Chalupu vlastní vdova Dagmar Havlová. ČTK se pokusila u Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 zjistit, jak je objekt nyní využíván a jaké s ním má Havlová plány do budoucna. „Hrádeček není kulturní památka ani skanzen, není volně přístupný, nepatří všem, jak si mnozí myslí, a to, co se s ním děje nebo bude dít, je zcela privátní záležitostí,“ odpověděl na dotazy ředitel nadace Vangelis Zingopis.
O využití objektu nechce hovořit ani pořadatel trutnovského hudebního festivalu Martin Věchet, který na Hrádečku Havla pravidelně navštěvoval a prezidenta vítal na svém festivalu. „Představy mohu mít ledasjaké, ale všechno kolem Hrádečku je věc Dáši,“ řekl bez dalšího komentáře Věchet.
Letos v létě se na Hrádečku uskutečnilo setkání dětí někdejších disidentů, které na místo pozvali ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský a programový šéf této instituce Jáchym Topol. Podle Hospodářských novin, které o setkání informovaly, se na Hrádečku v minulosti konala spisovatelská, filozofická i hudební setkání. „Tyto tři linie, spisovatelskou, filozofickou a hudební, bychom rádi nějak uchovali naživu. A protože spisovatelské kvartály se organizují nejsnáze, začali jsme s nimi,“ řekl novinám Žantovský.
Fotogalerie: - Svíčka za Havla
Chalupu na Hrádečku koupil Václav Havel ve druhé polovině 60. let, později tam vznikaly Charta 77 či petice Několik vět. Havel na Hrádeček často jezdil i jako prezident, například v roce 1999 na Hrádeček dorazil generální tajemník OSN Kofi Annan. „V souvislosti s Hrádečkem mám dvě přání. Aby zůstalo v paměti, co se tam dělo, a aby tam nikdo nezačal stavět velkosklady, chatičky či podobně,“ řekl Havel v roce 2010, když v nedalekém Trutnově přebíral čestné občanství a kulturní cenu. Hrádeček nazval svým existenciálním domovem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
