Majitel hotelu v Kurdistánu pro PL: Chcete lidská práva pro uprchlíky, ale na sebe nehledíte. V Německu Turci, Paříž samý Súdánec a Alžířan. To není dobré. A vaši mladí se bojí zakládat rodiny

20. 3. 2016 13:36

ZÁPISKY Z KURDISTÁNU O lásce současných Němců a Francouzů k vlasti dost pochybuji. V Německu jsou všude Turci, když se projdete Paříží, je to samý Súdánec a Alžířan. To není dobré. Tak smýšlí restauratér a podnikatel v cestovním ruchu z iráckého Arbílu Laheeb D. Hanna, který na Česko nedá dopustit. O islámu ale mluví hodně varovně.

Majitel hotelu v Kurdistánu pro PL: Chcete lidská práva pro uprchlíky, ale na sebe nehledíte. V Německu Turci, Paříž samý Súdánec a Alžířan. To není dobré. A vaši mladí se bojí zakládat rodiny
Foto: Jan Rychetský
Popisek: V křesťanské čtvrti Ankawa

Hotel Karlovy Vary. Člověk by ho čekal v Rusku, nicméně stojí v křesťanské čtvrti kurdské metropole Arbíl, nějakých sto kilometrů od fronty bojů s Islámským státem. Zrovna se tu koná konference o mezináboženském dialogu, takže si v přízemí podávají ruce imámové s pravoslavnými a křesťanskými knězi. Mezi nimi pobíhá drobný chlapík v obleku. Majitel hotelu, pětašedesátiletý Laheeb D. Hanna, následně vysvětluje svůj náhled na migraci do Evropy či existenci Islámského státu.

Fotogalerie: - Kurdská metropole Arbíl

Metropole iráckého Kurdistánu Arbíl je z velké čás...
Metropole iráckého Kurdistánu Arbíl je z velké čás...
Metropole iráckého Kurdistánu Arbíl je z velké čás...
Metropole iráckého Kurdistánu Arbíl je z velké čás...
Metropole iráckého Kurdistánu Arbíl je z velké čás...
Metropole iráckého Kurdistánu Arbíl je z velké čás...

Psi, kočky a rodina

V Evropě si všiml chování ohledně lidských práv, které mu nejde do hlavy: "Chcete lidská práva pro uprchlíky, ale na sebe nehledíte. Nicméně potřebujete lidská práva hlavně pro sebe. Dáváte jim jídlo, peníze, ubytování, ale někteří vaši staří lidé vypadají dost zbědovaně a ve městech je plno žebráků." Češi podle něj ještě celkem milují svou zemi, ale ostatní moc ne: "O Němcích a Francouzích dost pochybuji. V Německu jsou všude Turci. Když se projdete Paříží, tak je to samý Súdánec a Alžířan. To není dobré. Gastarbajtři vydělají peníze v cizí zemi, ale investují je doma."

"Vaše mladé ženy a muži se s největší péčí starají o kočky a psy, ale bojí se zakládat rodiny. A kdo se o ně asi bude ve stáří starat? Kočky a psi? Podpora rodiny by měla být vždy na prvním místě, ale v Evropě to tak není. Vaši otcové prolévali za své země krev a co mladá generace? Za několik desítek let nebude mít toto dědictví kdo bránit a vy ho bez protestu odevzdáte," podotýká pro ParlamentníListy.cz křesťanský restauratér z Arbílu.

Panny, alkohol a jogurt

Přijmout uprchlíky, kteří mají křesťanské kořeny, prý není problém, ale přijmout muslimy ano. Daesh, tedy Islámský stát, je toho nejradikálnějším důkazem. Jejich víra, jak říká Hanna, v panny, řeky alkoholu a jogurtu, kterými budou v ráji obklopeni, je dost pevná. "Na univerzitě v Basře jsem měl několik opravdu dobrých přátel. Rádi se dobře oblékali, občas popili, jejich sestry chodily v poslední módě. Kolem padesátky vyměnili přátelské večeře za Korán a ženám přikázali nosit šátky. Nicméně největší proměna se odehrála v jejich hlavách. Přestali být sami sebou," vzpomíná.

O Arbílu mluví jako o jednom z nejbezpečnějších měst v Iráku, ale přiznává, že mu zde zastřelili bratrance. "Ve všech zemích a kostelech, co jsem navštívil, hovořili kazatelé hlavně o lásce, pokoře a odpuštění. Nicméně muslimové tohle neznají. Pro ně jsme ti, co nevěří v Mohameda, takže prach. Chovají se úplně normálně, ale když nahlédnou do Koránu, začnou rozkazovat, vyžadovat dodržování svých pravidel, hledat na všem jiném chyby a tak dále. Naše vláda je navíc velmi slabá," podotýká.

Vyznání Praze a Karlovým Varům

Pracoval jako inženýr pro jednu konstrukční společnost v Basře, kde se postupem času bezpečnostní situace zhoršila. To byl rok 2003. Unesli mu bartrance, takže přestěhoval rodinu do Arbílu. Nicméně až v roce 2007 se z práce v Basře vyvázal. Na návštěvě Istanbulu viděl v hotelu muže, který na ostatní pokřikoval hello, hello, nosili mu kafe a noviny. Byl to majitel. "Říkal jsem si, to není špatné povolání," líčí, jak se chytil myšlenky postavit a provozovat hotel, kterou v roce 2011 proměnil v realitu.

Mezitím ale s manželkou každý rok cestoval po Evropě a vždy začínali v Česku. Moc se mu zalíbilo v Karlových Varech, Praha je podle něj úžasné muzeum. Takže když vybírali jméno pro svůj hotel, měli dvě možnosti. Manželka se rozhodla pro název s těžší výslovností, který je pro Iráčany a Kurdy navíc komplikovaný na zapamtování. "V Česku jsme za tu dobu poznali nespočet přátel, vaše pohostinnost je úžasná. Založil jsem cestovní kancelář Karlovy a začal pořádat zájezdy k vám. Rozneslo se to a místní konečně poznali, jak se vyslovují Karlovy Vary," směje se. A tak vysoko nad Ankawou, křesťanskou čtvrtí povětšinou muslimského Arbílu, svítí v noci nápis Hotel Karlovy Vary a někteří místní dokonce už i vědí, co to znamená.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pane redaktore, teď jste řekl prázdnou floskuli. Prezident Zeman opět po letech rozebral rozhlasáka, kterého kdysi složil anglickým slovíčkem

18:02 Pane redaktore, teď jste řekl prázdnou floskuli. Prezident Zeman opět po letech rozebral rozhlasáka, kterého kdysi složil anglickým slovíčkem

Exkluzivním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu byl po dlouhé době prezident Miloš Ze…