Popudem k napsání tohoto článku byly tři události. Jednalo se o návštěvu muzea na demarkační linii v Rokycanech, výročí Slovenského národního povstání a vymazané kříže chrámů ostrova Santorini na reklamě prodejního řetězce Lidl. V muzeu, kde jsem častým návštěvníkem, mne zaujaly dva tanky T-55 opatřené bílými invazními pruhy z roku 1968. Dozvěděl jsem se, že právě natáčejí „Palacha“ a chystají se do Pardubic, kde bude „Václavák“ srpna 1968. Na rokycanském muzeu si vážím především toho, že je vlastenecké a apolitické a poskytuje návštěvníkům vyvážené informace z historie, nikoli propagandu.
Ke Slovenskému národnímu povstání se lze vyjádřit krátce. Mnohá média je zcela pominula. Je to urážka nejen bojovníků 1. československé armády na Slovensku, kde bojovaly mimo Slováků tisíce Čechů, ale rovněž Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Francouzi, Belgičané, Britové, Američané, Jugoslávci, Židé i cikáni a další, celkem 30 národů a národností a téměř 20 000 obětí bojů a především následného nacistického a fašistického teroru. Je to urážka desítek let společných zájmů a společného života Čechů a Slováků, který zahájili husité, stvrdili bojovníci, kteří povstali v roce 1848 a následně vítězně dovršili profesor Masaryk a hvězdář Štefánik odbojem proti rakouské okupaci a germanizaci vznikem Československé republiky. A především je to ostuda většiny českých médií.
Kdo by měl být německým kancléřem?Anketa
K odstraněným křížům nemá smysl se vyjadřovat dlouze. Mnozí se vyjádřili jasně a přesně, především kardinál Duka. Je to ilustrativní příklad arogantního protievropského a protikřesťanského rasismu a totality reprezentující zvrhlé názory a ideologie vedení EU a německé vlády. Jestliže vedení Lidlu tak nenávidí bělochy, což dokazuje záplava černošských reklam v zemi, kde černoši jsou dosud zanedbatelnou menšinou, a křesťany, jestliže odstraňují i kříže z fotografií kostelů na obalech potravin a nabízejí potraviny halal, měli by rovnou zakázat bělochům a křesťanům vstup a prodávat pouze barevným a muslimům. Na dveře umístit nápis For coloured only! Je to opravdu zvláštní, jestliže mluvčí Lidlu se vymlouvají na to, že svoje potraviny prodávají v různých zemích. Jenže v Evropě až na výjimky představují muslimové méně než 5 % obyvatel. Buddhistům, šintoistům, animistům či judaistům kříže na kostelech evidentně nevadí. Budeme snad do budoucna otloukat hvězdy ze synagog, nebo ničit Buddhovy sochy? Pokud prodávají svoje potraviny v islámských zemích, musí stejně měnit tisk z důvodu použití tamního písma; a pochybuji, že by v Saúdské Arábii vymazávali z mešit na obrázcích půlměsíce. Proto je výmluva na různé země zcela ubohá. Takže je evidentní snaha Lidlu podlézat několikaprocentní islámské menšině, základně islámského terorismu v Evropě, a znevýhodňovat křesťanskou a další náboženské komunity, které tvoří převážnou většinu a demokratický základ evropské společnosti. Ovšem potraviny a další produkty nižší kvality ve srovnání s německými se nestydí prodávat na našem trhu zákazníkům bez ohledu na vyznání i barvu pleti. Podle nich podlidi z východní Evropy raději žerou svinstva. Jako bych slyšel Goebbelse; mluvčí Lidlu a nejen Lidlu to samozřejmě říkají slušněji a nazývají to v rámci politické korektnosti odlišnými kulturními a gastronomickými návyky. A není to nic jiného než sprostá, arogantní a rasistická zlodějna německých šiřitelů multikulturalismu. Já už do Lidlu pro potraviny nechodím a komedie se zahraničními a retro specialitami vyráběnými mnohdy u nás si mohou nechat pro svoje preferované afroislámské zákazníky.
