Lidovecký starosta: Na koaliční smlouvu se dívám s obavami a očekáváním

Jak jste se vyjádřil již po předčasných volbách pro ParlamentníListy.cz, domníváte se, že by lidovcům prospělo nebýt ve vládě za každou cenu. Přesto se tak stalo. Jaký dopad to bude mít podle vás na preference strany do budoucna? A domníváte se, že vláda vydrží celé své funkční období? Proč?

Doufejme, že vláda vydrží, a to s minimálními selháními politiků a minimálními personálními obměnami. Naše země už potřebuje stabilitu, časté výměny například na ministerských postech ji přinést nemohou. Náš region takto odnášel například časté změny na postu ministra dopravy, kdy jsme znovu a znovu ministerstvo přesvědčovali o důležitosti budování dopravního napojení severu Moravy vybudováním rychlostní komunikace I/44. Role křesťanských demokratů určitě není jednoduchá, nicméně zatím je dle mého dobře zvládnutá, stěžejní body dovedou kolegové vykomunikovat. Nárůst preferencí bude záviset i na chování koaličních partnerů, teď mám na mysli především jejich politickou korektnost. Jde také o to, zda získá větší důvěru vláda jako celek a následně všechny vládní strany.

Jaké máte celkově dojmy z obsahu koaliční smlouvy z hlediska programu a priorit lidovců?

Koaliční smlouva je názorovým průnikem programu tří politických subjektů, osobně si myslím, že z hlediska uplatnění programu KDU-ČSL je to maximum možného. Současně se ale na koaliční smlouvu dívám perspektivou komunálního politika s obavami a očekáváním, co přinese pro města a obce. Témata jako změna zákona o sociálním bydlení či regulace hazardu jsou ve výčtu, rozhodující ale bude konečné znění právní úpravy. Taktéž není zřejmé, jak bude dále probíhat reforma veřejné správy.

Příčinu úspěchu nových stran přičítáte volání po změně. Vy osobně jste však skeptický k tomu, zda nové strany dokáží přinést pozitivní změnu. Co by tak podle vás České republice nejvíce prospělo?

Naši zemi bezesporu doprovází krize důvěry v politiku obecně, zvláště tu prezentovanou politickými stranami. Nové strany stejně často přetahují své kádry z jiných politických stran a přirozeně za čas punc novoty ztratí spolu s tím, jak najedou do zajetých kolejí. Nicméně trend nedůvěry v politické uspořádání byl v západní evropské společnosti zaznamenán a popsán již dříve, určité východisko se spatřuje v občanské společnosti – ta se ale dá rozvíjet spíše v menších sídlech. Myslím, že zemi by nejvíce prospělo, kdyby se v politice angažovali slušní lidé, nenechali se odradit a získali důvěru veřejnosti. Možná to zní příliš idylicky, ale já to tak stále vnímám.

A jakou změnu zákona byste uvítal jako starosta? Co vám dělá největší vrásky, ale není ve vašich možnostech to ovlivnit?

Určitě potřebujeme změnu zákona o sociálním bydlení, kerý dnes vytváří sociální napětí a ghetta. Z jeho důsledků mají občané regionu obavu především vzhledem k nejistému využití bývalé polní nemocnice v Zábřehu, aby se tato nestala takovýmto ubytovacím zařízením. Změnu by potřeboval taktéž zákon o zadávání veřejných zakázek, aby byl silnějším nástrojem pro objednatele odmítat podhodnocené nabídky nekvalitních firem, které často berou práci spolehlivým místním firmám. A celkově by bylo dobré posílit pravomoci obcí, například v oblasti boje s hazardem či zákazu kouření. Možnost vykázat osoby, které chtějí znepříjemňovat život slušným občanům, mimo hranice katastru, bych také uvítal, to je ale asi science fiction.

Letošní rok je supervolební. Budete chtít i vy osobně obhájit mandát?

Samozřejmě chci občanům svou osobu na pozici starosty nabídnout. Důvodů je více: První roky ve funkci jsou prostorem hlavně k ukázání směru a stylu. Můžeme ale představit i výsledky, například v oblasti projektů realizovaných s přispěním evropských a národních dotací. Protože řada úkolů přesahuje rámec čtyř let, mám jich na radnici plno rozdělaných, spousta je v oblasti vizí.

Ambice být starostou jste ale neměl a plánoval jste akademickou dráhu. Co vám tak povolání starosty dalo, a nelitujete svého rozhodnutí?

Velmi různorodá práce pro město a jeho občany mě jako lokálního patriota baví a naplňuje. Je to možnost setkávat se s lidmi, tříbit své názory a přirozeně vidět výsledky práce. Na rozvoji a životě města se podílí obrovský tým – nejsou to jen zastupitelé či pracovníci města, ale všichni, kdo přikládají ruku k dílu, například podnikatelé či neziskové organizace. A je pro mě velkou ctí být součástí tohoto týmu.

Město nedávno neuspělo u Nejvyššího soudu se svým dovoláním proti rozsudku Krajského soudu v Olomouci ve sporu o prodej pozemků firmě Wanemi, rozhodlo se ale odvolat u Ústavního soudu. Jak to s odvoláním vypadá? Proběhlo již líčení?

Líčení ještě neproběhlo, usilujeme o to, aby bylo veřejné. Závěr soudu a to, jak se postaví k námitkám města Zábřeha a jak je vypořádá, bude jistě precedentní pro celou řadu dalších obdobných případů.

Rozpočet města je koncipován jako schodkový. Financování vzniklého schodku ve výši 47.359.000 Kč je zajištěno zapojením finančních prostředků z minulých let. Jak ale rozpočet města ovlivnila novela RUD? A jaké hlavní investice tak letos plánujete?

Novela rozpočtového určení daní nám příjmy navýšila v řádech milionů, nutno ale podotknout, že jsme ale přišli například o příspěvky v oblasti školství od státu. Letos nás čekají nebývale velké investice. Největší investiční akcí v historii města vůbec je projekt zahrnující pět měst nazvaný „Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy – 2. etapa“, tedy rekonstrukce kanalizace, s celkovým objemem 1,6 miliardy korun a dotací z evropských a národních zdrojů ve výši 1,2 miliardy. Ve městě se v průběhu dvou let proinvestuje kolem 715 milionů korun, dotace pro zábřežskou část bude přes 540 milionů, částkou přes 100 milionů se na projektu bude podílet společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk (městy a obcemi vlatsněná společnost a realizátor projektu) a 75 miliony město Zábřeh, kryto úvěrem. Projekt umožní další rozvoj města, to se dočká vybudování nové splaškové kanalizace v lokalitách, kde dosud není, a rekonstrukce stávající jednotné kanalizace. Celkem se postaví sedmnáct kilometrů nové kanalizace, rekonstrukcí projde dalších deset kilometrů stávajícího potrubí. Další velkou investicí je rekonstrukce Masarykovy školy pro potřeby ZUŠ, na celkový objem asi 48 milionů korun připadá dotace Regionálního operačního programu Střední Morava 15 milionů. Nositelem dalšího projektu spolufinancovaného z tohoto programu je Olomoucký kraj, jedná se o kruhový objezd před Kulturním domem za asi 20 milionů. Taktéž další projekty plánujeme financovat s využitím dotací, konkrétně revitalizaci horního parku a zázemí pro ekologickou výchovu u školky s využitím operačního programu Životní prostředí.