Máme právo bránit svou zemi a civilizaci bílého muže se zbraní v ruce. Vondra a poradce Thatcherové debatovali o budoucnosti pravice a zazněly i pochvaly na Zemana a Trumpa…

02.12.2016 11:20

REPORTÁŽ Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut uspořádalo ve čtvrtek přednášku „Budoucnost konzervatismu v Evropě“, na níž vystoupil britský konzervativní komentátor a bývalý poradce Margaret Thatcherové John O’Sullivan, politolog Stanislav Balík a nakladatel a politolog Alexander Tomský. Akci moderoval exministr Alexandr Vondra.

Máme právo bránit svou zemi a civilizaci bílého muže se zbraní v ruce. Vondra a poradce Thatcherové debatovali o budoucnosti pravice a zazněly i pochvaly na Zemana a Trumpa…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Veřejná přednáška „Budoucnost konzervatismu v Evropě“ v atriu vysoké školy CEVRO Institut. Účastnil se též John O’Sullivan, britský konzervativní politický komentátor, novinář a spisovatel

Všichni řečníci se shodli, že předním ukolem konzervatismu je ochrana tradičních hodnot západní civilizace a národního státu proti neomarxistické revoluci rozvracející přirozený řád.

Je to dnes jak za bolševika. Lidé se bojí mluvit

Alexandr Vondra ve svém úvodním slovu řekl, že po pádu komunismu toho bylo málo, co se dalo konzervovat – hovořilo se hlavně o revoluci a transformaci. Ale po 15 letech po listopadu toho bylo dle něj dost ke konzervování – svoboda a demokracie, volný trh a výsledky transformace.

Varoval před oklešťováním svobod v současné době – například svobody vyjadřování či podnikání. Je to dnes dle něj podobné jako za bolševika – lidé hovoří jinak doma než na veřejnosti. Marxismus ve společenské oblasti se teď vrací zadním dvorkem ze Západu. To nejhorší sem zatím nedolehlo, ale lavina je za dveřmi.

Není potlačována jen svoboda slova a podnikání, ale ztrácí se i zdravý rozum a tradiční hodnoty pod neomarxistickou lavinou, jejiž zapříčiněním je Západ slabý a je v nejistotě. Lekcí z amerických voleb a zvolení Donalda Trumpa podle něho je, že se vyplatí mít ofenzivní a aktivní přístup a přejít do útoku. Zmínil v tomto smyslu i pozitivní roli sociálních sítí, které nahrazují význam mainstreamových médií.

EU nesmí být federace

Podle Johna O´Sullivana konzervatismus budoucnost má. Není dle něho velký rozdíl mezi konzervatismem a klasickým liberalismem. V posledních letech dochází na Západě k zásadním změnám, které mění uspořádání z období po pádu železné opony: Brexit, Trump, nárůst populistických stran, finanční krach, krize eurozóny, uprchlická krize, kdy Merkelová pozvala imigranty, revizionismus Ruska, ustoupení od protiraketeového štítu ze strany Obamy.

Levice ztrácí voličskou základnu, v Maďarsku a Polsku vládne pravice. Ve Francii se o prezidentský úřad nejspíš utká konzervativní středopravice (ostrý thatcherista Francois Fillon) s populisty (Marine Le Penová) s tím, že očekává vítězství Fillona. Úpadek levice je zapříčiněn i tím, že je ze své podstaty internacionalistická a nadnárodní.  

O´Sullivan hovořil o různých formách fungování rodin v Evropě v rámci společenského a sociálního systému.

Výzvy globalizace

Konzervativci by měli usilovat o to, aby EU byla zónou volného obchodu, nikoli federální stát, dle principu „Live and let live“, udržet důvěryhodnost NATO, udržovat kulturní solidaritu daných národních komunit, které jsou ohroženy imigrací a hájit „postkřesťanský patriotismus“ – tedy aby i ti, kdo nejsou křesťané, uznali, že práva a svobody vycházejí z křesťanských tradic a institucí.     

Upozornil též na problémy, které přináší globalizace a atutomatizace ve výrobě. Tradiční dělnická třída se vytrácí, tito lidé jsou bez práce, dostávají státní podporu a jejich životní náplní je sledování televize, čímž směřují k úpadku. Velkou výzvou pro konzervativce tedy je, jak se invenčně vypořádat s tímto problémem, aby tito lidé měli práci a životní náplň. Hovořil o „kitchen table capitalism“ a práci z domova.

Při debatě O´Sullivan zmínil, že v Austrálii mají děti právo od šesti let se rozhodnout, zda si nechají přeoperovat pohlaví. Stát dle něho nemá právo vyvlastňovat děti a lidi. Připomněl, že levicové strany neomarxistické návrhy nedávají do svých volebních programů. Dle O´Sullivana Trump i Putin možná přimějí evropské státy, aby vydávaly více prostředků na obranu.

