Sociolog a koordinátor projektu Férová škola Marek Zemský věří, že některé kritické názory mohou být způsobeny absencí pozitivních zkušeností s konceptem inkluzivního vzdělávání. "Ten je přitom základním stavebním kamenem nejprogresivnějších vzdělávacích systémů evropských států, jejichž žáci dosahují nejlepších výsledků ve srovnávacích testech OECD," uvedl v tiskové zprávě.
Při návštěvě škol s otevřeným přístupem k žákům s handicapem se podle Ligy lidských práv mohou veřejní činitelé přesvědčit, že i v Česku lze dlouhodobě úspěšně vzdělávat společně žáky s velmi rozmanitými potřebami.
Na tuto organizaci se často obracejí rodiny znevýhodněných dětí, které chtějí svého potomka zařadit do běžné základní školy nedaleko bydliště. Stávají se tak přirozenou součástí místní komunity. S pozitivní zkušeností se svěřila Lenka Hrazdirová, matka autistického chlapce. "Když dneska vidím, že Jeník je spokojený a prospívá, vím, že to mělo smysl," uvedla.
Liga lidských práv poukazuje na to, že podmínky pro inkluzivní vzdělávání stále nejsou v tuzemsku ideální. Považuje za nutné, aby se při transformaci českého školství počítalo s tímto principem. Ministerstvo školství věří, že dětem se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách pomohou novinky zavedené v novele školského zákona, kterou nyní projednávají poslanci. Nově by totiž pomoc těmto žákům neměla být založena na diagnóze, ale souboru podpůrných opatření, která jsou pro ně nezbytná.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bra, čtk