Dle Höschla v historii docházelo periodicky k masové krizi autorit, ale v současnosti je podle něj krize autorit permanentní. Höschl míní, že dnes může být autoritou kdokoliv, záleží na médiích, jak moc ho budou veřejně prezentovat. Podle Höschla to opravdu může být kdokoliv: „Každý může cokoli okamžitě masově zveřejnit. Stačí k tomu připojení a klávesnice, a může se z vás stát velký manipulátor ve veřejném prostoru,“ řekl Höschl pro Týdeník Echo.
„Problém je, že ve veřejném prostoru nelze rozlišit mezi tím, co je opravdu důležité a co méně. Takže někdo, kdo si dal vycpat silikonem prsa, je stejnou autoritou jako někdo, kdo vyhrál matematickou olympiádu,“ vysvětlil problém Höschl s tím, že první zmíněný je dokonce autoritou větší, jelikož má větší viditelnost.
Höschl tak vysvětluje, že autority nemizí, ty pravé autority prý stále samozřejmě existují, ale podle něj mizí rozlišovací schopnosti společnosti, kdo je opravdová autorita. Podle Höschla je zásadní rozdíl mezi dnešní dobou a dobou před sto lety. „Z dnešního pohledu to může vypadat jako nedemokratické, ale všechno má svá pro a proti. Zatímco tehdy užší skupiny mohly manipulovat širšími skupinami, dnes může manipulovat každý s každým, bez jakékoliv úrovně rozlišení,“ řekl Höschl.
Podle Höschla je také vidět z příkladu T. G. Masaryka jako autority, jak se může pohled na něj v historii měnit. „Pro staré Rakousko byl Tomáš Garrigue Masaryk trestanec odsouzeníhodný nejlépe k trestu smrti, hned rok na to se karty s autoritami obrátily o 180 stupňů,“ přiblížil Höschl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste
