Co říci k tomu, že Zemanovi odpůrci na něj před dalšími čtyřmi prezidenty křičeli, pískali a házeli vajíčka?Anketa
V pondělí o situaci jednali v Bruselu ministři zahraničí EU a zmrazili majetek dalším prominentům Putinova režimu, ovšem Merkelová o tomto nebezpečí promluvila již dříve na konferenci v Sydney. Varovala především před rozšiřováním vlivu Ruska na Balkán, ale i do členských zemí EU.
„Není to jen Ukrajina. Je to také Moldavsko, je to také Gruzie,“ připomněla Merkelová. „Pokud to takto bude dál pokračovat, budeme muset jednat o Srbsku a o státech na západním Balkáně,“ dodala. Bylo to poprvé, co evropský politik upozornil na nebezpečí ruského vlivu na Balkáně.
Kancléřka také zdůraznila, že Evropská unie se tlaku Ruska nehodlá podrobit. „Jinak bychom museli říct: Jsme příliš slabí, podívejte se, lidi, nemůžeme víc dělat, musíme se nejprve zeptat v Moskvě, zda smíme. Ale tak tomu bylo 40 let a já opravdu se do té doby nechci vracet,“ zdůraznila v projevu.
Její vystoupení je podle Britských listů pozoruhodné zejména proto, že předtím v Austrálii absolvovala čtyřhodinový rozhovor s Vladimirem Putinem, a to bez tlumočníků a mezi čtyřma očima. Když v 1.30 ráno skončil, uvedla Merkelová, že na vztahu k Rusku se nic nezměnilo.
Evropští i američtí politici přitom začali projevovat obavy, že Merkelová přinejmenším toleruje proruské tendence v některých členských zemích. Zejména Maďarsko je v poslední době Rusku velmi blízko, premiér Orbán dokázal od prezidenta Putina získat úvěr 10 miliard, na oplátku pak ruské firmy získaly kontrakt na maďarskou jadernou elektrárnu. Zprávu se přitom maďarská veřejnost dozvěděla až z webu ruské vlády.
Podobně se Putin v poslední době snaží nadbíhat i balkánským zemím, zejména Srbsku. V Bělehradě mu minulý měsíc uspořádali vojenskou přehlídku a reagují na jeho nabídky účasti na výstavbě plynovodu Southstream. EU přitom před účastí na tomto projektu Bělehrad varuje.
autor: jav