Historik: Kapitalisté nás nutí platit jejich dluhy. Babiš udělal chybu, hrozí nám odírání. Ukrajina trpí kvůli EU

Petr Rohel se věnoval hlavně Evropské unii v době měnové krize a problematice ukrajinské oligarchie. Procesy ekonomické globalizace vyhovují podle Rohela nadnárodním společnostem a významným finančním institucím. Naproti tomu pohyblivost finančního kapitálu dopadá na drtivou většinu občanů.

„Z toho vyplývá, že existuje nová transnacionální kapitalistická třída. Je odlišná od klasických kapitalistických tříd v tom, protože je celosvětová a není odkázaná na jediný stát. Robinson tvrdí, že kolem ní se vytváří nový nehotový systém, do kterého se dá zasahovat a pokud by si lidé přáli, mohou to změnit. Třída má své frakce, které pomáhají myšlenkově tomu, že systém funguje. Je to frakce, které propaguje současný systém a skupina lidí, kteří jsou si vědomi toho, že systém vyvolává nespokojenost, protože jeho základem je, že se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudšími. To lidem vadí. Proto existuje reformistická frakce, která zdůrazňuje možnost reforem ve smyslu: Aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jedním z představitelů je multimiliardář Soros. On se od 90. let hodně vyjadřoval kriticky, ale je to samozřejmě člověk, který je pevnou součástí systému,“ popisoval Rohel, jenž vychází z pohledů dvou myslitelů, autorů, kteří se zabývají problematikou globalizace. Jedním z nich je William Robinson z Kalifornské univerzity a druhý Jerry Harris z univerzity v Chicagu.

Jako existuje globalizovaný kapitál, měl by se organizovat i odpor

Doktor Rohel patři k levicově smýšlejícím historikům, politologům, který se pohybuje na pomezí filozofie. Na besedě zdůraznil pojem hegemonie. „Systém musí získat vedoucí úlohu tím, že přesvědčí lidi o tom, že je v podstatě správný. O hegemonii mezi sebou bojuje kromě transatlantické třídy také třída nacionálních kapitalistů. Ta je také všude a stálo by možná za úvahu, kolik lidí z ODS se k této skupině blíží. Tato skupina je v Alžírsku a zemích třetího světa,“ doplnil.

„Robinson zdůrazňuje, že je třeba globalizovat odpor proti globalizovanému kapitálu. Tak, jako se globalizují nejbohatší skupiny, tak se musí globalizovat i odpor. My v Evropě bychom měli věnovat pozornost některým jevům, které jsou reakcí na politiku Evropské unie současnosti. Každý rok se schází desítky tisíc odborářů, kteří demonstrují proti politice EU, jež hodně podporuje nejbohatší skupiny a politiku rozpočtových škrtů. Druhá akce byla před čtyřmi měsíci ve Španělsku. Byly tam statisíce demonstrantů, jen u nás se to málo reflektovalo. V Řecku byly další demonstrace a jejich výsledek se projevil i v evropských volbách. Do médií se dostalo jen velmi málo informací o tom, že proběhly společné generální stávky proti politice ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a Itálii. Globalizované akce jsou možné,“ upozornil Rohel.

Islandská cesta řešení krize je prý úspěšnější

Analýza Evropské unie historika Rohela je sice velmi kritická, ale nejdřív zdůraznil i kladné stránky. „Je pozitivní, že se Evropa kloní k ochraně životního prostředí. Když srovnám sociální podmínky Unie a USA, tak je na tom Evropa stále lépe. Jen čím více se mluví o řešení sociální problematiky, tím více jde i v Evropě sociální stát do háje. V Evropě ale není ohromný podíl chudoby. Za nesmírně mizernou mzdu lidé v USA pracují a jsou bezmocní. Je to konfrontace amerického snu s realitou, kdy se lidé sice velmi snaží, ale končí na ulici,“ uvedl Rohel.

A pak odsoudil politiku Evropské unie. „Jsou dvě cesty řešení krize. Jedna je islandská a druhá řecká. Zatím vše nasvědčuje tomu, že úspěšnější je cesta islandská. Islandští bankéři nadělali dluhy a tak byly vyvinuty tlaky například z Británie, aby se přijala úsporná opatření. Proběhla tam asi tři referenda a Island to odmítl a situaci ustál. V tomto dělá Evropská unie nerealistickou a nesprávnou politiku, která neodpovídá realitě. To znamená, že politikou je především držet vyrovnaný státní rozpočet a pokud dojde k zadlužení zemí, tak je trestat. Dostanou sice půjčky, ale požadují se po nich drastická sociální opatření, která mimochodem jsou teď klíčem k ukrajinské krizi,“ upozornil s tím, že známá ekonomka Ilona Švihlíková poukazuje na to, že banky půjčují státům a na tom mohou spekulovat.

