O potřebnosti Úřadu na ochranu osobních údajů, který u nás funguje už deset let vůbec nepochybuje jeho předseda Igor Němec, kterého zvolil Senát do funkce už na druhé pětileté období. „Náš úřad kontroluje, zda se shromažďují údaje jen za zákonných podmínek. Jsme regulátorem ve smyslu, aby se nesbíraly osobní údaje, ale aby se naopak chránily," říká bývalý ministr Pithartovy i Klausovy vlády.
Mezi největší „klienty" jeho úřadu patří orgány státní správy, a to je podle Němce dostatečně pádný důvod, proč nemůže být jen odborem na ministerstvu spravedlnosti či vnitra. „Kontrolní funkce na ochranu osobních údajů musí být velmi přísně od takových orgánů oddělena," zdůrazňuje Němec.
S kalhotami si zákazník koupí i čip, který o něm vysílá informace
Úřad na ochranu osobních údajů se kromě běžné operativní kontroly věnuje v součinnosti s ostatními evropskými ochrannými institucemi činnostem výzkumného charakteru. Ty se snaží předvídat problémy v důsledku technologického pokroku. „Člověk si koupí třeba kalhoty, v nichž je čip, který něco vysílá. Proto vytváříme tlak na firmy, aby od samého počátku myslely na soukromí lidí," nabízí Němec jeden z příkladů možného sledování lidí.
Čipy jsou obzvlášť citlivé téma. Na jedné straně zde existuje pohodlnost a bezpečnost, na druhé straně ochrana soukromí. „I když u nás problém s jakousi čipovou identifikací ještě tak rozšířen není, uvažuje se, že budou fungovat zabijáci těchto čipů. Jakmile zákazník vyjde z obchodu, činnost těchto čipů bude automaticky přerušena," přibližuje šéf Úřadu na ochranu osobních údajů, jak bude také možné soukromí chránit.
Bankovní ústav dostal pokutu dva a půl milionu
Většina populace si ale závažnost problému neuvědomuje, podle předsedy existuje slabé povědomí o ochraně soukromí. „Jeden z největších nešvarů u nás je, že se sbírají data s pochybným nebo často s neujasněným cílem. Přitom o jasné účelnosti jejich pořizování hovoří zákon," připomíná Němec, že data lze zpracovávat jedině ke stanovenému účelu.
V kompetenci jeho úřadu je udělovat ve správním řízení až desetimilionovou pokutu za zneužívání osobních dat, k té maximální ale ještě nikdy nepřistoupil. „Nejvyšší pokuta byla dva a půl milionu korun jednomu bankovnímu ústavu," říká Němec. Malé pokuty, ale poměrně velké množství dostávají odesílatelé nevyžádaného obchodního sdělení, tedy spamu.
Související:
Němec bude dál chránit naše soukromí. Julínek stáhnul Vávru
V Senátu PČR se konala konference k problematice kyberšikany
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
