Sinn tvrdí, že sociální stát, založený na přerozdělování prostředků pocházejících především od lidí s nadprůměrnými příjmy, je neslučitelný se svobodným pohybem lidí mezi zeměmi. A to zejména v případě, že nově příchozí dosáhnou od samého začátku na veškeré sociální výhody určené pro původní obyvatele dané země. „Tyto země přitahují pozornost většího počtu imigrantů, než je z hlediska ekonomiky přínosné, protože nově příchozí obdrží jakýsi migrační bonus ke svému platu. Přitom migrační tok lze úspěšně regulovat jen tehdy, pokud přistěhovalci obdrží pouze standardní mzdu,“ konstatuje Sinn.
Německý profesor ekonomie poukazuje na postoje britského premiéra Davida Camerona, který si dle jeho názoru vyvodil z výše uvedeného správné závěry. „Neúměrný sociální stát a jím poskytované nadstandardní sociální výhody všem přistěhovalcům vede k neefektivnímu demografickému rozložení osob a zároveň narušuje samotný sociální systém. To je důvod, proč Cameron požaduje omezování principů jejich začleňování. I v případě, že si přistěhovalci najdou práci, navrhuje britský premiér, aby získali přístup k sociálním dávkám až po čtyřech letech.“
Celý text v angličtině je ZDE.
Jak profesor Sinn soudí, Cameronův návrh nemusí nutně pro imigranty z Evropské unie znamenat problém. „V samotné praxi to znamená, že jakoukoli sociální podporu by v prvních čtyřech letech měla financovat jejich mateřská země. V tomto směru je potřeba skutečně podniknout konkrétní kroky. Původní země imigranta by prostě měla být zodpovědná za poskytování sociálních dávek na určitý počet let, po které probíhá jeho začleňování v nové zemi,“ vysvětluje člen poradního výboru působícího v rámci německého ministerstva hospodářství.
„Bylo by samozřejmě těžko odůvodnitelné, aby například německý příjemce sociální péče v pracovní neschopnosti měl být podporován Španělskem, když se rozhodne žít na Mallorce. Stejně tak by bylo nepřijatelné upírat mu právo zvolit si místo pobytu. Pokud bereme svobodu pohybu v rámci Schengenu opravdu vážně, měli bychom okamžitému přístupu každého nově příchozího ke všem výhodám sociálního systému zamezit,“ je přesvědčen Sinn, který je mimo jiné také prezidentem Ifo Institutu pro ekonomický výzkum.
„Tento princip by ovšem nebylo možné uplatňovat v případě uprchlíků přicházejících ze států mimo Evropskou unii. Ale také v jejich případě platí, že není možné stovky tisíc z nich integrovat do jednotlivých sociálních systémů bez toho, aby tak byla ohrožena jeho životaschopnost. Současný systém by proto měl být nahrazen systémem zahrnujícím mzdové příplatky a veřejně prospěšné práce. Tím by došlo ke snížení čistých nákladů na sociální dávky a oslabení pobídky k migraci. Pokud chceme zachovat svobodu pohybu v rámci evropského kontinentu a zároveň bude pokračovat příliv přistěhovalců ze států mimo EU, čeká nás nelehká volba. Buď stávající systém upravíme, nebo zanikne.“
autor: pro