rodina odebrané devítiměsíční holčičky odmítla nabízenou pomoc. Paní ministryně však zapomněla zmínit dosti důležitou informaci, kdy se nabídky pomoci dočkali... Nabídky pomoci se totiž rodiče dočkali až poté, co bylo rozhodnuto o odebrání dítěte,“ uvádí Zdechovský. Podle něj byla tehdy hlavní starostí rodičů jednání o převozu těžce nemocné dívenky do jiné nemocnice.
„Chtěli, aby české úřady pomohly v rámci svých možností okamžitě. Nicméně pomoc nepřišla. Paní ministryně se pak nemůže divit, že rodiče o takovou pomoc neprojevili zájem. Zájem České republiky byl totiž formalistický a v té chvíli již nic neřešil,“ doplnil Zdechovský.
Tomáš Zdechovský
Mgr. Michaela Marksová
Současný přístup české strany připadá lidoveckému europoslanci lemplovský a diletantský. „Namísto toho, aby se za poškozené postavili, jsem od úředníků a paní Marksové dosud slyšel jen samé výmluvy, jak něco nejde a co měli či neměli rodiče dětí odebraných v Norsku udělat. Ale nikdy se nedozvíme, co tito lidé pro rodiče udělali. Proto se nelze rodičům divit, že k příslušným úředníkům a paní Marksové nemají důvěru,“ rozhorlil se Zdechovský. Poukázal na alibistické jednání a zkonstatoval, že úředníkům a ministryni Marksové na osudu českých občanů absolutně nezáleží. „A popravdě, nic nesnáším tak, jako tvrzení, že něco nejde. Kdyby takto pracovali všichni v České republice, tak ještě lezeme po stromech,“ rozčílil se.
Původní text Tomáše Zdechovského ZDE.
„Možná, paní Marksová, kdybyste věnovala tolik času boji za české děti, kolik věnujete výmluvám a kopání do těch, kteří svůj čas obětují pomoci českým maminkám a tatínkům, máme tu všechny děti z Norska již dávno zpátky. Ale jak říkala moje babička: ‚Pro některé lidi je škoda každého slova.‘ A u paní ministryně Marksové, která zřejmě nepochopila práci politika jako službu lidem, to bohužel platí dvojnásob,“ uzavřel.
Ministryni Marksovou kritizuje tajé server G.cz. „Ještě než se k případu nově odebraného českého miminka v Norsku pustí tým reportérů ČT, dostanou se citlivé lékařské informace i k té nejposlednější pavlačové drbně. Jak je to tohle možné?“ ptá se server a konstatuje, že informace musel zřejmě vypustit někdo z Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí nebo z Ministerstva práce a sociálních věcí. A poukazuje přímo na ministryni Marksovou a ředitele Úřadu Zdeňka Kapitána.
Podle serveru Marksová a Kapitán shodně tvrdí, že maminka jejich pomoc odmítla. „Není pravda, že rodina pomoc odmítla (dá-li se vůbec od Marksové a Kapitána něco brát jako pomoc, jelikož Michalákové ‚pomáhají‘ už několik let...),“ píše G.cz.
„Pravda je taková, že matka nic neodmítla, jen nabídka přišla dost pozdě. 12.11. přišli pracovníci Barnevernetu k rodičům, nečekaně odebrali miminko a krátce poté se rodiče obrátili na pana Kapitána z UMPOD. Zhruba kolem 20.11. krajská komise v Norsku potvrdila odebrání a teprve 30.11. přišla odpověď z UMPOD, navíc s údajně velmi nesrozumitelnou nabídkou,“ kritizuje server a dává tak de facto za pravdu Zdechovskému.
„Citlivé lékařské informace, které s několikahodinovým předstihem oběhly facebookové profily kamarádů ministryně Marksové, následně zazněly i v pořadu České televize – 168. Je tedy více než jasné, že informace dostává ČT od Marksové. Když pominu, že by se paní Marksové jistě nelíbilo zveřejnit informace o její děloze a vaječnících, i když by nás jistě moc zajímalo, kolik jich má, kde je má a podobně, jedná se o takzvané lékařské tajemství. A každý, kdo takové tajemství poruší, by za to měl nést trestní odpovědnost,“ dodává G.cz.
Původní text ZDE.
Psali jsme:
autor: vef
