"To je jedna z otázek, zdali bychom se přímo nemohli podílet na daňovém inkasu jednotlivých právnických osob, které fakticky vykonávají svou činnost na území té obce," uvedl Lukl. Podle něj by tento příjem pomohl obcím řešit někdy negativní důsledky, které provoz firem přináší, například na životní prostředí. Představy o výši podílu zatím Lukl nechtěl konkretizovat dříve, než budou k dispozici analýzy a "aby to někdo nesmetl ze stolu jenom kvůli tomu, že jsme navrhli procento, které je naprosto nereálné. Podklady by podle Lukla chtěl mít svaz k dispozici během tří měsíců.
Městské samosprávy si už několik let stěžují na nedostatečné finanční ohodnocení za výkon státní správy
Lukl připustil, že "snáze prosaditelné" ale bude to, aby stát proplácel obcím jednotlivé úkony státní správy, kterými je pověřil. Podle předsedy svazu by měl stát proplácet obcím tyto úřední kroky podobně, jako pojišťovny hradí zdravotnické zákroky nemocnicím, aby měly za jednotlivé výkony faktické platby.
Městské samosprávy si už několik let stěžují na nedostatečné finanční ohodnocení za výkon státní správy, kterou musí dotovat ze svých rozpočtů. Patří k nim vydávání průkazů totožnosti nebo sociální agenda či úkony podle živnostenského zákona. Při platbě za výkon by podle Luklova předchůdce Dana Jiránka odpadlo složité a méně spravedlivé přerozdělování peněz za výkon státní správy mezi obce. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už na květnovém sněmu svazu požadovanou změnu neodmítl. "Určitě je to k debatě a jsem otevřený diskusi," uvedl.
Lukl se slíbil zasadit o profesionalizaci svazu. Chce, aby se jeho fungující celorepubliková struktura přesunula i na úroveň jednotlivých krajů. Na svého předchůdce chce navázat v aktivní komunikaci s vládou a Parlamentem. Zlepšit by chtěl naopak komunikaci mezi jednotlivým komorami svazu, které tvoří obce, města a statutární města.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp