Mihola poukázal na to, že v naší zemi byl Velký pátek státním svátkem od roku 1939 a pak též v době od roku 1946, než jej o pět let později zrušil komunistický režim. Na to reagovala komunistická poslankyně tím, že ČR má státních svátků dostatek a ani v současnosti nikdo věřícím nebrání, aby například podle křesťanské tradice drželi o Velkém pátku půst. Přikláněla by se spíše k tomu, aby byl jako nový státní svátek ustanoven druhý listopadový den, kdy skutečně většina veřejnosti cestuje uctít památku zesnulých blízkých na hřbitovy.
Mihola nesouhlasil s názorem Konečné ohledně počtu svátků, ČR je v tomto směru prý pod evropským průměrem. Zmínil také, že v některých zemích, jako je například Velká Británie nebo Lucembursko, lidé o den volna navíc nepřijdou ani v případě, pokud svátek připadne na neděli či na sobotu. Za takové situace je volným dnem jiný, jinak pracovní den.
Někteří komunisté by Velký pátek jako svátek možná podpořili
Moderátor zmínil slova lidoveckého poslance, který se snažil podpořit návrh jeho strany i tím, že takový krok by přivítala řada lidí i z praktických důvodů. Školáci mají totiž již od čtvrtka velikonoční prázdniny.
Televize následně odvysílala krátké příspěvky zahraničních zpravodajů. Z nich vyplývalo, že v největší západoevropské zemi, Francii (zde s výjimkou Alsaska a zámořských teritorií), a v Itálii je Velký pátek běžným pracovním dnem. Na to Mihola reagoval tím, že ve 20 z 30 evropských zemí je naopak tento den státním svátkem.
Komunistická poslankyně ale upozornila, že o tomto problému klub KSČM nejednal a připustila, že někteří její kolegové by za určitých podmínek mohli podpořit zákon, kterým by se Velký pátek stal dalším státním svátkem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
