„Minulý měsíc se novinář Andrej Kuzněcov rozhodl opustit svůj domovský Petrohrad a odletěl na Ukrajinu, kde požádal o politický azyl. Svým činem vzbudil na Ukrajině velké pozdvižení a ukrajinští úředníci zpočátku něvěděli, co si s ním počít," píše Applebaumová. „Pustili mě do země jako turistu a dali mi kontakt na web OSN, kde se píše o žádostech o azyl," řekl podle Applebaumové později Kuzněcov pro Rádio Svoboda.
Kuzněcov si své současné postavení podle Applebaumové pochvaluje. „Na Ukrajině je mnohem větší prostor pro demokracii a svobodu. Jako novinář tu mohu pracovat snadnějí než v Rusku. A vůbec mi nevadí, že zde mám nižší plat," dodává jeho kolega z branže Alexej Baranovskij.
Applebaumová zmiňuje, že podobných případů není příliš mnoho, ale i tak podle ní dostatečně vypovídají o náladách v Rusku. Zmiňuje osobní zkušenost s jedním známým ruským novinářem, který se rovněž rozhodl najít si práci mimo Rusko. Podle Applebaumové se mu nedělo v Rusku nic zásadního, ale přesto se obával zhoršující se situace pro práci novinářů. „Ještě více se však obával,že mu bude vystaveno jednosměrné vízum, aby se už nemohl vrátit zpět do země. Tedy přesně tak, jak se nepohodlných osob zbavovali v dobách Sovětského svazu," dodává Applebaumová.
Celý článek v angličtině najdete ZDE.
Applebamouvá v této souvislosti připomíná, že krátce po anexi Krymu dostali zaměstnanci několika ministerstev a dalších státních úřadů zákaz vycestovat do zahraničí. Podle jejích informací tedy více než čtyři miliony ruských státních úředníků stále nemůže vycestovat do ciziny. „Drtivá většina z nich přitom nemá přístup k žádným citlivým informacím, které by snad mohly poškodit zájmy Ruska. Zákaz se totiž týká i řidičů, sekretářek a dalšího obslužného personálu," píše Applebaumová.
Mnozí další ale podle Applebaumové zemi již opustili. Také proto, že v zemi platí zpřísněný zákon o svobodě slova, který omezuje zejména blogery. Podle údajů OSN požádalo v minulém roce o politický azyl 40 000 Rusů. Tento počet je podle Applebaumové nejvyšší v celosvětovém měřítku. Někteří Rusové odešli do Evropy, jiní dokonce do Thajska či Indie. Ruština se podle ní stala dalším neoficiálním jazykem v Dubaji.
Požádat o politický azyl na Ukrajině je však podle Applebaumové skutečně nezvyklá záležitost. Také proto, že životní standard je zde nižší než v Moskvě. Současnou vlnu emigrace dává do kontextu s tou, která následovala po vítězné bolševické revoluci. Připomíná, že tehdy odešlo mnoho ruských intelektuálů a byznysmenů do Prahy a Paříže, kde se snažili vytvořit paralelní ruskou kulturu. Pokud bude něco takového fungovat i v Kyjevě, budete to podle Applebaumové jen a jen dobře. „Takový vývoj by mohl pomoci i samotné Ukrajině, která se může i za přispění ruské intelektuální elity stát v dohledné době demokratičtější a rovněž průmyslově vyspělejší zemí," uzavírá Applebaumová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