„Je to postaveno naprosto nespravedlivě. Pokud banky nebo vlády udělají dluhy, tak se postihnou prostí lidé. To je ta Kalouskova drzost, kdy posílal babičkám složenky. Když krize v Řecku začala, tak všichni bohatí ze země odešli. Ti, kteří nesli spoluzodpovědnost, byli pryč a politikou Evropské unie byli postihování jen prostí občané,“ dodal.

Američané inspirují k trestání Řecka

Rohel tvrdí, že velký problém představuje i euro. „Jestli chceme mít společnou měnu, musíme být schopní pomoct těm nejslabším,“ uvedl Rohel, který opět odkázal posluchače na práce Ilony Švihlíkové. „Dluhy jednotlivých států hodnotí americké agentury. Tito lidé například inspirují k trestání Řecka,“ uvedl s tím, že jakmile začala řecká krize, Evropská unie vytvořila tak zvanou „trojku“, to znamená seskupení Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky, které tlačí na nerealistické, drastické a asociální řešení dluhových problémů slabších států evropského jihu.

Strašná chyba ANO a Babiše

Problematiku smlouvy o volném obchodu mezi USA a Evropou řeší řada dnes už nových europoslanců, například Jan Keller nebo Kateřina Konečná. Vyjádřil se k ní i Rohel. „Jsou dva problémy. Sociální systém v USA je mnohem horší než v Evropě. Hrozí, že podniky budou moct vymáhat ty nejhorší sociální podmínky tady v Evropě. Druhá věc, která se týká Evropské unie, je otázka demokracie. Teď připomenu Teličkovo vystoupení. Říkal, že rozhodovat o smlouvě budou právníci, ale že by se měla vést zásadní diskuze v jednotlivých státech? To ne. Celá věc je ponechána k řešení nesmírně úzké skupince lidí a nic se neděje. To je strašná chyba ANO a Babiše, že zaštítili to, že jen několik expertů má rozhodovat o situaci v Evropě. Experti budou vždy dobře placení, ale lidé na to doplatí,“ vysvětlil Rohel, který také připomenul, že neexistuje sebemenší zájem finančních skupin na tom, aby rostly mzdy a klesala nezaměstnanost.

EU prý nese vinu za ukrajinskou krizi

V závěru besedy byla řeč o situaci na Ukrajině. „Ukrajina je země, kde lidé často ani nedostávají mzdu. EU není schopná řešit problémy Řecka, jak by mohla pomoct Ukrajině? Do značné míry to platí i o USA. To, co proběhlo na Majdanu, nebyla revoluce, ale nové rozdání karet mocenským skupinám. Pořád na Ukrajině existuje velice úzká skupina oligarchů, vlastníků největších podniků a institucí. Kdyby i stokrát nově zvolený prezident řekl, že prodá své podniky, tak to nic neznamená. Ve prospěch těchto skupin probíhá celá ta strašná situace, jež hrozila nebezpečím rozsáhlé občanské války. Vše se děje ve prospěch oligarchů a skupin, které mohou mít prospěch z dluhů na západě. Je to facka oblíbené frázi Evropské unii, že díky Unii neproběhla válka. Není to pravda, protože dlouho tu byla jugoslávská krize a teď ukrajinská krize. Odpovědnost Evropské unie za ukrajinskou krizi je neodpustitelná a mimořádná. Pokud by se projevila alespoň snaha o širší jednání, tak by se situace nikdy tak nevyhrotila. Ukrajinci z východu a západu by se dokázali domluvit, ale seskupení oligarchů je tak silné, že roznítí tento vražedný nacionální konflikt, který má i některé historické kořeny,“ popsal Rohel.

„Požadavky lidí na Ukrajině i Krymu přitom byly velmi umírněné. Zdůrazňovaly jen sociální a ekonomické problémy. Krym šel za ukrajinské vlády dolů,“ dodal. „Proč není žádná dohoda Evropské unie s Ruskem?“ položil řečnickou otázku téměř v závěru přednášky Rohel a dál pak pokračoval: „Dívejte se na stránky www.nezakladnam.cz, protože v Praze bude demonstrace proti nebezpečí třetí světové války. Je to přehnané, ale myslím si, že jako občané bychom měli říci mocenským elitám, že s touto politikou nesouhlasíme.“

Vše k tématu Ukrajina ZDE

PhDr. Petr Rohel pochází z Ostravy, kde stále žije a působí. V letech 1966-70 studoval na FF UP, obor historie a čeština, ze kterého byl vyhozen v roce 1970 pro své působení ve studentském hnutí. V roce 1980 měl možnost obor dostudovat na stejné vysoké škole. V letech 1970-83 pracoval jako historik v muzeu Vítkovických železáren. Později pracoval v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě a Okresním muzeu ve Frýdku-Místku. Také učil na odborném učilišti a na základní škole. Po celá sedmdesátá a osmdesátá léta se stýkal s Egonem Bondym, který ho velmi ovlivnil. I v současné době působí v Ostravě v Levicovém klubu, přednáší na vysokých školách a publikuje. (Zdroj: www. theses.cz)