Psali jsme:
Palach je aktuálnější než roku 1969
Shodou okolností jsem nedávno koupil v antikvariátu brožurku Jan Palach 11. 8. 1948 až 19. 1. 1969. Nemíním znovu opakovat nízká, urážlivá a nepravdivá antisemitská hodnocení tohoto vlastence osobami z vedení Národní demokracie a Národní domobrany. Zaujal mne především jeho dopis, který u něj nalezli poté, co jej Jaroslav Špírek a Miloš Indra uhasili. Smrtelně popálený Palach se staral především o to, aby jej přečetli. Dopis převzal příslušník Veřejné bezpečnosti (pro mladší uvádím, že se jedná o předchůdce současné uniformované policie) – a nedošlo k jeho zatajení! Dovedu si představit situaci dnes. Dopis by zmizel, česká média by Palacha označila za psychopata a následně by se rozhostilo osvědčené (za)mlčení pravdy v rámci politické korektnosti. Pro zajímavost si dovoluji uvedený dopis opsat, nejen protože je krátký, ale také a především velmi aktuální. Palach v něm nekritizuje sovětskou okupaci, ale zbabělost českých lidí, samozřejmě především politiků a tiskových (dnes bychom řekli mediálních) pracovníků.
Vzhledem k tomu, že se naše národy octly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a povzbudit lid této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni dát se pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jedničku, a tak jsem získal právo napsat první dopis a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: 1. Okamžité zrušení cenzury, 2. Zákaz rozšiřování „Zpráv“. Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969, a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně. POCHODEŇ č. 1. P.S. Vzpomeňme na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.
Pro ty, kteří léta 1968 a 1969 nezažili, dodávám, že zmiňované Zprávy šířily politickou propagandu ve prospěch sovětské okupace a zdatně jim v tom pomáhala rozhlasová stanice Vltava. Začátky vysílání uváděného slovy „jen my vás správně informujeme“ připomínaly současnou propagandistickou politiku ČT, která je výsledkem práce úzkého vedení a několika redaktorů této údajně veřejnoprávní stanice. A politikům oslavujícím svobodu a Palacha to vůbec nevadí! Spíše komickou perličkou než efektivní propagandou byla takzvaná bílá kniha, kterou vyrobili, včetně řady základních pravopisných chyb, sovětští politruci, a byla veřejně rozdávána. Dnes je to cenný sběratelský artefakt.
Hodnocení studenta nejprve historie, později publicistiky Jana Palacha vyznívá jednoznačně. Byl to především vlastenec. Předseda Svazu vysokoškolského studentstva mluvil v projevu na pohřbu a demonstraci o ryzím vlastenectví. Z politické reprezentace přišli na pohřeb tři poslanci Národního shromáždění (Sekaninová, Kriegel a Poledňák) a dva ministři (Bezdíček a Bosák), kteří si tím podepsali politický ortel. Z nich nejvýznamnější byl MUDr. František Kriegel, který jako jediný v Moskvě nepodepsal smlouvu o pobytu sovětských vojsk na našem území. Panu Františku Krejčovi a jeho kumpánům z vedení domobrany, údajně národní, si dovoluji připomenout, že statečný vlastenec doktor Kriegel byl Žid.
Zajímavé jsou tehdejší požadavky učitelů a studentů publicistiky Univerzity Karlovy. Žádají zákonné a ústavní zajištění tiskových svobod, likvidaci jakýchkoli forem cenzury, aktivní vystoupení proti nepravdám, které jsou publikovány o naší republice, a potřebu pravdivého a včasného informování novinářů a veřejnosti o všech opatřeních vlády a tehdejší KSČ. Rovněž tyto požadavky jsou vysoce aktuální. Mnozí reprezentanti akademické obce a studentstva na pohřbu slibovali, že Palachův odkaz nezradí. Základem všeho bylo vlastenectví. Pravděpodobně tím mysleli pouze svoji vysokoškolskou generaci.
