Který ministr zahraničí byl nejlepší?Anketa
V posledních měsících Rakousko v oblasti přistěhovalecké politiky skutečně přitvrzuje. Zatímco v loňském roce patřila země k nejbližším spojencům Německa, v posledních týdnech se jeho postoje vůči migrantům ubírají naprosto jiným směrem. Dalo by se s nadsázkou říci, že se Rakušané ubírají „maďarskou cestou“. Vláda mimo jiné nastavila roční hranici přijatých žádostí o azyl na 37 500 a země odmítá přes své území nechat proudit další desítky tisíc migrantů, kteří se pouze chtějí dostat do Německa.
V rámci nově přijatých opatření také Rakousko zavádí pohraniční kontroly, na hranicích s Itálií staví přibližně 370 metrů dlouhý plot. Jak poukazuje The Telegraph, rakouská vláda doufá, že přijetím přísnějších pravidel v oblasti přistěhovalecké politiky zabrání dalšímu vzestupu rakouských Svobodných (FPÖ), kterým aktuální průzkumy přisuzují zisk více než třiceti procent hlasů. Svobodní navíc slavili úspěch v prvním kole prezidentských voleb, kdy dokázal jejich kandidát Norbert Hofer s přehledem zvítězit a získat v součtu více procent než oba vládní kandidáti dohromady.
Celý text v angličtině je ZDE.
Vadila by vám přímá aliance Zeman - Babiš ?Anketa
Zatímco rakouští voliči kroky přijaté vládou a parlamentem vítají, italský premiér Matteo Renzi se vyjádřil na adresu svého rakouského souseda značně kriticky. „Zavedení hraničních kontrol je ostudným krokem porušujícím evropská pravidla,“ cituje britský deník italského premiéra a dodává, že v případě vyhlášení stavu nouze Rakušané do své země vpustí pouze migranty, kteří již mají v Rakousku své příbuzné, či ty, kteří prokážou, že se v sousedních tranzitních zemích ocitli v ohrožení života.
„Nemůžeme spasit celý svět. Mnoho dalších členských států Evropské unie bohužel neplní své úkoly,“ poznamenal nově jmenovaný ministr vnitra Wolfgang Sobotka, který na tomto postu vystřídal Johannu Miklovou-Leitnerovou, která rezignovala na vlastní žádost, protože necítila dostatečnou podporu od svých stranických i vládních kolegů. Jak již bylo zmíněno, vláda chce dalším zpřísněním pravidel v oblasti přistěhovalecké politiky zamezit nárůstu preferenci FPÖ a také zvolení stranického kandidáta Hofera prezidentem.
Hoferovým rivalem ve druhém kole prezidentských voleb je však bývalý šéf strany Zelených Alexander van der Bellen, který proti přistěhovalecké politice vlády dlouhodobě vystupuje. Zůstává tedy otázkou, do jaké míry vládní koalice složená ze socialistů a lidovců vlastně van der Bellena hodlá podporovat. Pokud by ovšem doporučila svým voličům, aby mu dali svůj hlas, pravděpodobně by se Hoferovi jeho úspěch poněkud vzdálil. Byť zatím není jasné, koho doporučí svým voličům podpořit 22. května třetí v pořadí Irmgard Griss.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
