"Aktivní politika zaměstnanosti podporuje na trhu práce lidi, kteří mají ztížené podmínky. Jsou to třeba ženy po rodičovské dovolené, lidé nad 50 let a tak dále. V tuto chvíli tu nevyvstává žádná potřeba, abychom si udělali speciální kategorii 'azylant'," uvedla Marksová. Úřady práce podle ní mezi uchazeči o místo žádné rozdíly nedělají, azylantům poskytují stejné služby jako ostatním zájemcům o zaměstnání.
V Česku mohou žadatelé o azyl začít pracovat až 12 měsíců poté, co začalo jejich azylové řízení. Pak mohou požádat krajskou pobočku úřadu práce o povolení k zaměstnání a najít si místo. Podle některých neziskových organizací by se lhůta měla zkrátit, a to na tři měsíce. Lidé tak neztratí pracovní návyky, rychleji se naučí česky, seznámí se s místními a mohou si i rozšířit kvalifikaci. Podle expertů je práce pro úspěšnou integraci klíčová.
Podle nových evropských předpisů, které mají členské země promítnout do svého práva, by žadatelé o azyl měli mít možnost začít pracovat nejpozději po devíti měsících. "Česká republika se rozhodla pro variantu šesti měsíců s ohledem na situaci na trhu práce," uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Dodala, že migrantů, kteří o azyl nepožádali a na českém území jsou bez povolení, se možnost pracovat v Česku netýká.
Návrh novely českého azylového zákona s novelou o zaměstnanosti s půlroční lhůtou je ve Sněmovně. Sněmovní bezpečnostní i evropský výbor doporučily její schválení. Poslanci by o normě měli jednat na příští schůzi, která začíná 15. září.
Žádost o azyl či dočasnou ochranu v Česku od počátku roku do konce srpna podalo 990 lidí. Mezinárodní ochranu ČR udělila 345 osobám. "Vzhledem k uvedeným počtům jsme v současné době schopni pokrýt potřeby azylantů ze státního integračního programu," uvedla Malá. Podle ní ale vnitro všechny nabídky zaměstnání, ubytování i materiální pomoci eviduje. V případě potřeby se využijí.
Podle zástupců neziskových organizací stát o integraci azylantů příliš neuvažuje. Na webu o migraci uvedly, že se počítá s tím, že se lidé vrátí do vlasti, pokud azyl nedostanou, nebo pokud nebezpečí v jejich zemi pomine. Azylanti ale o návrat často zájem nemívají. Pro mnohé představuje další zátěž, protože se mezitím už stihli sžít s novým prostředím a začlenit. Chtějí tak zůstat, i když to předem neplánovali, uvedly neziskové organizace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