Jejich současní následovníci, kteří podporují islamizaci a afrikanizaci Evropy pod pokryteckou záminkou pomoci takzvaným uprchlíkům, mají k vlastenectví daleko. Stačí vzpomenout na ostudnou výzvu vědců, akademiků – podporující islamizaci – sestavenou profesorem Putnou a jeho kamarádem, současným prezidentským protikandidátem Drahošem, stejně jako si lze připomenout nenávistná tažení různých studentských aktivistů a neziskovkářů proti našemu prvnímu prezidentovi zvolenému lidovým referendem. Je divné, že akademičtí kamarádi nevystupují v prezidentské kampani spolu.
Mediálním cenzorům a protinárodním eurovlastencům bez vlasti bych připomněl některé nápisy z pomníku svatého Václava, které se tam objevily krátce po Palachově heroickém vlasteneckém činu. Jedná se vesměs o citáty myšlenek prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka. „Říkat lidem pravdu není milodar, ale povinnost.“ „Jen svobodný člověk je celý člověk.“ „Žádná moc tohoto světa nezadrží národa ušlechtilého, vzdělaného a statečného v otroctví a poddanosti.“
Asi proto se soustavně ničí úroveň našeho školství multikulturalismem, přepisováním národní historie a inkluzí. „Ušlechtilost“ vidíme především v úrovni veřejných projevů některých politiků a většiny takzvaných aktivistů a politických neziskovkářů. Masarykovskou ušlechtilost nahradila primitivní eurosprostota.
Kdekdo ze současných politiků se ohání svobodou a demokracií a Janem Palachem, a přitom mnozí se bojí pravdy a svobody víc než příslovečný čert kříže. Dokladem je přímo panický strach z referenda. Snaha o likvidaci svobody projevu pod taktovkou EU je nepřehlédnutelná. Vede Německo, kde dochází ke kriminalizaci a soudním postihům lidí za to, že říkají pravdu. Fašismus se vrací, jen mává socialistickým a klerikálním praporem. Dokladem je pracoviště vedené Romancovovou a Jandou na Ministerstvu vnitra údajně demokratického státu, které vede reprezentant politické strany, jež kdysi bojovala za zájmy většiny občanů. Destruktivní přístup mnohých současných politiků (zvláště zavedených velkých stran) a většiny mediálních pracovníků k vlasti, národu, jeho vzdělanosti a historii, především ministrů školství a kultury, je opět nepřehlédnutelný.
Psali jsme:
Boj proti zdravému rozumu
Cenzura byla vždy dokladem totality, proti které se postavil Jan Palach a rovněž silně opomíjená pochodeň č. 2, Jan Zajíc, o němž prakticky neslyšíme. A stejným dokladem je politická korektnost a její dcera autocenzura. Zde je zajímavé, že vlastně neexistuje jasná definice politické korektnosti, fetiše současné EU. V podstatě se vychází z překladu z angličtiny, kde je to politická správnost, či společenská nezávadnost. Otázkou je, kdo politickou správnost určuje? Hitler, Stalin, Merkelová, Macron? Nebo vláda či poslanecká sněmovna s několikaletým nejistým mandátem? Či pražská havlérka, Jakub Janda, Rada ČT, pseudoprofesor Kohout, samozvaný kněz Halík, nebo král sprosťáků Pavel Novotný? Politická nezávadnost je v přímém vztahu k politice konkrétního státu, která může být pozitivní i zločinecká. Možná i proto se EU snaží zlikvidovat státy a přejít na budoucnost stáda bez vlasti. Společenská nezávadnost by měla být určována názorem většiny členů dané společnosti, tedy politicky referendem. Jenomže v takovém případě by nějaký multikulturalismus, islamizace, genderismus, inkluze, uprchlické kvóty, nebo jaderná válka s Ruskem a podobné výmysly vedení EU nemohly uspět.
