Když se Miloš Zeman rozhodoval o tom, zda opětovně kandidovat, přemýšlel i o svém zdravotním stavu. „Mám jen dvě nemoci: cukrovku a polyfunkční neuropatii,“ uvedl však ke svému zdravotnímu stavu, který je podle jeho slov jinak dobrý. Enormní zájem na Zemanově opětovné kandidatuře pak jistě podle Břešťana měli jeho poradce Martin Nejedlý a kancléř Vratislav Mynář. „Jejich pozice stojí a padá právě s ním,“ míní Břešťan.
Ten zároveň shrnul Zemanova slova, že je mu jedno, kdo se mu v prezidentské kampani postaví. „Každý občan starší čtyřiceti let má právo kandidovat na prezidenta republiky. Nehodlám hodnotit žádného z potenciálních prezidentských kandidátů. Tedy ani pana Horáčka,“ řekl mimo jiné loni Zeman.
Břešťan pak následně vzpomíná na prezidentské volby v roce 2013, kdy se hovořilo o možné kandidatuře kosmonauta Vladimíra Remka. „To, že právě on nastoupil v listopadu 2013 na post velvyslance v Moskvě, není náhodou. Podle bývalých i současných představitelů ministerstva zahraničí to byla přislíbená úlitba KSČM za to, že Remka uklidí z cesty před prvním kolem volby,“ zmiňuje Břešťan s tím, že tehdy mohl Remek odčerpat důležité hlasy pro Zemana v prvním kole volby.
A právě podle matematika Reného Levínského je Zeman v prvním kole dost slabý. „Porazit Zemana znamená postavit dostatek dobrých kandidátů do prvního kola. A taky tam postavit nějakého komunistu, který vezme těch deset komunistických procent. I kdyby člověk měl kvůli tomu založit vlastní komunistickou stranu,“ poznamenává Levínský s tím, že v případě, že se Zeman dostane do druhého kola, bude problém.
„Otázka, kdo porazí Zemana, se proto i pro rok 2018 odvíjí také od toho, zda se o voličské hlasy zleva bude muset přetahovat s kandidátem přijatelným pro levicově-nacionalisticky zaměřené voliče. Rozhodující pro volbu totiž nebude to, koho budou volit Pražáci či liberální, bohatší a vzdělanější lidé z větších českých a moravských měst. Ten, kdo chce být příštím českým prezidentem, musí oslovit i tetu z Aše, strýce ze Šluknovského výběžku a chachara z Ostravy,“ dodal Břešťan.
„A předčasná udělená nálepka pražskokavárníka je pro kandidáta toužícího po úspěchu problém. To si dobře uvědomuje vůbec první oficiálně ohlášený zájemce o Hrad, textař a podnikatel Michal Horáček. Žádný div, že se úpěnlivě distancuje od Kroměřížské výzvy,“ podotýká. A vyjmenovává i kandidáty, které zatím generovala – například europoslance Jiřího Pospíšila a lékaře Marka Hilšera.
Cesta k úspěchu však podle publicisty nevede přes vyhraněný odpor k Zemanovi. „Jít tvrdě proti Zemanovi znamená odepsat nejméně polovinu potenciálních voličů; a dost možná i výrazně více,“ dodává.
A všímá si i internetové interaktivní hry Prezident 21, v níž mohou lidé navrhnout na prezidenta kohokoli. Na špici hlasování zde jsou ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a exsenátor Petr Pithart. Nechybějí však ani Jaromír Jágr či Jarek Nohavica.
Jak pak dodává, do celé hry však také může po parlamentních volbách promluvit hnutí ANO Andreje Babiše. „Pokud Zeman jmenuje na podzim 2017 (nyní) předpokládaného vítěze voleb Babiše premiérem, v očích druhého nejbohatšího Čecha tím již svou roli splní. A pak může přijít čas na drtivý finiš vlastního kandidáta za hnutí ANO,“ spekuluje Břešťan i nad jménem současného ministra obrany Martina Stropnického.
Původní text ZDE.
„I další politické strany se zatím tváří, že to, co je zajímá, jsou volby parlamentní a ty prezidentské musejí počkat. Čekání však nemůže být příliš dlouhé. Sociální demokraté zatím lavírují, krouží kolem podpory Zemana a vlastního kandidáta, jehož by mělo vygenerovat další vnitrostranické referendum,“ konstatuje Břešťan.
„Jak lidovce, tak TOP 09 kupříkladu zaujal jako kandidát, který by si zasluhoval jejich podporu, současný předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Možná se z tohoto distingovaného muže a vědce skutečně stane hlavní Zemanův protikandidát,“ dodal. A očekává, že se vyrojí ještě další jména – Jana Bobošíková, Jan Švejnar, Petr Robejšek, Tomio Okamura či Vladimír Dlouhý a Klára Samková.
„A kdo ví, možná se ještě nechá přemluvit i Václav Klaus. Část lidí bude volat po Marku Ebenovi, Zdeňku Svěrákovi či jiném laskavém a moudrém králi. Může se objevit i zatím nečekaná tvář, která nakonec zaskočí všechny – jako se na Slovensku z ničeho nic zjevil (aspoň z českého pohledu) a vyhrál Andrej Kiska. Jisté je ale zatím jen to, že ve finále půjde o boj mezi dvojicí kandidátů. Nikde však není psáno, že jeden z nich se musí nutně jmenovat Zeman,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
