Libor Rouček hájil Junckera a EU: Nikdy jsme neměli tolik suverenity a svobody, jako máme nyní

13.09.2017 23:02

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes ve svém projevu před europoslanci v Evropském parlamentu představil svou vizi, jak by mělo společenství vypadat po odchodu Velké Británie. Za stěžejní považuje například rozšíření eurozóny, kdy eurem mají platit všichni. K jeho slovům se v pořadu Události, komentáře ČT24 vyjádřili státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, ze Štrasburku europoslanci Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Jan Zahradil (ODS) a taky bývalý europoslanec Libor Rouček (ČSSD) a místopředseda komunistů Josef Skála.

Libor Rouček hájil Junckera a EU: Nikdy jsme neměli tolik suverenity a svobody, jako máme nyní
Foto: Daniela Černá
Popisek: Místopředseda KSČM Josef Skála na předvolebním setkání ve Frýdku-Místku

„Konkrétní představa Junckera je ta, že Evropa musí fungovat na základě nějakých porozumění,“ zmínil státní tajemník Chmelař. „Došlo k porozumění toho, že Komise má sloužit evropským státům. Evropa se chce zabývat pocity druhořadosti některých občanů a některých států,“ poukázal Chmelař s tím, že se to ukazuje právě na otázce dvojí kvality potravin, již Juncker při svém projevu zmínil. „Také zmínil, že vláda práva má platit pro všechny a že silnější nemá přetlačovat ty slabší. To není jen prázdná rétorika,“ zmínil Chmelař.

„Přijetí eura nemusí způsobit komplikace,“ dodal pak také Chmelař s tím, že není třeba se poměřovat s řeckým hospodářstvím. „Pozice této vlády je taková, že se eurozóně chceme přibližovat. Datum přijetí eura nechce uvádět, to zůstane na příští vládě,“ zmínil.

„Junckerův projev mě překvapil. Byl mnohem realističtější, než jsme byli svědky v minulosti. Vnímá, že je třeba víc naslouchat občanům. To, že kladl důraz na bezpečnost občanů, je podle mého názoru realistický přístup. Vůbec nemluvil o kvótách. Pro mě to byl návrat k realismu,“ sdělila v reakci Šojdrová.

Pro Zahradila je Juncker představitelem eurofederalizace. „Dnes to byl opět takový projev. Pan Juncker mě nepřekvapil, jsem na podobné myšlenky od něj zvyklý. Je to stále obehraná píseň,“ zkritizoval Junckera Zahradil. „Některé problémy si určuje uvědomuje. Vsadím se, že si uvědomil, že kvóty nejsou řešením. Bohužel ty odpovědi, které pan Juncker nabídl, jsou pořád stejné. A není to cesta, kterou by se Evropa měla vydat,“ domnívá se. Jediné kladné, co na projevu vidí, je otevírání obchodních smluv se zbytkem světa. 

Šojdrová pak uvedla, že Juncker nenutí Českou republiku k tomu, aby přijala euro, ale doporučuje jej. „To jeho vyjádření je určitě důraz, že chceme-li společně postupovat, měli bychom uvažovat o té plné účasti. Brala jsem to zkrátka jako zesílený důraz,“ dodala europoslankyně.

„My jsme součástí jednotného evropského trhu od momentu, kdy jsme vstoupili do Evropské unie. To nemá nic společného s tím, zda jsme členy eurozóny,“ oponoval Zahradil. „Kdyby pan Juncker řekl, že euro je dobrovolnou měnou... To bych kvitoval a bral jako vyjádření pružné vícerychlostní Evropy,“ sdělil Zahradil. 

Rouček se dostal do pře se Skálou

Skála s Roučkem se pak vyjádřili také o změně způsobu hlasování. „Já jsem v principu pro zavedení většinového systému,“ sdělil Rouček. Skála se však obává toho, že by nám hrozily věci „ne zrovna pěkné“. 

„Musíme si uvědomit, co je Evropská unie a co je Evropa. Nikdy jsme neměli tolik míry svobody, suverenity, vlastního rozhodování jako nyní, když jsme členy Evropské unie,“ zmínil pak Rouček. „Kdyby Evropská unie neexistovala, tak bychom byli pod mnohem větším tlakem,“ je přesvědčen bývalý europoslanec.

Skála by se přimlouval za to, že když někde nelze dosáhnout konsenzu, ať nastoupí dobrovolnost. „To si myslím, že je vyvážené,“ dodal. „Místo, aby se životní úroveň, ekonomická struktura přibližovaly k staré Evropě, tak nůžky mezi životní úrovní České republiky a dalších západoevropských zemí se rozevírají,“ hovořil Skála a zmiňoval dokonce i problém kolonizace.

S těmito slovy pak zásadně nesouhlasil Rouček, který ani nesouhlasí s dělením Evropy na východ a západ. „Není tady rozdělení východ a západ. To, co tady slyšíme z úst KSČM o nějaké kolonii, tak neslyšíte z Estonska ani Slovinska, jež jsou menšími zeměmi. Naopak, nám nikdo nebrání v ekonomickém rozvoji. My pouze nejsme schopni pochopit a využít přednosti toho velkého trhu. Nenaříkal bych si, jak jsme na tom špatně. Naopak, když sem někdo přijede, například z Itále, tak se diví, kde tady jsme, že tady máme vyšší úroveň, než je v Itálii,“ sděliil Rouček a de facto pochválil ekonomické výsledky této vlády. 

Závěrem se pak oba muži vyjádřili k tomu, že by došlo ke sloučení funkcí šéfa Evropské rady a Evropské komise.

„Nevím, co tak světoborného se tím vyřeší. Nemám k tomu žádný vyhraněný vztah,“ podotkl Skála. To, že je to nová informace, pak podotkl i Rouček. „Já osobně bych si představoval federální vládu, federální parlament, jednoho člověka na čele. Ale to je nereálné,“ sdělil. 

Junckerovy návrhy

Šéf Evropské komise Juncker dnes ve svých slovech mimo jiné navrhl nástroj, který by technicky a finančně pomáhal zemím EU s přijetím eura. To by podle něj mělo být jedinou měnou Evropské unie. Zároveň však také řekl, že Češi musí mít v čokoládě stejně kakaa jako každý jiný v EU. Praxe dvojí kvality potravin není podle něj v Unii přípustná.

Mimo jiné Juncker uvedl, že Evropská komise tento měsíc přijde s návrhy, jak zesílit vracení těch, kdo nemají v Evropské unii právo na azyl. Podle šéfa Evropské komise je také potřeba nový dohledový orgán nad podmínkami na pracovním trhu. V Evropské unii podle jeho slov nesmí být pracovníci druhé třídy. 

Rumunsko a Bulharsko by se měly také podle jeho slov stát novými členy schengenského systému, v rámci kterého je možný volný pohyb osob.

Juncker totiž v té souvislosti hovořil o potřebě společně čelit migrační krizi. Společná migrační politika podle něj vyžaduje, aby členské státy EU tvořily společnou zónu pohybu osob. A hlavní překážkou, která tomu brání, je podle něj v současnosti to, že dvě členské země, které se navíc vzhledem ke své poloze mohou stát cílem migrační vlny z Turecka, nejsou členy schengenského systému. Proto Juncker vyzval, aby se tyto dvě země urychleně členy schengenského prostoru staly.

Bulharsko a Rumunsko zažívají v poslední době v EU úspěšné časy. Vrcholní politici si je předcházejí ve víře, že se jim s jejich pomocí podaří oslabit vliv Visegrádské skupiny, která je právě v migrační politice nejvýraznějším oponentem bruselského hlavního proudu. S představiteli Bulharska a Rumunska tak nedávno jednal francouzský prezident Macron a nyní jejich snahu vstoupit do schengenského prostoru jednoznačně podpořil i předseda Evropské komise Juncker.

Ing. Jan Zahradil

  • ODS
  • Řekněme NE evropské federaci!
  • europoslanec

PhDr. Josef Skála, CSc.

  • KSČM
  • historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • mimo zastupitelskou funkci

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pekarová slíbila šetřit. Ale poslanci prolétali miliony. Na „setkání s výbory“

16:57 Pekarová slíbila šetřit. Ale poslanci prolétali miliony. Na „setkání s výbory“

Japonsko a Singapur, Korea, Mexiko a Paraguay. To byly nejnákladnější cesty výborů Poslanecké sněmov…