Co říkáte na zpravodajství ČT? Anketa
Členové Rady České televize byli na svém třetím zasedání za sebou konfrontováni s názory několika rozhořčených zástupců z řad veřejnosti, kteří si při hodnocení objektivity a vyváženosti zpravodajství ČT nebrali servítky. „Ale já se domnívám tak jako většina lidí, že je objektivní. Vyváženost je věc velice subjektivní, hodnotí se podle průzkumů nejrůznějších agentur, čili to není podle mě relevantní,“ říká pro ParlamentníListy.cz člen Rady ČT Jiří Kratochvíl. „Tu kritiku beru jako neopodstatněnou, sám považuji zpravodajství České televize v principu za objektivní. Samozřejmě dělají ho také jenom lidé, takže se občas nějakých chyb dopustí, ale celkově ho považuji za objektivní,“ přidává se i radní Luboš Beniak.
Na rozdíl od svých kolegů je Petr Koutný ve svém soudu o objektivitě zpravodajství České televize opatrnější. „Česká televize se nachází v nějakém geopolitickém prostředí, kde panuje určité vidění světa, na jehož základě posuzuje svoji vyváženost. Není to však hledisko absolutní, je to pouze relativní srovnávání v rámci geopolitického prostoru, v němž se nachází naše společnost, a tedy i její veřejnoprávní médium. Není tajemstvím, že všechny rešerše, které si dělá Česká televize u renomovaných agentur, pro ni vycházejí dobře. Nicméně ty agentury se nacházejí v tomtéž geopolitickém prostoru jako Česká televize, čili je to zase předem svým způsobem determinovaný pohled,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Koutný.
Fotogalerie: - Zasedání rady ČT
Na zasedání Rady ČT chodí profesionální revolucionáři
V názorech na hlasy lidí, kteří vystoupili na posledních třech jednáních Rady s kritikou zpravodajství České televize, především toho z Ukrajiny, ale i o prezidentu Miloši Zemanovi, se oslovení radní liší. „Myslím si, že jsou to hlasy okrajové. Rozhodně to není většina,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Luboš Beniak. „Jsem rád, že se veřejnost zajímá o vysílání veřejnoprávního média. Přijímám i tu kritiku, protože to je jediný způsob, jak něco zlepšovat nebo se nad něčím zamýšlet. A beru to jako impuls z veřejnosti, abychom se tím zabývali,“ konstatuje člen Rady ČT Petr Koutný.
Psali jsme:
Podle Jiřího Kratochvíla jde o lidi, kteří budou revoltovat vždy. „Jednou proti základnám, podruhé proti zpravodajství, potřetí budou revoltovat kvůli chlebu. Podle mého to jsou profesionální revolucionáři, takoví Che Guevarové, revolucionáři za každou cenu. Kdyby nebylo zpravodajství o Ukrajině, našli by si k protestům něco jiného. Zpravodajství České televize má svoje chyby, ale bylo by to divné zpravodajství, kdyby žádné chyby nemělo. Zpravodajství je velice složitá záležitost, velmi citlivá, půda v něm je vždy horká. Ale tahle skupinka by si vždy něco našla,“ míní Jiří Kratochvíl.
Vyjádření o určeném úhlu pohledu vyvolalo bouřlivou diskusi
Během třetího letošního zasedání Rady ČT vzbudilo nebývalou pozornost vyjádření radního Michala Jankovce k objektivitě zpravodajství České televize. „Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. Česká televize se na to nesmí dívat tak, jako kdyby byla součástí současného Ruska, které nikdy žádné humanistické tradice v evropském slova smyslu nemělo. To bychom museli vystoupit z Evropské unie,“ prohlásil Michal Jankovec.
„Nerozuměl jsem dost dobře, co chtěl říct, protože tam byly i některé věci mimo mé chápání,“ přiznává s odstupem více než dvou týdnů Jiří Kratochvíl. „Já jsem pak s panem Jankovcem hovořil mezi čtyřma očima a pan kolega mi pravil, že ho to poněkud mrzí, jak to bylo pochopeno. Říkal, že měl příliš krátký čas na to, aby to nějak zevrubněji vysvětlil. Ale víceméně reagoval na můj příspěvek, že všechno, co posuzujeme ze svého hlediska, je svým způsobem determinováno geopolitickým prostorem, v němž žijeme. Proto jsem na minulé Radě řekl, že Česká televize by to zpravodajství vedla trošku jinak, kdyby byla umístěna nějakých padesát kilometrů jižně od Moskvy,“ podotýká Petr Koutný.
Nikdo si nemůže myslet, že Evropská unie diktuje zpravodajství České televize
Rozruch, jaký vyjádření Michala Jankovce vyvolalo, se ani trochu nelíbí Luboši Beniakovi. „Tohle je dezinterpretace. Pan kolega Jankovec se nevyjádřil úplně šťastně, ale rozhodně z toho, co řekl, nevyplývá tato interpretace, která mu je podsouvaná. Přece mi nebudete říkat, že si někdo může myslet, že Evropská unie diktuje zpravodajství České televize, co má a co nemá vysílat. To je takový nesmysl, že to přece nemůžete myslet vážně. Nebo to fakt myslíte vážně? Byla to nešťastná formulace, která některým lidem dala prostor k tomu, aby to jeho vyjádření interpretovali způsobem, který jim vyhovuje,“ domnívá se Luboš Beniak.
