Problémy lokální ekonomiky by mohlo řešit podle docentky Švihlíkové větší zapojení občanů do rozhodování. „Jde o téma, které se dotýká blížících se komunálních voleb, ať už kandidátů, nebo voličů,“ upozornila na začátek. Pak představila systém takzvaného participativního rozpočtování, které zavedlo brazilské město Porto Alegre v roce 1989.

Tady se procesu každý rok účastní 50 tisíc lidí na shromážděních, další hlasují pomocí papírových dotazníků. Přímo se rozhoduje o cca 20 procentech rozpočtu města, pro zbytek rozpočtu se nastavují priority. Tento systém přerozdělování peněz se rozšířil do více než tří tisíc měst v Latinské Americe. Ve středomořských zemích ho přejala některá města v Itálii, Španělsku, Francii nebo Nizozemí a šíří se do střední a východní Evropy: Německa, Polska a Slovenska.

Cílem je zlepšit nakládání s veřejnými financemi

Rychlejší v aplikování novinky jsou Slováci. Tady systém využívá Bratislava, Ružomberok nebo Bánská Bystrica. „U nás je to věc hodně neznámá, ale snažíme se o to, aby se stala tématem komunální kampaně a byla realizována. Cílem je zlepšit nakládání s veřejnými financemi. V současné době panuje nepřehlednost a nejasnosti v uzavírání smluv. Mohou se ztrácet obrovské částky, které pak chybí pro řešení nezaměstnanosti a sociálních věcí. Osvěta umožňuje negativní jevy potlačit. Občané dostávají větší přehled o tom, kam peníze jdou,“ vysvětlila Švihlíková. „Z rozpočtu se vždy vyčleňuje určitá část, která se pak postupně navyšuje, a v případě této části určují sami občané, jak se s ní bude hospodařit a jaké priority vidí,“ dodala. Po zvolení politických zástupců totiž může dojít k tomu, že se začnou rychle odlišovat názory členů politických stran a veřejnosti. Účast na rozhodování při dělení peněz je podle participativního rozpočtování ale otevřená občanům stále. Veřejnost nemusí být nijak organizovaná. „Participativní rozpočet je něco, co pomůže občany vtáhnout do aktivity a dát jim do ruky konkrétní nástroj. Mohou se podílet se na tom, co považují za důležité,“ doplnila docentka. 

Zájem o nový systém už zaznamenali i v České republice. „Tuhle kampaň děláme už nějakou dobu a zájem roste v souvislosti s tím, jak se blíží komunální volby. První pidivlaštovka je na Praze 7, kde se nám podařilo dojednat první krok tímto směrem. Občané se budou mít možnost vyjádřit k tomu, jak se rozdělí 1 milion korun. Bude to průzkum bojem. Chceme ukázat, že je možné rozhodovat i o větších částkách,“ popsala Švihlíková.

„Je to jedna z mnoha technik, jak občany zapojit do dění v lokalitě, kde žijí. Všímáme si toho, že v české společnosti se nám hodně rozrůstá apatie a lhostejnost. Myslím si, že právě tato reakce je něco, co některým skupinám vyhovuje. Společné rozhodování o veřejných financích také nabízí prostor pro jednání. Lidé se spolu baví a domlouvají se, čeho chtějí dosáhnout. Zjišťujeme, že je hrozný problém v tom, aby se lidé byli vůbec schopni o něčem bavit, neporvat se u toho a dojít k nějakým výsledkům. Dokud se to ale nenaučíme, budeme mít velký problém prosazovat to, co je důležité,“ dodala s tím, že princip používá OSN jako příklad dobré praxe, jako nástroj, který umožní zlepšit životní situaci.

„Jde o to přispět k tomu, aby se lidé méně cítili jako oběti nebo diváci. Je to také velmi silný antikorupční nástroj,“ upozornila Švihlíková s tím, že důležitým momentem je i nutnost otevřených dat, tedy zveřejňování nejen rozpočtových položek, ale také uzavřených smluv. To vše by údajně mohlo pomoci k podpoře lokální ekonomiky i místní společnosti. 

