No-go zóny představují příměstské oblasti, kde žije soustředěna ve větší míře muslimská komunita, která nerespektuje zákony hostitelské země. Tyto oblasti existují zejména ve větších západních velkoměstech, jako je Londýn, Berlín, Malmö, Paříž či Marseille. Zatímco vlády jednotlivých evropských zemí obvykle prohlašují, že tzv. no-go zóny jsou pouhým výmyslem alarmistů a islamofobů, policisté a místní úřady mají často odlišné zkušenosti.
Před nedávnem se o existenci no-go zón hovořilo ve Švédsku, kde údajně existuje téměř šest desítek podobných míst. Nyní bylo v rámci celospolečenské diskuze to samé téma otevřeno také ve Francii, která patří vzhledem k šesti- až sedmimilionové muslimské komunitě k nejhůře „postiženým“ západním zemím. Vše vyvolal incident na problémovém sídlišti La Grande Borne ve čtvrti Viry-Châtillon na jihu Paříže, kde byli zraněni čtyři policisté, kteří zajišťovali ochranu bezpečnostních kamer.
Několik obyvatel převážně muslimy obývaného sídliště na ně zaútočilo Molotovovými koktejly a jeden ze zasahujících policistů se nachází v kritickém stavu. Zatímco premiér Valls slibuje, že vláda dokáže zaručit klid a pořádek, a tvrdí, že žádné no-go zóny neexistují, někteří expolicisté jsou ve světle mnoha desítek incidentů v těchto oblastech jiného názoru. „Samozřejmě, že no-go zóny existují po celé Francii a policie zde není schopna prosazovat právo a bezpečí,“ uvedl zástupce organizace militantních expolicistů Denis Jacob.
Celý text v angličtině je ZDE.
„Policisté se v těchto oblastech běžně stávají terčem útoků ze strany násilníků, kteří nerespektují francouzské zákony. Stejným způsobem je potom bráněno v jejich práci také zasahujícím hasičům. Vláda však nikdy existenci no-go zón nepřizná, protože by tak přiznala selhání států. Není to však problém jen současné vlády, ale všech vlád v předchozích dvaceti letech,“ cituje internetový sever Local Jacoba a uvádí aktuální statistiky, které dokazují, že počet útoků na policisty výrazně vzrostl.
V porovnání s rokem 2010 se v loňském roce navýšil počet zranění policistů a četníků při výkonu služby o 25 %. Zatímco v roce 2010 došlo ke 4535 zraněním, o pět let později to bylo již 5674. Na straně četníků, tedy příslušníků vojenské policie, se potom množství zraněných zvýšilo z 1408 na 1807. „Část populace nechová vůči policii a úřadům žádný respekt. Částečným řešením by mohl být návrat lokálních policejních stanic. Policisté by tak byli v užším kontaktu s místními obyvateli a snadněji by se dostali k potřebným informacím,“ míní Jacob.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