Podle něj je nabíledni, že Evropská unie, ani žádný z jejích orgánů, nemůže diktovat jakýmkoli médiím, co mají, nebo nemají říkat. „To ani nebyl smysl slov pana Jankovce, přestože jeho vyjádření na minulém zasedání bylo ve zkratce a nebylo úplně formulačně přesné. Měl na mysli, že Evropská unie povoluje financování koncesionářskými poplatky pouze médiím, která vyhoví určitým předpokladům, které se ale netýkají úhlu pohledu v žurnalistickém smyslu, ale týkají se systému v jejich zemi. Nemluvil o tom, jestli se má ve zpravodajství říkat, že Putin si smí na Ukrajině dělat, co chce, navzdory smlouvě, kterou Rusové podepsali v roce 1994, nebo že podporování povstalců Ruskem není správné, což je můj názor,“ vysvětluje radní Luboš Beniak.
Taková Russia Today žádná kritéria pro vysílání dodržovat nemusí
Michal Jankovec začal vysvětlování svého dva týdny starého výroku tím, že je rád, že Česká televize sídlí právě na Kavčích horách v Praze a v zemi, která je členem Evropské unie, a tudíž vysílá podle nějakých norem, které například televize Russia Today nedodržuje a něčím podobným se řídit nemusí. „Každý stát je naprosto suverénní v tom, jaké přijme normy pro kvalitu veřejnoprávního vysílání. Ovšem ty musí splňovat nějaká základní kritéria, k nimž jsme se zavázali už jenom tím, že jsme podepsali Maastrichtskou smlouvu, ve které se mimo jiné zdůrazňuje, že členské státy musí dodržovat zásady demokracie, základních lidských práv a svobod, včetně svobody projevu a z ní vyplývajícího práva na informace,“ upřesňoval Michal Jankovec.
Odvolával se přitom na slova mediálního experta Milana Šmída, který v roce 2012 při zpracování studie o plnění úkolů veřejné služby vysíláním uvedl, že by studie nebyla úplná, kdyby se hodnocení omezilo pouze na kritéria stanovená zákonem. Proto je třeba do posuzování plnění úkolů zahrnout i kritéria kladená na veřejnou službu vysíláním v celoevropském kulturním kontextu tak, jak se promítají do dokumentů a závěrů Rady Evropy a Evropské Unie, a která jsou částečně zachycena v Kodexu České televize. A především toto prý měl radní Michal Jankovec při svém původním vyjádření na mysli, nikoli to, že by České televizi něco Evropská unie nakazovala.
Radní se nenechá ovlivnit ultrahnědým ani ultrarudým spektrem
Na pomoc při vysvětlování si vzal i sdělení Evropské komise 2009/C 257/01 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání a rovněž Kodex České televize. „Kdyby vysílání České televize nedodržovalo zákony a Kodex, tak by jí komise Evropské unie mohla odebrat právo veřejného financování. Tohle jsem možná minule řekl příliš krátce a neobratně. Po sérii sms a telefonátů, z nichž některé byly výhrůžné, některé z ultrahnědého a jiné z ultrarudého spektra, zvažuji, jestli podniknu nějaké právní kroky. V žádném případě se ale tímhle nemíním nechat ovlivňovat ve smyslu svého rozhodování,“ uzavřel Michal Jankovec na posledním zasedání Rady ČT záležitost se svým původním výrokem.
Kriticky se ke zpravodajství České televize však nevyjadřují jen hosté na zasedání Rady ČT, ale i politici. Nejvíce je slyšet senátor Jan Veleba, který dokonce přišel s návrhem, jak skoncovat s údajným lhaním České televize. Ten, kdo by byl jejím vysíláním přímo poškozen, by nemusel platit koncesionářské poplatky po dobu pěti let. Více než na senátorech bude ale záležet na poslancích, protože sněmovna bude v dohledné době schvalovat Výroční zprávu o činnosti České televize za rok 2014, kterou mu má do konce března Rada ČT předložit. Nespokojenost zákonodárců by mohla vést až k tomu, že výroční zprávu neschválí.
Není důvod, proč by poslanci neměli schválit Výroční zprávu o činnosti ČT
„To je jejich svobodná vůle. Žijeme v parlamentní demokracii, takže to je jejich svaté a nezadatelné právo rozhodnout tak, jak považují za správné. Nedá se říci, že by mě nějak znervózňovala představa neschválení. Ale znervózňuje mě cokoli, co je proti České televizi. Je samozřejmé, že v ní jsou velké rezervy v nejrůznějších sférách. Ale zase, že by to byla taková katastrofa, jak z toho dělají ti lidé, co chodí v poslední době na jednání Rady, to není. Chtělo by to chladnou hlavu a spíš by se měli kritici zamyslet nad tím, co vůbec budou říkat,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz člen Rady ČT Jiří Kratochvíl.
„Neschválení je jedna ze dvou možností, tak se s ní musí také počítat. A rozumím tomu, že i politická reprezentace je ve svých pohledech rozdělená, takže uvidíme, zda převáží jedno, nebo druhé hledisko,“ bere Petr Koutný hrozbu neschválení s nadhledem. „Dovedete si představit, že by všichni politici byli spokojeni s čímkoli? Tak to je moje odpověď. Víte o nějakém jiném senátorovi, který usiluje o totéž co pan Veleba? Čili je to jeden senátor, který tento názor teprve připravuje nebo o něm hovoří. To má váhu jednoho hlasu v Senátu, navíc nikoli ve sněmovně. Výroční zpráva se teprve připravuje, ale já osobně nevidím důvod, proč by neměla být schválena,“ dodává pro ParlamentníListy.cz radní Luboš Beniak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