Možná i proto nám prezidentský protikandidát za pražskou havlérku Drahoš stejně jako vůdce takzvaných Realistů Robejšek, ale i další, mnohdy dlouholeté politické „hvězdy“ vysvětlují, že český národ ještě nedospěl k tomu, aby mohl mít referendum. Jsme z tohoto hlediska legislativně nejzaostalejší v EU, přesněji, závodíme o poslední místo s Rumunskem. Přitom každé volby jsou referendum. Na to abychom šli k volbám a dávali hlasy Drahošovi a Robejškově partě jsme vyspělí dost, ale na referendum, které by mohlo ohrozit naše koloniální postavení v EU a s tím i mnohá koryta, tunely a penězovody zavedených partají, to už vyspělí nejsme. Právě volební referendum umožnilo vítězství Miloše Zemana jako reprezentanta názorů, vůle a hrdosti vlastenecké občanské většiny, na což bychom pod letitou nenávistnou mediální kampaní neměli zapomínat. Kdo je proti referendu, je proti volbám. Kdo je proti volbám, je proti demokracii, a kdo je proti demokracii, je proti národu. Kdo je proti referendu a demokracii, je totalitář, ať si říká, co chce. Realismus je referendum, nikoli intelektuálská namyšlenost. Co je dobré, dokáže poznat i malé dítě.
Celá politická korektnost není nic jiného než nezákonně prosazovaná lež, protože i zastírání pravdy není nic jiného než podpora lži.
Typickým příkladem je zastírání faktu, že velké množství migrantů z Afriky je nakaženo tuberkulózou nebo AIDS. V Británii zavinili v posledních letech meziroční nárůst výskytu AIDS o 25 %. Krásně to popisuje Anthony Browne v knize Úprk rozumu (která se vyskytuje v češtině na internetu). Taková informace má zásadní bezpečnostní důležitost, protože vytváří podklad pro prevenci a ta je základem připravenosti a účinné obrany. Politická korektnost nejen křiví charaktery a podporuje zbabělce, ale je bezpečnostním rizikem. Proto by měla být z bezpečnostního hlediska postavena mimo zákon a do Ústavy včleněn článek o právu občanů na úplné a pravdivé informace, který se mimochodem vyskytuje i v Listině základních lidských práv a svobod. Ukázkou velmi podivné politické korektnosti je Souhrnná situační zpráva o extremismu v naší zemi za druhé čtvrtletí tohoto roku. Pracovníci Ministerstva vnitra v něm hází do jednoho pytle ČS vojáky v záloze za mír a rasisty z Národní domobrany. Typická ukázka účelové lži zaměřené proti vlastenecké organizaci ČS vojáků v záloze. Výsledkem politické korektnosti je cenzura a autocenzura, tedy lež a totalita s nařízenými názory, potlačující svobodnou diskusi.
Krásně definuje politickou korektnost Sydney Hook, který říká, že největší chybou při hledání pravdy je odmítání diskuse. Diskuzi samozřejmě odmítají především ti, kterým chybí argumenty. Vidíme to v mnoha internetových diskusích, kde argumenty nahrazují primitivní nadávky a urážky. Je ilustrativní, že je používají především zastánci politické korektnosti a protinárodní multikulturalisté reprezentující zájmy EU. Jejich hlavními tématy jsou rasa, sexuální orientace skrytě podporující pedofily (kteří se vydávají za homosexuály), genderismus, multikulturalismus, náboženství, za nímž se v případě islámu ukrývá ideologie, ekologie, jednostranně nepřátelské informace o Izraeli podporující palestinské teroristy a další; u nás je to například husitství, legionáři, nacismus, fašismus a sudeťáci. Dochází k záměrným protinárodně zaměřeným změnám v historii, dlouhodobé destrukci heterosexuální rodiny, deformacím dětského myšlení. V současnosti se dostáváme až na úroveň kriminalizace pravdy a pronásledování občanské většiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Koller
