Lux by prý měl patnáct let po smrti z lidovců radost. Strana dělá to, co chtěl

21.11.2014 10:14

Páteční Hospodářské noviny píší o tom, že patnáct let po smrti legendárního lidoveckého lídra Josefa Luxe začíná konečně jeho strana plnit to, o co sám Lux v devadesátých letech tolik usiloval a byl za to mnohými kritizován. Dnes z toho lidovci dělají svoji přednost.

Lux by prý měl patnáct let po smrti z lidovců radost. Strana dělá to, co chtěl
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

Josef Lux chtěl, aby lidovci nebyli jen malou středovou stranou, vysmívaným jazýčkem na vahách, nýbrž silnou formací po vzoru německých křesťanských demokratů CDU. A aby na české politické scéně představovali jakousi „klidnou sílu“, stranu, která místo ostré konfrontace akcentuje dialog. Kvůli tomu se také snažil oslovit osobnosti mimo vlastní stranu ochotné kandidovat. Do lidoveckých řad se mu povedlo přivést například Zuzanu Roithovou, Martina Bursíka či Petra Pitharta. A prosadil si to i přesto, že se proti stavělo zejména konzervativní křídlo strany, které rovněž v roce 1998 těžko neslo čtyřkoalici s US, DEU a ODA.

„On byl člověk, který vytvářel dialog opravdu s každým, i s nejzatvrzelejšími oponenty. Proto si myslím, že mnohokrát nebyl pochopen. Jeho partneři v politice mu ale nerozuměli. A dnes se dává do popředí, že politik musí vést dialog – takže Josef přeběhl dobu,“ uvedla pro HN manželka Josefa Luxe Věra.

Když Josef Lux v listopadu 1999 podlehl leukémii, KDU-ČSL tápala a v roce 2010 se po neúspěšných parlamentních volbách propadla na samé dno, ze kterého ho dokázala vytáhnout mladá lidovecká garda kolem současného předsedy Pavla Bělobrádka. HN podotýkají, že jejich strategie otevření strany za okruh věřících a nekonfrontační politický styl odpovídají odkazu Josefa Luxe.

Bělobrádkova snaha dosahovat dvouciferných volebních výsledků má ovšem podle HN jasnou mez. „Lidovci narážejí stále – už za první republiky a potom i po roce 1989 – na limity dané jejich profilem. Česko je jedna z nejsekularizovanějších zemí Evropy a představa, že by tu byla středopravá křesťanská strana s podporou 20 až 30 procent hlasů, je nerealistická, pokud to má být křesťanská strana,“ uvádí politolog Jan Kopeček. Tuto skutečnost si současné vedení lidovců uvědomuje a tak se pokusilo vyškrtnout z názvu „křesťanská“ – po vzoru rakouských lidovců. Silně konzervativní členové z Moravy ale takovou debatu na jihlavském sjezdu v roce 2012 razantně smetli ze stolu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luš

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

16:02 Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

„Aktivistická sebelikvidace Evropy čištění celého světa neprospěje,“ podotýká ke Green Dealu emeritn…