Vysvětlení známé ekonomky pak doplnil odborník na regionální problematiku Tomáš Tožička, který prakticky popsal, jak proces funguje: „Městská správa organizuje setkání v obvodech, jsou k tomu využití místní komunitní pracovníci a aktivisté, pak se začne diskutovat o tom, co by bylo dobré v daném regionu změnit. Na to navazují oblastní setkání, kterých se účastní zástupci obvodů.“ To, že existují problémy se zapojováním občanů do veřejného života, Tožička nepopírá.

„Říká se tomu někdy budování komunit. Musíme nějak přispět k tomu, aby se občané aktivizovali. Zcela určitě nelze postupovat tak, že někde pověsíte plakát. Zkušenosti říkají, že nejdůležitější je komunikovat s občany tváří v tvář. Dnes se tomu říká kontaktní kampaň. Neznamená to jen klasickou práci od dveří ke dveřím, ale také navštěvování spolků, pohostinských zařízení a komunikaci s lidmi,“ dodal s tím, že zatím takto rozhodují o penězích jen „osvícená“ města.

Strany, které se staví proti přímé demokracii, budou proti

Jisté je, že z progresivního plánu nebudou některé politické strany příliš nadšené. „Když chcete proces zavést, tak je potřeba souhlas zastupitelstva. Může existovat i hnutí, které s tímto tématem jde do voleb. V Praze jsme udělali to, že jsme s návrhem obeslali všechny zastupitele a někteří nám odpověděli, že mají zájem o další jednání. Obecně platí, že strany, které intenzivně prosazují zastupitelskou demokracii, tedy nepřímou, se staví negativně proti přímé demokracii a těm se participační rozpočtování tvrdě nelíbí. Záleží ale na konkrétní obci a konkrétním městě.

„Na Slovensku tyto problémy nemají, protože zastupitelstva jsou více promíchaná, takže ve městech, kde tuto praxi přejali, byla shoda napříč politickým spektrem,“ reagovala pro ParlamentniListy.cz Švihlíková. „Přímá demokracie je posílení zastupitelské demokracie. Když to zjednoduším, proč nedat šanci lidem, kteří nadávají, aby se na řešení problému podíleli? Podle mě je tohle správný management,“ dodal Tožička.   

Jak se zbavit racionálních egoistů

V diskusi lidé upozorňovali na to, že ne každý bude mít odvahu nápad podpořit. „U nás vládne apatie a strach. Máme starostu, který drží situaci pevně v rukou. Jak rozpohybovat občany, kteří jsou zastrašení?“ ptala se obyvatelka z Čeladné, která upozornila i na to, že u nich se rozdává do schránek cenzurovaný zpravodaj, starosta předčítá v kostele evangelia, platí seniorům guláš a má dobré kontakty s místními hasiči.

„Zbavit se těchto lidí a nevolit je. Mocní využívají starou osvědčenou taktiku: rozděl a panuj. Chtějí rozdělit lidi, ale větší počet občanů už má možnost se proti tomu postavit,“ odpověděla Švihlíková. „Konflikt je dobrou součástí dialogu. Vidíme racionální egoisty vystupovat, ale obáváme se říct svůj názor, a právě to bychom neměli dělat,“ doplnil Tožička.  

Psali jsme:

Upadající USA s námi prý mají velké plány. Ekonomka Švihlíková o Rusku a Číně, osudu dolaru a výbušné dohodě

Žijeme na hliněných nohou, řekla docentka Švihlíková. Představila nadějný model a ukazovala, kam tečou peníze

Docentka Švihlíková před lidmi: Jsme kolonie, věříme blbé propagandě, hrozí válka

Ekonomka Švihlíková varuje před výbušným sociálním koktejlem

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.