Server nejprve poukázal na to, že od zatčení poslance a hejtmana ČSSD Davida Ratha po vynesení rozsudku, a to jen nepravomocného, uplynuly tři roky. Bradáčová přiznala, že na začátku si nikdo neuměl představit, jak dlouho to bude trvat. „Nikdo jsme neuměli předvídat, jak se budou opakovat nemoci obviněných, které to natahovaly, nemohli jsme vědět, jak bude vytížený soudce zpracováváním jiných případů… Do toho se přidávaly různé změny obhájců a využívání různých práv obžalovaných, někdy bych řekla až na hranici zneužívání procesních institutů,“ vypočítala Bradáčová, co vše proces natáhlo. „Ale když to všechno sečtu, tak nakonec ty tři roky u tak skutkově a právně složité věci nepovažuji za nic extrémně dlouhého,“ dodala. Svěřila se ale s tím, že na začátku čekala, že celý proces potrvá jen asi dva roky.
Výši trestu pro Ratha považuji za adekvátní
Na přetřes přišla i výše trestu pro Davida Ratha. Ten si podle názoru obžaloby i soudce nechal za ovlivňování veřejných zakázek slíbit přes 22 milionů korun na úplatcích. Za to byl potrestán osmi a půl lety vězení a propadnutí peněz ve výši téměř dvaceti milionů. Přitom mohl dostat až dvanáct let. Pro Bradáčovou je důležitější rozhodnutí o vině. „Do trestu se promítá řada faktorů, od posuzování osobnosti obviněného, jeho trestní minulosti, po možnost nápravy jeho jednání do budoucna. S přihlédnutím k tomu všemu považuji výši trestu za adekvátní,“ uvedla.
Obžalovaný by se měl účastnit nejen zahájení hlavního líčení, ale i vynesení rozsudku
Potvrdila také, že obžalovaný má právo nebýt přítomen vynesení rozsudku, i když zahájení hlavního líčení se zúčastnit musí. Bradáčová by to ale chtěla změnit. „Myslím si, že obžalovaný má být přítomen na počátku i na konci hlavního líčení. Na počátku proto, aby si znovu a veřejně vyslechl, co je mu kladeno obžalobou za vinu, a na konci, aby slyšel verdikt soudu. To rozhodnutí má několik významů, včetně preventivní role pro celou společnost, ale i pro osobu obžalovaného,“ uvedla s tím, že kromě zavedení povinnosti pro obžalovaného být při vynesení rozsudku by chtěla řadu důležitějších změn. „Myslím si, že by se v budoucnu některým subjektům měla práva ubrat a přidat jim povinnosti: obecně tady totiž platí, že ochota svědků dostavovat se k jednání před soudem je minimální. Hrozí jim sice pokuty, ale řada svědků i tak běžně k soudu nedorazí, bez omluvy, a maří tím řízení,“ naznačila, které změny trestního řádu by si přála.
Bez odposlechů by se vše prokázat nepodařilo
Server také upozornil, že celý Rathův případ, naprostá většina důkazů, stojí na odposleších, které policie s požehnáním soudů pořídila. „Jaká je pravděpodobnost, že by se případ dokazující takové zneužití veřejných peněz podařilo vyšetřit a odsoudit bez této operativní techniky?“ zajímalo redaktora Bakalova média. „Myslím, že nulová. A to především ve vztahu k prokazování úmyslu a vědomosti toho, že ti lidé věděli, jak systém funguje, jak se rozdělují peníze. Kdybychom v této věci měli jen listinné důkazy, jistě by z nich vyplynulo podezření o trestné činnosti, ale obávám se, že by se to nepodařilo prokázat v takovém rozsahu,“ přiznala Bradáčová.
Fotogalerie: - Rozsudek bez Ratha
Podle ní existuje řada jiných trestních věcí, kde mají orgány činné v trestním řízení oznámení, že majetkové poměry dotyčné osoby neodpovídají jejímu předchozímu působení, ale pokud policie není schopna prokázat, z jaké trestné činnosti peníze mohou pocházet, pak s tím nejsou žalobci schopni udělat téměř nic. „Jsme schopni indentifikovat podezření, ale nejsme schopni zahájit trestní stíhání, nemáme důkazy,“ přiznala.
Rozhodnutím ÚS se pohled na vazbu změnil
Server se Bradáčové zeptal i na to, zda nepochybuje o délce vazby Davida Ratha, který v ní pobýval rok a pět měsíců. Ústavní soud přitom nakonec řekl, že těch posledních pět měsíců Rathovy vazby bylo nezákonných.
Bradáčová sice uvedla, že rozhodnutí Ústavního soudu musí být obecně respektováno. „Ale musím podotknout, že toto rozhodnutí jako první velmi podrobně specifikovalo požadavky na rozhodování soudů o vazbě: mluví se tam o zeslabování a zesilování vazebních důvodů s plynutím času. To do té doby nebylo obvyklé. Ústavní soud také soudům obecné soustavy vytýkal, že rozhodnutí o prodlužování vazby dostatečně neodůvodňovaly. Do té doby převládal názor, že pokud obviněnému reálně hrozí trest ve výši osmi a více let a jsou tady indicie, že by mohl opustit zemi nebo se skrývat, tak že je to dostačující. A s plynutím času a délkou vazby se až tolik nepracovalo. To se ale tímto rozhodnutím Ústavního soudu změnilo,“ uvedla Bradáčová.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
