„V Česku jsem byl naposled v roce 2004. Už jsem starší pán. Byl jsem z demokracie a svobody ve vaší zemi nadšen. Pak se to asi trochu zhoršilo. Ale když jsem před měsícem viděl, kolik lidí má odvahu se vzbouřit proti oligarchovi Andreji Babišovi, mile mě to překvapilo,“ říká pro ParlamentníListy.cz Evžen Václav Faucher. Starý pán, který jde ve šlépějích svého otce, takže jako Francouz má velmi rád území bývalého Československa a své názory vyjadřuje velmi zřetelně a jasně…
Skromný profesor
Nedávno převzal v Darney, v městečku na severovýchodě Francie, z rukou českého velvyslance ve Francii Petra Druláka Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky. Je totiž hlavním představitelem Sdružení francouzsko-československého přátelství. S jemným úsměvem k tomu podotknul: „Cítím se poctěn, ale trochu se i stydím. Vyznamenání by měli alespoň posmrtně dostávat hlavně všechny ty oběti nacistické a komunistické zvůle. Třeba chlapi, co prošli pracovními tábory při uranových dolech na Jáchymovsku.“
Starý profesor, který celý život vyučoval německý jazyk a historii na univerzitě v Nancy a napsal články jako Fašismus jako narcistická krize anebo Masaryk o slabosti Francie, prý stále v médiích sleduje dění v Česku a na Slovensku. Samozřejmě, že ho jako Francouze ale nejvíce zajímá situace na „domácím hřišti“. Třeba o hnutí žlutých vest se nevyjadřuje moc příznivě. „Jsou to pitomci a hlupáci. Nemají tušení, co je a není možné. Volil jsem Emmanuela Macrona a mám v něj stále určitou důvěru. Nicméně problémy dnešní Francie jsou tak velké, že se sám sebe ptám, jestli může dokázat, co slíbil,“ vysvětluje.
Mnichovský přízrak
Sdružení francouzsko-československého přátelství založil roku 1949 jeho otec, takže pokračuje v tradici. Ostatně sám strávil v Praze útlé dětství. Vždyť je synem generála Louise Eugéna Fauchera, jenž za první republiky pomáhal budovat československou armádu a odsoudil Mnichovskou dohodu vedoucí k rozbití Československa. „Když sdružení zakládal, chtěl dát vzkaz Čechům a Slovákům, že na ně Francouzi stále myslí. V roce 1938 se stále snažil, aby se Francie chovala jako opravdový spojenec, ale přišla Mnichovská dohoda. Nechtěl s tím mít nic společného,“ říká syn.
Po vzniku Československa hrála v naší armádě hlavní roli francouzská vojenská mise. V jejím čele se postupně vystřídali generálové Maurice Pellé, Eugéne Mittelhauser a právě Faucher. První zemřel v roce 1924 a jeho následníci „Mnichov“ odsoudili. Generál Louis Eugén Faucher působil jako velitel mise mezi lety 1926 až 1938. Krátce před vyhlášením všeobecné mobilizace 23. září z funkce odstoupil a dal se k dispozici československé vládě, po třech dnech se přesunul na Moravu a ještě o dva dny později mu generál Maurice Gamelin udělil důtku a vyzval jej, aby plnil své úkoly. Pak začal organizovat československé vojenské jednotky ve Francii, v roce 1940 jich nechal značnou část nalodit směrem do Velké Británie, připojil se k odbojovému hnutí a v roce 1944 byl zatčen gestapem a internován v nacistických táborech. Následně až do své smrti v roce 1964 zůstal věrný své představě demokratického Československa.
Když novinář a spisovatel Georges-Marc Benamou psal knihu Mnichovský přízrak, dost informací s Evženem Václavem Faucherem konzultoval. V českém překladu z roku 2008 je poznámka Václava Havla a věnování památce generála Fauchera. Ten leží na hřbitově v městečku Saint-Maixen, kde nyní žije jeho syn. A ten nakonec říká: „Když tátu zatýkalo gestapo, byl jsem u toho. Měl jsem strach. Evropa je dnes opět v nebezpečí, bojím se o ni!“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský