Úvodem Albrightová ukázala fotografii, na níž je jako tříletá již v Londýně. „Bylo to v čase, kdy bombardovali Londýn. Vždy v noci jsme šli do sklepa. Můj otec vždy říkával, že kdyby ta bomba na dům spadla, tak bychom stejně umřeli,“ sdělila Albrightová s tím, že Britové byli na všechny moc hodní. Rodiče pak označila za patrioty. „Byli víc Čechoslováky než Židy,“ mínila Albrightová.
Repro foto: Vysílání ČT
S rodiči bydlela nejprve v Anglii, pak v Jugoslávii, do školy chodila i ve Švýcarsku. „Po válce mně bylo osm let. Museli být zdrceni, když se vrátili domů a zjistili, že všichni jsou mrtví. Nepamatuji si, že by brečeli. Byli stateční, chtěli nám udělat normální život,“ řekla.
Podotkla také, že neví, co by se s rodinou stalo, kdyby za komunismu v Česku zůstala. „Otec hlavně varoval, když jsou vlády s komunisty. Oni neslouží demokracii, oni chtějí převrátit demokracii,“ pronesla varovně exministryně.
Repro foto: Vysílání ČT
„Asi by byl otec zavřený,“ řekla. „Američani až do převratu nerozuměli moc dobře, co tady Sověti dělali,“ podotkla také. Vzpomínala, jak její otec psal knihy o Československu. „Měla jsem pocit, že jsme všichni vyrostli s Masarykem. Já jsem vždy chtěla být perfektní dcera,“ prozradila ke vztahu se svým otcem Albrightová.
Video najdete ZDE.
„Když se člověk dívá na historii 20. století, tak vidí věci, ze kterých se člověk může naučit. Vždy jsem se zlobila na to, co se stalo v Mnichově,“ řekla Albrightová. „Když jsem najednou měla nějaký vliv na americkou politiku, myslela jsem, že nemůžeme zapomenout na lidi, které neznáme moc dobře, ani nevíme, jakým jazykem mluví. Ti lidé byli zabiti jen proto, že měli jinou víru,“ uvedla. Kamera přitom ukazovala záběry z válek v bývalé Jugoslávii, které probíhaly právě v té době.
„Já jsem věděla, že Miloševič řekl, aby lidé jenom proto, že byli musulmani albánský, byli zabiti. A mysleli jsme na to, jak bychom to udělali, aby to přestalo. Člověk ví, když udělá bombardování, že tam umřou lidé. A nevěřila jsem, že někdy budu muset udělat, poslat lidi do války,“ zavzpomínala následně bývalá šéfka americké diplomacie. Po záběrech na srbského prezidenta Miloševiče a zapalování americké vlajky začala exministryně vyprávět, že v Kosovu je tak populární, že tam rodiče své dcery často pojmenovávají Madeleine.
„Pracovala jsem pro dva zajímavé demokratické prezidenty,“ uvedla také Albrightová a vzpomněla například na Billa Clintona. „On se rozhodl, že máme udělat větší NATO. A Jelcin tehdy říkal, že to není nutné, neboť není Sovětský svaz,“ zmínila a vyvrátila, že by USA nerespektovaly Rusy.
„Rusové pořád říkají, že jsme je nerespektovali. To je taková blbost. My jsme na tom pracovali furt, aby fungovali jako normální země,“ uvedla.
Pak vzpomínala na velkou politickou osobnost. „Role osobností je veliká. A je moc důležité vědět, kdo udělal co a proč. Člověk se musí tady na to jenom podívat, jak velkou roli měl Václav Havel a jak schází. Člověk mohl být hrdý, že takový člověk se vykolébal z toho, co se tady dělo,“ podotkla také Albrightová k českému prezidentu Havlovi. „Zvláštní je, že je víc vážený v cizině než tady. Až když zemřel, lidé věděli, co se tady ztratilo. Nebylo lehké demokracii najít,“ varovala bývalá ministryně.
Repro foto: Vysílání ČT
„Demokracie je křehká,“ dodala. Kamera přitom ukazovala záběry na transparent STOP NATO a vše provázel zvuk pískotu.
Závěrem pak zavzpomínala na odchod svého manžela. „Bylo to příšerné. A chtěla jsem vědět, proč se to stalo,“ sdělila Albrightová, jež byla vdaná 23 let. „Udělala bych vše pro to, aby se mnou můj muž zůstal, ale vím, že bych nebyla ministryně, kdybych byla vdaná,“ podotkla Albrightová, jež podle svých slov byla ve vládě velmi ráda.
„Ženskýé, které pracují, se dívají na ženy, které jsou doma, jako že nic nedělají. A obráceně. A to mi vadí, že se pomlouváme. V pekle je speciální místo pro ženy, které si nepomáhají,“ dodala Albrightová.
A co dělá Albrightové starosti? „Nacionalismus. Něco jiného je patriotismus,“ řekla s tím, že patriotismus je „zajímavý“, ale nacionalismus ji znervózňuje. Na demokracii je podle Albrightové nutné pracovat. „Člověk si musí pamatovat historii, aby se neopakovala,“ vyprávěla. „A tak musíme učit ty mladé, kteří tomu ještě nerozumějí,“ uzavřela výklad.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
