S výsledky jsou spokojeny i odbory. Kritikou naopak nešetří opozice a některá média. Podle nich ministryně vlastně nemá žádnou koncepci, zbavuje se schopných lidí a obklopuje se neschopnými.
Mgr. Michaela Marksová
Marksová se ministryní původně stát neměla. Kandidát se ale nominace vzdal. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za něj pak náhradu ve své ČSSD vybíral z pěti političek. Ženy za svou stranu začal do vlády hledat až po ostré kritice, nejdřív na ně ve své sestavě totiž úplně zapomněl.
Ministryně bez vlastních plánů
Ministerstvo připravovalo zákony podle koaliční smlouvy. Vedle zavedení porodného na druhé dítě se Marksové podařilo prosadit rozšíření okruhu rodin, které mají na tuto dávku při narození potomka nárok. O rok dřív se také vrátila vyšší valorizace penzí, jejichž růst přibrzdila kvůli úsporným škrtům v době krize Nečasova vláda. Marksová navíc prosadila o něco vyšší přidání, než nařizuje zákon. Minimální mzda se zvedla od ledna o 700 korun na 9200 korun. Kabinet se původně s odbory a zaměstnavateli dohodl na růstu o 500 korun, dohodu pak porušil. Odboroví předáci výraznější zvýšení ale přivítali. Kladně hodnotí třeba i návrhy ke zvýšení zaměstnanosti.
Marksová podle svých slov "ne úplně pozitivně" vidí situaci kolem zákona o dětských skupinách, který prosazovala. "Překvapil nás odpor," řekla ČTK šéfka rezortu práce. Zmínila i jednání se šéfem státní pokladny. "Jako ministryně práce, která má největší část rozpočtu a která ho 'rozdává', máme trošku permanentní spor s ministrem financí, který se naopak snaží peníze vybírat. Nebyli bychom ale na svých místech, kdybychom se nehádali," uvedla Marksová.
Podle některých politiků, zástupců sdružení či médií ale Marksová ministryní na svém místě tak úplně není. Schází jí prý vlastní vize a koncepce. "Na ministerstvu je mnoho problémů, které snad ani paní ministryně nevidí, nebo v horším případě nechce vidět. Je nezbytné, aby se do řešení situace vložil předseda vlády, protože je evidentní, že ministryně Marksová řídit svůj úřad sama nezvládá," uvedla expertka na sociální problematiku z opoziční ODS Lenka Kohoutová.
Ministryně na podzim náhle odvolala šéfku Úřadu práce Marii Bílkovou
Úplně spokojeni nejsou ani zástupci handicapovaných. Ministryni sice chválí za její vstřícný přístup při jednáních, jejich výsledky se podle nich do praxe ale pak příliš nepromítají. Stěžují si třeba na posuzování stavu kvůli přidělení příspěvků.
Velké překvapení nejen v řadách opozice, ale i mezi koaličními politiky vyvolaly pak personální zásahy. Ministryně na podzim náhle odvolala šéfku Úřadu práce Marii Bílkovou. Zdůvodnila to rozdílným pohledem na další směřování a problémy v komunikaci. S Bílkovou byli přitom politici spokojeni. Sociální výbor sněmovny ji chválil za stabilizaci úřadů, jejich zvládnutí nuceného přechodu na jiný informační systém i za jejich posílení o 600 sociálních pracovníků.
"Paní ministryně se bojí úspěšných odborníků a raději se obklopuje těmi neschopnými," uvedla Kohoutová. Podle opozičních politiků "sestřelení" Bílkové mělo uvolnit místo, aby koalice stihla do funkce dosadit svého člověka ještě před účinností služebního zákona. Marksová chtěla mít nového šéfa úřadu od ledna, konkurz vyhlásila koncem října. Křeslo i tak zůstává prázdné - právě kvůli nejasnostem kolem pravidel výběru vysokých úředníků podle nového zákona. Hrozí, že se konkurz bude muset opakovat. "Chybička se vloudila," okomentoval situaci šéf sněmovního sociálního výboru Jaroslav Zavadil (za ČSSD).
Zrušení sKaret
Nové vedení rezortu po nástupu do funkce řešilo i problémy s informačními systémy. Dočasné smlouvy na fungování těch nynějších, které by měly být v provozu do zavedení úplně nového systému, se podařilo podepsat až krátce před koncem roku. Ministerstvo už vyhlásilo několik tendrů, další budou následovat. Opozice poukazovala na to, že tři ze čtyř velkých zakázek se vešly těsně pod hranici 300 milionů, u nichž je mírnější režim a nemusí rozhodovat vláda. Celkem chce rezort v příštích letech vydat 2,3 miliardy.
Jasné zatím stále není to, jestli bude mít nějakou dohru zrušení sKaret. Ty přestaly fungovat loni v dubnu. Zda a kam se jednání ministerstva s provozovatelem - Českou spořitelnou - posunulo. Banka původně chtěla náhradu za předčasné ukončení, a to zhruba 204 milionů korun.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