Obrana přirozeného řádu a zda si budeme vládnout sami

Stanislav Balík zdůraznil, že hlavním úkolem konzervativců dnes je obrana přirozeného řádu, zdravého rozumu a soukromého života (jedinec, rodina, obec, spolek, církev) před konstruktivistickými plány a vměšováním neomarxistů.

Staré termíny „levice“ a „pravice“ přestávají platit a politický střet v dosavadní podobě končí. Socioekonomické dělení už mizí. Začíná fungovat nová dichotomie „proevropský“ vs. protievropský, tedy na základě zásadní otázky, odkud se nám má vládnout – zda si máme vládnout sami v suverénním státě, nebo nám mají vládnout z Bruselu. V této zásadní otázce se kupříkladu štěpili i konzervativci a labouristé uvnitř vlastních stran při otázce Brexitu. Ve Velké Británii nacionalisté, libertariáni a část socialistů podpořila Brexit.

Bránit hranice našeho státu

Balík kritizoval, že jsme rezignovali na právo bránit se zbraní v ruce svou vlast. Připomněl myšlenku Donalda Trumpa, že stát, který není schopen bránit si své hranice, nestojí za nic (případ hranic s Mexikem). Obrana území je dle Balíka základní funkcí státu. Dle něj musíme bránit hranice před ilegálními imigranty.  

My na Západě ale nebráníme vlastní kulturu a civilizaci. Západní sebemrskačství opovrhuje civilizací bílého muže a nemáme odvahu přihlásit se k tomu, že západní civilizace je ze všech nejlepší.

Ve výchově jsou děti stavěny proti rodičům, práva zločinců jsou stavěna nad práva obětí společnosti. Západ čelí demografické katastrofě. Místo pohádek o vítězství dobra nad zlem se dětem předkládají v rámci gender ideologie pohádky o dvou princích. Zakazuje se soutěživost ve školách a ruší známky. Probíhá cílený rozklad suverénního národního státu ve prospěch „rajské“ nadnárodní bruselské říše.

Stará pravice a stará levice k sobě najdou cestu v odporu proti neomarxistické levici a kulturnímu komunismu

Balík připomněl, že Zeman, když byl ve vedení ČSSD, neprosazoval neomarxismus. Neomarxisté jsou v nynější ČSSD na vysokých vládních postech, což je pro ČSSD zničující. Ze Západu a ze Skandinávie k nám směřuje neomarxistická revoluce. Dle něho se ale může stát, že stará pravice a stará levice k sobě najdou cestu v odporu proti neomarxistické levici.

Úkolem konzervatismu je podle Balíka uchovat svět v přirozené a srozumitelné podobě proti snaze neomarxistů přeměnit svět dle jejich vizí. Proto je teď pro konzervativce klíčový střet s kulturním komunismem – neomarxismem, ten chce vyvlastnit vše „soukromé“, zdaleka nejen majetek. Neomarxismus často prosazuje svou agendu v pozadí, aniž by byl pojem „neomarxismus“ explicitně používán.  

Donald Trump podle Balíka ukázal, že je možné porazit neomarxistická liberální média. Řešením je rozjet se mezi lidi, jak to dělal Miloš Zeman se Zemákem a jak to dělá i nyní, který jezdí i do obcí, kde byl naposledy císař pán, Beneš či Masaryk či žádná hlava našeho státu. Podle něj dokáže Zeman dobře artikulovat zájmy obyčejných lidí mimo Prahu a největší města.

EU je utopie. Musíme mít žaludek na pochod institucemi

Alexander Tomský nazval EU utopií. Existuje spor tradičního konkrétního člověka se zdravým rozumem zaktoveného v národě, rodině atd. vs. abstraktního zboštělého člověka humanismu. Levice je dle Tomského dnes v krizi – zašla příliš daleko a porušila veškeré hranice – v oblasti soukromé, rodiny, církví. 

V debatě novinářka Echa 24 Lenka Zlámalová řekla, že lidé jsou instiktivně zastánci přirozeného řádu. Neomarxisté prosazují proto svou agendu zadními vrátky přes ombudsmany a další instituce. Úkolem konzervativců je provést pochod institucemi. Balík dodal, že v Polsku to dělá PiS a vypadá to někdy až brutálně a nechutně, ale je třeba, aby na to konzervativci měli žaludek a klíčové posty obsadili konzervativci.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

8:15 „Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

O tom, co skutečně přináší schválený migrační pakt diskutovali v pořadu Události, komentáře zástupci…