Druhou hodinu Otázek Moravec otevřel poukazem na protimigrační protesty v nedaleké Saské Kamenici (Chemnitzu). „Myslím, že je to důsledek toho, jak Evropská komise uchopila migrační krizi hned na začátku. Vznikla tady orná půda pro různá extremistická hnutí a já myslím, že to je velmi nebezpečné pro celou EU," varovala europoslankyně z hnutí ANO. „Teď je opravdu na nás, abychom ukázali občanům, že uděláme všechno pro to, aby se uprchlická krize znovu neopakovala," zdůraznila Charanzová.
Ing. Dita Charanzová, Ph.D.
Konečná byla ještě ostřejší. „Já si myslím, že ta Saská Kamenice má ještě jeden rozměr. Ti dva útočníci byli neúspěšnými žadateli o azyl, oni se odvolali, ale ono navíc minimálně ten irácký Kurd má za sebou trestní minulost a my nejsme schopni takovéto lidi vyhostit. A když čtete v rozhovorech s obyvateli Saské Kamenice, tak oni se opravdu bojí. Pokud tam máte žadatele o azyl, který spáchal tři až čtyři trestné činy a pořád má přístup do města, ale vy tam vodíte děti do školy, tak se nelze divit, že se ti lidé bojí. Pokud sem ti uprchlíci přijdou a naprosto vědomě zde páchají trestné činy, tak v EU nemají co dělat. Ti lidé to cítí a proto vycházejí do ulic," zaznělo z úst místopředsedkyně KSČM.
Ing. Kateřina Konečná
Pavel Svoboda se Evropské komise a Evropského parlamentu zastal. Pokud někdo selhal, tak v prvé řadě prý selhaly jednotlivé členské státy. Měli bychom prý mít také na paměti, že v Itálii je opravdu hodně běženců, Itálie žádá o jejich přerozdělení a český premiér Andrej Babiš (ANO) říká, že nepřijme „ani nohu".
Tady se zase ozvala Charanzová a zastala se předsedy vlády Babiše. „My už jsme v tuto chvíli dali 10,5 milionu eur do svěřeneckého fondu pro Afriku, jsme jedním z nejaktivnějších členů a chceme pomáhat lidem tam, kde žijí," zdůraznila.
Na jedné straně prý musíme urychlit azylová řízení, aby se ukázalo, kdo opravdu má nárok na azyl. A ten, kdo nemá nárok na azyl, musí být poslán pryč. Konečná v tomto Charanzové dala za pravdu. Jen prý nechápe, proč posílání peněz do Afriky nepodmíníme tím, že ty země budou přijímat zpátky své obyvatele.
Komunistická europoslankyně se dotkla také otázky Sýrie. „Kdy se někdo v té Evropě konečně rozhodne, že zruší sankce proti Sýrii, aby se tam ti lidé mohli vracet? Pojďme si říct, že ta politika se nám ne úplně povedla. A pojďme to brát realisticky tak, jak to je. Já jsem moc ráda, že Česká republika jako jedinná nehrála tu roli, že se s režimem nebudeme bavit a nezrušila tam ambasádu. A já se ptám, kdy někdo v EU konečně řekne, že je Sýrie bezpečnou zemí, že tam je někdo, kdo se nám nelíbí, ale pokud někdo chce, může se do Sýrie vrátit," pravila Konečná s tím, že většinu území tohoto státu znovu ovládá Bašar Asad a boje už se odehrávají především v jedné jediné provincii.
Když se znovu dostala ke slovu Charanzová, podotkla, že EU začala uzavírat cesty do Řecka, do Itálie, teď je na čase uzavřít cesty do Španělska a jednat s africkými zeměmi o tom, že by vůbec neměly vysílat lodě s uprchlíky. „Musíme vyslat vzkaz těm zemím a těm pašerákům, že Evropa je zavřená," řekla jasně Charanzová.
Konečná byla podstatně skeptičtější. Italové toho podle jejího názoru hodně namluví, ale zatím neudělali nic proto, aby urychlili azylové řízení. „Alespoň jsem si nevšimla," podotkla. Stejně tak se EU nijak zvlášť nedaří tlačit na Maroko a další země. Neumíme vůči těmto zemím použít bič.
Svoboda je prý mírným optimistou. Když dohoda s Tureckem funguje, je jistá naděje, že bude fungovat podobná dohoda s africkými zeměmi. Podle Svobody to však bude zahrnovat i důraz na práci agentury Frontex ve Středozemním moři. Moderátor Václav Moravec v této souvislosti připomněl slova premiéra Babiše, který razantně kritizoval navýšení finančních prostředků pro Frontex.
Konečná, prý možná trochu paradoxně, s premiérem Babišem souhlasí. Dokud neřekneme, na co ty peníze Frontex využije, jaké bude mít pravomoci a úkoly, tak podle Konečné nebude důvod navyšovat peníze. Charanzová v tomto bodu dala své kolegyni za pravdu. Pokud navýšíme rozpočet Frontexu na úroveň ročního rozpočtu ČR, musíme vědět, na co ty peníze půjdou.
Pavel Svoboda konstatoval, že bychom měli finančně posílit ty složky EU, které nám zajišťují bezpečnost. „My všichni se shodujeme na tom, že prioritou je bezpečnost. Ale když se podíváte na rozpočet, tak zjistíte, že prioritou je zemědělská politika," pravil Svoboda. A to nebylo to jediné, co řekl. Podle jeho názoru by Česká republika měla vyslat jasný signál, že chce jednat lidsky a přijmout např. děti postižné válkou, děti bez rodičů. Vyřešili bychom tím reputaci České republiky," zdůraznil Svoboda. Charanzová okamžitě oponovala, že lidsky svému kolegovi sice rozumí, ale má za to, že by Česko mělo setrvat na svém symbolickém gestu a nepřijmout vůbec nikoho, protože i země jako Německo docházejí k názoru, že to, co Česká republika tvrdila od počátku, bylo realistické.
Těsně před koncem pořadu došlo i na otázku brexitu. Charanzová varovala, že se blíží okamžik, kdy Velká Británie opustí EU bez dohody. Konečná její názor sdílela. Pokud na tuto variantu opravdu dojde, Česko to bude bolet. „My budeme tou pátou nejpostiženější zemí," upozornila komunistka. Ve Francii a v dalších zemích prý už nabírají úředníky, kteří se připravují na to, co se stane, když Velká Británie opustí EU bez dohody. I my bychom se na tuto situaci měli důsledně připravovat. Abychom pak na konci března 2019 nedělali překvapené.
Charanzová podotkla, že Velká Británie sama nepočítala s tím, že občané budou hlasovat pro brexit a proto to dnes vypadá tak, jak to vypadá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
